Praktická zkouška z autoškoly trvá 55 minut, ale stání v koloně se do času nepočítá. Víme, co se stane, když zácpa neskončí

Představte si: sedíte za volantem zkušebního auta, vedle vás komisař, vzadu instruktor. Právě jste zvládli rozjezd do kopce, odbočení vlevo přes tři pruhy a parkování podél chodníku. Pak se provoz zastaví. Kolona. Minuty plynou, auto stojí. A vy přemýšlíte, jestli vám právě utíká čas zkoušky. Nemusíte. Německá Fahrerlaubnis-Verordnung (FeV) totiž nepracuje s pevným stropem, ale s minimálním rozsahem, a stání v zácpě do něj jednoduše nepatří.

Co přesně říká zákon

FeV v příloze 7 stanoví pro skupinu B dvě klíčová čísla:

• Nejméně 55 minut celkové doby zkoušky (včetně přípravy, technické kontroly vozidla a závěrečného hodnocení).
• Nejméně 30 minut čisté jízdy v reálném provozu.

Slovo „nejméně“ (mindestens) je podstatné. Zákon neříká „maximálně 55 minut a konec“. Říká: pod tuto hranici nesmíte jít. Zhruba polovina jízdní části má proběhnout mimo obec, pokud možno i s úsekem na dálnici nebo vícepruhové rychlostní komunikaci. Trasu, čas i výchozí bod určuje komisař, a právě on má v rukou i rozhodnutí, co se stane, když provoz zkolabuje.

Podvodníci přišli na prohlídku auta jako rodina. Dítě mezitím nalilo motorový olej do chladicí kapaliny, škoda byla 25 tisíc Kč

AutoŽivě.cz

6 h

Kolona není chyba řidiče

Peter Kopeczek, mnichovský instruktor s více než třicetiletou praxí, to v rozhovoru pro Chip.de shrnuje jednoduše: nikdo nepropadne jen proto, že stál v zácpě nebo čekal na dlouhé červené. Doba, kdy auto stojí a řidič reálně neřídí, se do třicetiminutového jízdního minima nepočítá. Komisař proto zkoušku běžně prodlouží, jede se dál, dokud uchazeč nenasbírá požadovaný rozsah skutečné jízdy a potřebné dopravní situace.

Úplně jiná situace nastane při závažné jízdní chybě. FeV výslovně počítá s předčasným ukončením, jakmile se ukáže, že žadatel požadavkům nevyhovuje. Nedání přednosti, nebezpečné přejetí do protisměru, ignorování stopky, to jsou důvody k okamžitému verdiktu „neprospěl“. Zácpa mezi ně nepatří.

A když kolona opravdu neskončí?

Krajní varianta existuje, ale je extrémně vzácná. Kopeczek říká, že za celou svou kariéru zažil přerušení zkoušky kvůli zácpě jen výjimečně. Pokud by se ale stalo, že provoz zůstane zablokovaný natolik, že smysluplné dokončení jízdní části není možné, komisař zkoušku přeruší a uchazeč dostane nový termín. Podle Kopeczka by v takovém případě neměl platit podruhé; oficiální sazebník tento scénář veřejně výslovně neřeší, ale zavedená praxe je na straně uchazeče.

Pro srovnání: kdo neuspěje kvůli vlastní chybě, čeká minimálně dva týdny a platí znovu, jak uvádí ADAC.

Jak riziko kolony snížit

Termín praktické zkoušky se v Německu domlouvá přes autoškolu. Uchazeč nemá přímý vliv na trasu (tu volí komisař), ale může s instruktorem zkusit domluvit slot mimo dopravní špičku. Ranní hodiny před sedmou, dopoledne po deváté nebo časné odpoledne bývají klidnější než klasická špička kolem osmé a páté. Pro orientační odhad dopravní zátěže v konkrétní den a čas poslouží třeba prognóza v ADAC Maps. Garanci bezkolizního průběhu to nedá, ale pravděpodobnost stání v koloně sníží.

A co Česko?

Český systém je organizačně jiný. Praktická zkouška na skupinu B je dvoudílná a oficiální materiály Ministerstva dopravy kladou důraz na splnění konkrétních jízdních úkonů: jízda v obci, mimo obec, na dálnici nebo silnici pro motorová vozidla, pokud jsou v místě dostupné. Výslovné pravidlo o nezapočítávání stání v koloně do minimální doby jízdy se ve veřejně dostupných českých předpisech neobjevuje. Poplatky za opakování jsou přitom přehledně dané: 700 Kč za celou zkoušku, 400 Kč za opakování jednotlivé části.

Reforma na obzoru

Německé ministerstvo dopravy v květnu 2026 představilo návrh modernizace výuky a zkoušek. Počítá se zkrácením praktické zkoušky skupiny B ze současných 55/30 minut na 40/25 minut. Změna zatím neplatí, jde o legislativní návrh s plánovanou účinností nejdříve od roku 2027. I po případném zkrácení ale zůstane princip stejný: zákon stanoví minimum, ne stopky, které se zastaví a zkouška končí.

Nejdůležitější rada pro každého, kdo sedí ve zkušebním autě uprostřed zácpy, je prostá: dýchejte, držte odstup, sledujte zrcátka. Komisaře nezajímá, že stojíte. Zajímá ho, jak se rozjedete.