Přechod na elektromobilitu v Evropě se dostává do bodu, kdy EU sice plánuje nabíječky „na každém rohu“, realita je ale poněkud jiná. Je nějaká šance to celé vůbec stihnout a dokázat?
Překotný vývoj na poli elektromobilů s sebou nese na jednu stranu velká pozitiva, kdy rostou dojezdy a snižují se (sic pomalu) i ceny jednotlivých modelů, na druhou stranu před námi čím dál více vyvstává onen zásadní problém, na který zástupy odborníků upozorňují již dávno: a sice kde se budou všechny ty nové elektromobily dobíjet. Jinými slovy, EV jsou stále jen jednou částí, rychlé nabíječky jsou druhou částí, neméně nezbytnou. A ty stále nejsou. A víte co? Pojďme se na to podívat společně.
Dokud nebude soužití s nimi pohodlnější, elektromobily nezvítězí
Neuplyne snad týden, abychom se v našich textech k elektromobilům nevraceli a nezdůrazňovali přitom donekonečna jednu zásadní mantru: dokud se nepodaří vyřešit rychlejší čas nabíjení v kombinaci s velkým dojezdem a (ideálně) nižší cenou baterií (jež by navíc mohly být i lehčí a lépe recyklovatelné), tak se zkrátka elektromobilita nikam příliš nepohne. Dokud se nesplní většina těchto podmínek, a ty první dvě rozhodně, budou spalovací motory zkrátka výrazně praktičtějším pohonem než elektromotory.
A to nakonec vždy rozhodne, i přes všechna nařízení‚ omezení a zákazy. I přes celou Evropskou unii, kdekoli na světě. Motoristé a řidiči si prosadí svoji, najdou si vždy cestu, která pro ně bude nejpohodlnější, nejméně komplikovaná. Jakmile elektromobily zcela zvítězí na tomto poli, nebude síla, která by je zastavila. A opačně: dokud budou mít převahu spalovací motory, bude to pro rozvoj elektromobility velmi složité.
V tom se mimochodem elektromobily liší od jiných technologických zlomů v tomto a minulém století: ty totiž namnoze znamenaly zásadní zjednodušení obsluhy a zlepšení uživatelského komfortu: ať již to byla sféra zvuková (přechod z LP desek a magnetofonových kazet na CD a MP3), nebo obrazová (přechod z VHS kazet na DVD a MP4). Elektromobily nic takového zatím neumí a nemají, soužití s nimi je komplikovanější než s klasickými automobily se spalovacími motory.
800V technologie dobíjení by mohla být řešením. Pokud bude kde dobíjet
Jednou z cest pro zlepšení je změna standardní 400V elektroinstalace elektromobilů na 800V. Elektromobily sice zatím tvoří jen asi 10 procent celosvětového trhu, ale výrobci automobilů a dodavatelé se již připravují na další generaci komponentů, s polovodičovými bateriemi a s 800voltovými elektrickými systémy. Ty totiž slibují snížení doby nabíjení na polovinu, výrazně sníží velikost baterie a náklady a zvýší účinnost hnacího ústrojí.
Výrobci tvrdí, že do konce dekády budou dominantní technologií 800voltové architektury, zvláště když se objeví více specializovaných platforem, jakými jsou Hyundai E-GMP a PPE skupiny Volkswagen. „V roce 2025 bude většina aplikací přicházejících na trh s 800 volty,“ řekl Dirk Kesselgruber, prezident divize elektrických pohonů v GKN, jeden z několika dodavatelů Tier 1, kteří tuto technologii přijali. GKN nyní nabízí komponenty připravené na 800 V, jako jsou systémy pohonů a převodovek.
Hyundai jako průkopník hi-tech pro masy
„Myslíme si, že to bude hlavní směr, a Hyundai dokázal, že může být cenově konkurenceschopný,“ řekl Kesselgruber pro Automotive News Europe. Ostatní dodavatelé jeho nadšení opakují. „800 voltů je logickým dalším krokem ve vývoji BEV,“ uvedl Alexander Reich, vedoucí inovační výkonové elektroniky ve společnosti Vitesco, v rozhovoru pro ANE. Vitesco nedávno získalo velké kontrakty na 800voltové komponenty, včetně dodávek měničů pro platformu Hyundai E-GMP.
Jenže. I v bohatém a technologicky rozvinutém Německu je silný nedostatek nabíjecích stanic, uzpůsobených pro 800V dobíjení. Tato technologie přitom umožňuje rychlejší nabíjení ve srovnání se standardními 400voltovými nabíječkami, což znamená, že elektromobily s dojezdem asi 300 km se mohou dobít za zhruba 10 minut. Zpočátku byla tato technologie vyhrazena pro luxusní modely, jako jsou Porsche Taycan a Audi E-tron GT, ale nyní se dostává do mainstreamových modelů, včetně zmíněných modelů od Hyundai: Ioniq 5 a Ioniq 6.
V superbohatém Německu jen 30 % nabíječek umí 800V
Partner Volkswagenu Xpeng chce také uvést na trh 800voltovou platformu. Z dalších velkých automobilek projevují zájem Renault, Ford, BMW, stejně jako Mercedes-Benz. Nevýhodou pro řidiče je ale to, že nabíjecí stanice neumí často nabíjet pomocí této technologie. Podle údajů, které magazínu Automobilwoche zaslal poskytovatel dat nabíjecích stanic Eco-Movement, je v Německu v současnosti na vyšší napětí vybaveno asi 7 500 stanic, neboli 30 procent.
Řidiči jsou tak omezeni na AC nabíjecí stanice nabízející 11kW nebo 22kW nabíječky. Velcí operátoři dobíjecích sítí, včetně společnosti Ionity, společného podniku BMW, Ford, Hyundai, Mercedes-Benz a Volkswagen Group, se začali připravovat na rychlé nabíjení již brzy a nyní nabízí více než 2 500 rychlonabíjecích bodů s výkonem až 350 kW ve 24 evropských zemích.
Nejde to oficiálně, pomůžeme si technickým trikem
Alespoň dočasným řešením by mohly být invertory, které transformují 400 voltů z nabíjecího bodu na 800 voltů a které do svých EV začíná instalovat například Kia a Hyundai. Porsche Taycan a Audi E-tron GT jsou také vybaveny „vysokonapěťovým posilovačem“ dodávaným společností Preh, který zvedne napětí na potřebných 800 voltů u 400voltových rychlodobíjecích stanic s výkonem až 150 kW. Nabíjecí stanice s výkonem vyšším než 150 kW jsou také typicky schopné generovat 800 V.
Porsche navíc vymyslelo speciální trik zvaný „dělené nabíjení“ pro elektrický Macan, který bude uveden na trh letos. Baterii vozidla s kapacitou kolem 100 kWh lze pro nabíjení elektricky rozdělit do dvou samostatných baterií, z nichž každá má napětí pouze 400 voltů. Takto oddělené dva bloky lze nabíjet paralelně na 400voltové nabíjecí stanici. Porsche navíc hodlá nabíjení na vhodně vybavených 800voltových stanicích ještě zrychlit.
EU chce do roku 2030 síť nabíječek „na dohled“. Jak to chce udělat?
Jinými slovy, vývoj techniky předbíhá možnosti dobíjení, 800V infrastruktura je i v bohatém a rozvinutém Německu pouze na 30 % nabíječek. Co těch zbylých 70? A především co jiné země? Opravdu si někdo myslí, že podobně rozvinutá síť bude v každém koutě Evropy? To je přece nesmysl. Přitom EU schválila zákon, který do roku 2030 nařizuje instalaci rychlonabíječek každých 60 kilometrů u osobních automobilů a každých 100 kilometrů u těžkých vozidel.
Jak toho chce Brusel docílit? Vývojáři však mají již dnes potíže se získáním nezbytných dat pro potenciální uzly, čelí výzvám při posuzování silniční infrastruktury a získávání dodatečné energetické kapacity od distribučních společností. Bude lépe? Nechme se překvapit. Jak to vnímáte vy? Povede se opravdu „zasíťovat“ Evropu vysokorychlostními nabíječkami do roku 2030? Dejte nám vědět do diskuse pod článkem, děkujeme!
Věříte, že EU do roku 2030 zasíťuje Evropu nabíječkami?
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 22681
PŘEČTENÍ: 27456
Přestupky a kriminalita
|
PŘEČTENÍ: 26779
