Zelené lamely na svodidlech dálnice mají svou funkci. Víte, co dělají?

Zelené lamely na svodidlech dálnice mají svou funkci. Miliony řidičů kolem nich projíždí, aniž by tušili, co dělají

Nejsou to dekorace, protihlukové stěny ani zbytky opravy. Zelené lamely na středových svodidlech chrání řidiče před oslněním z protisměru.

i Foto: Renanova, tiskové materiály

Jedete v noci po dálnici, protisměr svítí do očí a vy si ani neuvědomíte, že vás něco chrání. Zelené plastové lamely nasazené na svodidlech středového dělicího pásu pracují zcela pasivně: přerušují kužel světla protijedoucích vozidel tak, aby vám nedopadal přímo do zorného pole. Žádný motor, žádná elektronika, žádná obsluha. Stačí správný tvar, výška a rozestup. Právě proto si jich většina řidičů nikdy nevšimne. A přesně tak to má být.

Jak lamely fungují a proč jsou tam, kde jsou

Princip je překvapivě jednoduchý. Lamely, odborně „clony proti oslnění“, stojí ve svislé řadě na svodidlech středového pásu a svou výškou a hustotou odřezávají šikmé paprsky světlometů přijíždějících z protisměru. Britská technická příručka Design Manual for Roads and Bridges uvádí, že klíčové je omezení světla v úhlech zhruba 12° až 20° od osy jízdy, právě v tom rozsahu, kde světlomety protijedoucího auta nejvíc oslňují. Zároveň ale clony nesmějí blokovat boční výhled, aby řidič nepřišel o přehled o situaci za svodidlem.

Lamely se neinstalují plošně na každý kilometr. O jejich umístění rozhoduje kombinace faktorů: šířka středního pásu, směrové oblouky, výškový rozdíl mezi jízdními pruhy, přítomnost bariéry. Tam, kde je střední pás dostatečně široký, oslnění řeší samotná vzdálenost. Clony přicházejí na řadu v úzkých nebo tvarově komplikovaných úsecích, kde se kužely světel protisměru dlouho kříží s výhledem řidiče.

Není to německý patent, v Česku je máme taky

Na internetu se občas objeví tvrzení, že jde o „německý vynález podle normy DIN“. Realita je jiná. Existuje evropská norma EN 12676, kterou Česko převzalo jako ČSN EN 12676-1 a ČSN EN 12676-2. Německá DIN EN 12676 je jen tamní národní vydání téhož dokumentu. Norma řeší optickou účinnost, mechanické provedení i doporučení k návrhu s cílem minimalizovat údržbu.

A české dálnice clony skutečně mají. V registru smluv je doložená zakázka ŘSD na instalaci clon proti oslnění na D1 v kilometrech 262,69 až 266,80. Údržbové smlouvy ŘSD počítají s clonami i na dalších úsecích, například na D6 a D7, kde jsou vedené jako standardní příslušenství svodidel. Ministerstvo dopravy v roce 2021 schválilo pro český trh typ Maibach N4 ve třech výškových variantách: 600, 900 a 1 200 mm, s rozestupem lamel v poměru 1:3.

A proč zelená? Barva není funkční nutnost. Dodavatelské podklady pro český trh uvádějí, že se vyrábí „v barvě podle přání zákazníka“. Zelená je prostě standard, splývá s krajinou a nepoutá zbytečnou pozornost.

Oslnění: velký subjektivní problém, malé číslo v nehodách

Podle průzkumu americké agentury NHTSA označilo 31 % řidičů oslnění světlomety protijedoucích vozidel jako rušivé. To je téměř třetina. Jenže v policejně hlášených nehodách se oslnění světlomety objevuje jen u 0,1 až 0,2 % nočních kolizí, alespoň podle dat z jedenácti amerických států, která analyzoval Insurance Institute for Highway Safety.

Rozpor dává smysl. Oslnění je nepříjemné a potenciálně nebezpečné, ale většina řidičů na něj reaguje zpomalením nebo odvrácením pohledu. Clony tedy neřeší masovou příčinu nehod, řeší konkrétní vizuální problém, který v určitých úsecích může přerůst v reálné riziko. Britská příručka dokonce přiznává, že na testovaných úsecích nebyl prokázán statisticky významný rozdíl v počtu úrazových nehod mezi úseky s clonami a bez nich. Smysl clon je spíš preventivní a komfortní.

Co dalšího na dálnici přehlížíte

Protioslňovací lamely nejsou jediný prvek, kolem kterého projíždíte, aniž byste ho vědomě registrovali. ŘSD spravuje celou síť nenápadných bezpečnostních zařízení:

  • Tlumiče nárazu v rozštěpech a na rampách pohlcují energii při čelním nárazu do pevné překážky. Vypadají jako žluté barely, a právě to jsou.
  • Dálniční oplocení brání vstupu zvěře na vozovku. Po instalaci oplocení na D4 mezi Mníškem pod Brdy a Dobříší ŘSD zaznamenalo pokles odklízení uhynulých zvířat až o 90 %.

Rozpočet ŘSD na rok 2025 činí přibližně 80 miliard korun, z toho zhruba třetina míří na opravy a údržbu. Protioslňovací clony, tlumiče, oplocení, svodidla, vodorovné značení, to všechno spadá do stejného světa infrastruktury, která funguje nejlíp tehdy, když si jí nikdo nevšimne.

Až příště pojedete v noci po dálnici a protisměr vás nepříjemně neoslní, možná za to vděčíte řadě zelených lamel, které jste za celou cestu ani jednou vědomě nezaregistrovali. Přesně tak vypadá bezpečnostní prvek, který dělá svou práci.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Daniel Karban

Zobrazit další články