Nové SUV s velkým dieselovým motorem ukazuje, kde se v Bruselu stala chyba. Spotřebuje pouhých 4,8 l/100 km

Drakonická opatření ze strany Evropské unie vůči motoristům a výrobcům automobilů mohou mít nakonec zcela opačný efekt. Přitom se ukazuje, že to jde i jinak.

i Zdroj fotografie: Depositphotos / Mazda
                   

Myslet si, že jediná správná cesta ke světlým zítřkům je ta, kterou vám nadiktuje „vláda“ (ať už se pod tím slovem myslí cokoli) bylo vždy v dějinách odsouzeno k neúspěchu. Nebudeme teď zacházet do detailu naší nedávné minulosti, kdy jsme po diktátem jedné strany došli tam, kam jsme asi opravdu dojít nechtěli. Co už, nechme minulost jednou pro vždy spát. Ale možná bychom se z ní mohli poučit, abychom stejné chyby neopakovali do budoucna. Pojďme se na to společně podívat.

Unikátní situace s radikálním řešením

Troufnu si tvrdit, že situace, ve které se jako motoristé v Evropě momentálně nacházíme, nemá obdoby v celé historii automobilismu na starém kontinentu. A ve stejné, č spíše ještě větší míře to platí o výrobcích automobilů. Dostali jsme se do bodu, kdy výrobci nám zákazníkům předkládají něco, co někdy tak úplně nechceme, co jsme ale přesto nuceni kupovat. A výrobci jsou nuceni vyrábět něco, co jejich zákazníci tak úplně nechtějí, ale co je jim „naordinováno“ směrnicemi a omezeními EU. To celé pod pláštíkem ekologie.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Nutnost zásadně (a rychle) redukovat emise CO2 (nejen CO2) ne evropském kontinentu se dá zcela pochopit, neoddiskutovatelným faktem také zůstává, že na procentu celkových emisí v Evropě má osobní doprava poměrně velký podíl. Podle studie Evropského parlamentu byla v roce 2019 doprava odpovědná za zhruba čtvrtinu všech emisí oxidu uhličitého v EU. Ta silniční se na tomto množství podle Evropské agentury pro životní prostředí podílela ze 71,7 procent. To opravdu nejsou zanedbatelná čísla.

Likvidace evropského automotivu v přímém přenosu

Přesto by snahy o pročištění silniční dopravy neměly současně vést k tomu, že se přímo ohrozí jedna z největších průmyslových a výrobních jistot celé Evropy – a sice obor automotivu. Kombinace nástupu normy EURO 7 v roce 2025, masivního průniku automobilů z Číny na Evropský kontinent (a současně rapidního poklesu poptávky po evropských vozech v Číně) spolu s ohlášeným zákazem spalovacích motorů v roce 2035 k němu totiž celkem jasně směřuje. Výrobci bijí na poplach a mnozí deklarují, že to také mohou v Evropě úplně „zabalit“.

Automobilový omyl EU: Euro 7 pomůže hlavně Číně, ekologie spláče nad výdělkem. A Evropa s ní

iZdroj fotografie: Julia Roesler / Creative Commons / CC-BY-SA

V sázce jsou desetitisíce pracovních míst, průmyslová budoucnost kontinentu a bez přehánění výrazně více než jedno století budované know-how výroby osobních a nákladních automobilů. To všechno by mohlo v průběhu nějakých deseti let zmizet, pokud opravdu odejdou velcí hráči. Zákaz všeho spalovacího (pro Evropu, Číňané sem se spalovacími motory proudí vesele dál) může ve finále způsobit přesný opak toho, o co se orgány EU tolik snaží: o vyčištění ovzduší nad Evropou.

Výsledek může být zcela opačný, než jaký je plán

Pokud si totiž evropští řidiči ponechají svoje stará spalovací auta a budou s nimi jezdit „do rozpadnutí“, a pokud současně výrobci vzdají další vývoj spalovacích motorů na konto takřka nesplnitelné normy EURO 7 a brzkého zákazu v roce 2035, dočkáme se technologií z roku 2023 nejen v roce 2035, ale třeba ještě v roce 2050. To je opravdu něco, co snížení emisí nepomůže, jakkoli budou majitelé těchto vozů více a více sankcionování. Není ale možné všechny nutit do elektromobility, rozhodně ne během několika málo let.

iZdroj fotografie: Mazda

Přitom již dnes existují nové spalovací motory, které by měly bez problémů splnit normu EURO a být tedy absolutně nejčistší spalovací jednotkou za celou její historii. S jedním takovým přišla před nedávnem japonská Mazda, která „všem navzdory“ postavila velký, 3,3litrový šestiválcový turbodiesel. Jakoby se na první pohled chtěla vysmát všem těm downsizingovým, litrovým tříválcům, kterých je Evropa plná. Mazda ale postavila tak relativně velký motor především z praktických důvodů.

Třílitrový šestiválcový turbodiesel plnící EURO 7? Realita

Jen od určitého objemu v něm totiž mohla zkombinovat výhody zážehového a vznětového principu spalování. A přidat k němu 48V mild hybrid. Výsledek? Šokující. Jak si i ověřili naši italští kolegové, kteří na 360 km dlouhou cestu z Říma do Forlì vzali Mazdu CX-60 s motorem 3.3 diesel. Průměrná spotřeba byla 4,8 l/100 km. A to se prosím bavíme o SUV velkém 4,74 m a s hmotností téměř 1,9 tuny. A jak Mazda tvrdí, jeho motor by měl bez problémů splnit normu EURO 7. Něco mi říká, že o vítězi v soutěži Engine of the Year je rozhodnuto.

Nebyla by třeba toto cesta? Moderní, výkonný a současně úsporný motor, s nejnovějšími technologiemi, které jsou aktuálně dostupné? Pokud opravdu splní EURO 7, proč jej nenechat dále rozvíjet a sloužit třeba paralelně s elektromobily? Pro ekologii Evropy by to byl větší přínos, než stávající ultimátně restriktivní politika. Možná tedy spíše destruktivní, než restriktivní. Jak to vidíte vy? Napište nám do diskuse pod článkem, děkujeme!

Jak vnímáte politiku EU vy?

Diskuze Vstoupit do diskuze
123 lidí právě čte
Autor článku

Michal Sztolár

Absolvent strojírenské technologie se již od mládí let zajímal o vše, co má čtyři a více kol. Na střední škole uspěl v celostátním kole SOČ s vlastním designem automobilu v systému CAD, od té doby se problematice aut věnuje na denní bázi. S dlouholetou praxí u jednoho z prodejců automobilů mu rukama prošlo nespočet různých typů automobilů, včetně několika opravdových unikátů. Specializuje se na automotive jako výrobní obor, marketing automobilů stejně jako na aktuální přechod k elektromobilitě.

Zobrazit další články