Na první pohled koncept tak přelomový, že tomu nikdo nechce věřit. Ale jsou lidi, kteří benzín ze vzduchu už prý viděli.
Jako malý jsem nechápal, co je perpetuum mobile. Tedy proč nemůže existovat, fungovat. Nechápal jsem fyzikální zákonitosti související s třením, tepelnými ztrátami, však víte. Až později jsem pochopil, proč tohle nemůže fungovat. Vyrábět benzín ze vzduchu je pro mě podobná chiméra, jako právě perpetuum mobile v obecné rovině. Řeknu to jinak. Představte si, že byste si mohli doma v garáži postavit vlastní čerpací stanici, která by vám kdykoliv nabídla čerstvě „natočený“ benzín. Přímo ze vzduchu, který dýcháme.
Fikce na první pohled, ale do roka bychom měli mít jasněji
Zní to jako sci-fi, ale přesně s tímto nápadem přichází start-up Aircela. Inovátor se rozhodl, že změní pohled na výrobu paliv a možná i na samotné vlastnictví automobilu se spalovacím motorem. Když jsem poprvé narazil na informaci o zařízení, které je velké zhruba jako běžná lednice a dokáže (údajně) z okolního vzduchu vyrobit benzín, musel jsem si to přečíst dvakrát. I tak jsem nevěřil. Jak jsem zmiňoval, perpetuum mobile. V dnešní době, kdy se všude mluví o elektromobilitě, zákazu spalovacích motorů a přechodu na obnovitelné zdroje, působí tahle myšlenka téměř provokativně.
Aircela ale tvrdí, že jejich zařízení je nejen reálné, ale už brzy bude dostupné pro běžné domácnosti. Celý princip je vlastně překvapivě jednoduchý, i když technologicky jde o pořádný kus inženýrské práce. Nebo magie? Přístroj si můžete představit jako větší lednici. Je navržený tak, aby stál třeba hned vedle vaší garáže. Jeho hlavní úkol je jasný, nasávat okolní vzduch, z něj pomocí ventilátoru oddělit oxid uhličitý a ten pak v kombinaci s vodíkem přeměnit na kapalné palivo. A teď pozor, tohle palivo je podle Aircely vhodné pro jakýkoliv běžný spalovací motor.
Ať už jde o starší benzinový hatchback, rodinné SUV nebo třeba motorku. Není potřeba žádná úprava motoru, žádné složité přestavby, prostě natankujete a jedete. Při demonstraci, kterou firma uspořádala, bylo možné sledovat, jak se palivo skutečně čerpá přímo z přístroje, což působí až neuvěřitelně. V době, kdy se většina domácností postavených před elektromobil jako rodinné auto potýká s otázkou, kde a jak nabíjet, přichází Aircela s vizí, že si každý bude moci doma „vyrábět“ vlastní benzín.
Detaily a chemické vzorce neznáme, ale fungovat by to mělo
Podstatné a zajímavé je, že palivo, které zařízení produkuje, neobsahuje žádnou síru, žádný ethanol a ani stopy těžkých kovů. To je v dnešní době, kdy se stále více řeší čistota paliv a jejich dopad na životní prostředí, poměrně zásadní argument. Aircela navíc zdůrazňuje, že jejich systém je koncipován jako plug-and-play, tedy v podstatě stačí připojit, zapnout a začít vyrábět. Modulární konstrukce má umožnit snadnou instalaci i případné rozšíření, pokud byste chtěli zvýšit kapacitu. Celý proces začíná tím, že zařízení nasává okolní vzduch a pomocí filtračního systému z něj odděluje CO2. To je samo o sobě technologie, která se v posledních letech dostává do popředí zájmu.
Zachycování uhlíku je považováno za jeden z klíčových nástrojů v boji proti změně klimatu. Aircela ale jde ještě dál – místo aby CO2 jen ukládala, využívá ho jako surovinu pro výrobu paliva. K tomu je potřeba vodík, který zařízení získává z běžného vodovodního řadu domácnosti. Jestli to chápu správně. Pokud ne a vy to vidíte jinak, budu rád za vaše komentáře pod článkem. Podstatou tedy je, že se vodík smíchá s uhlíkem a výsledkem je čisté kapalné palivo, které je možné okamžitě použít. Zní to jednoduše, ale v praxi jde o poměrně složitý chemický proces, který vyžaduje přesné řízení a kontrolu. Aircela plánuje uvést svá zařízení do provozu už na podzim letošního roku. To je samo o sobě poměrně ambiciózní.
Vše je zatím tajné. Nenabízí firma jen vodu z okapové roury?
Zatím ale firma nezveřejnila klíčové informace, které by zajímaly asi každého potenciálního uživatele. Například jak dlouho trvá výroba určitého množství paliva, kolik vzduchu je potřeba nasát, aby vznikl jeden litr benzínu, nebo jaká je spotřeba elektrické energie při celém procesu. Stejně tak zatím není jasné, kolik bude samotné zařízení stát, což je samozřejmě zásadní otázka pro každého, kdo by o podobné domácí čerpací stanici uvažoval.
Vlastně ani není jasné, o jaké palivo se v chemické podstatě jedná. Přesto je už teď jasné, že pokud se Aircele podaří splnit alespoň část svých slibů, může to znamenat malou revoluci. Nebo spíše velkou. Nejen pro motoristy, ale i pro celý energetický sektor. Představte si, že byste už nikdy nemuseli jezdit na čerpací stanici, stát ve frontě u stojanu a řešit, jestli je benzín zrovna levný nebo drahý. Místo toho byste si doma jednoduše „vyrobili“ tolik paliva, kolik potřebujete, a ještě byste měli dobrý pocit, že tím přispíváte ke snižování emisí CO2.
Samozřejmě je tu i druhá stránka věci – výroba vodíku, spotřeba elektřiny a celková energetická bilance. Zatím není jasné, jak efektivní celý proces bude a zda skutečně půjde o ekologicky smysluplné řešení. Faktem ale zůstává, že Aircela přichází s nápadem, který má potenciál změnit pravidla hry.