Problémy mají všichni. Někdo si za to může sám tím, že se paktuje s americkým prezidentem, jiný zase zaspal dobu nebo nemá technologii.
Když se objeví titulek, že automobilový expert předpovídá krach celé řady automobilových značek, člověk si nejdřív řekne, že to je zase nějaký ten katastrofický scénář. Takový, kterých už jsme za poslední roky slyšeli tolik, že by se z nich daly postavit nové showroomy. Jenže tentokrát to není jen tak ledajaký výkřik do tmy. V redakci AutoŽivě jsme analyzovali seriózní data, jež se opírají o tvrdá čísla, a fakta, která by ještě před pár lety málokdo bral vážně.
Kdo myslí, že dnes značka nezkrachuje, ať vzpomene na Saab
A co je na tom nejzásadnější? Že se konečně ukazuje, jak moc se automobilový svět mění a že to, co platilo ještě před deseti lety, dneska už dávno neplatí. Vezměte si třeba takové značky, které ještě nedávno kralovaly evropským silnicím – dneska se třesou o přežití, protože elektromobilita, emisní normy, digitalizace a tlak na snižování nákladů je tlačí do kouta, kde už není moc místa na manévrování. Je to jen pár chvil, co kolega Rakovan dopsal článek o Jaguaru I-Pace a o tom, za jakou cenu se dnes prodává jako ojetina na trhu s auty z druhé ruky.
I-Pace je elektromobil britské značky, která ještě před pár lety chtěla šlapat na paty německému Mercedesu. Dnes je to vlastně takový lepší autobazar. Proč autobazar? Protože nemá žádné nové modely. Automobilka, kdysi pýcha britského inženýrství, je dnes de facto prázdnou schránkou v rukách indických vlastníků. I to je život. A teď si představte, že expert, který má za sebou roky zkušeností a viděl už nejednu automobilovou krizi, vezme do ruky tužku, papír a začne počítat. Výsledkem je seznam značek, jež podle něj v příštích letech prostě nepřežijí.
Ne, není to žádná věštba z křišťálové koule, ale tvrdá realita, která se opírá o čísla – prodeje klesají, zisky mizí, investice do nových technologií jsou obrovské a zákazníci jsou čím dál náročnější. Třeba značky, které sázely na spalovací motory a teď nestíhají přechod na elektrický pohon, nebo ty, které se snažily konkurovat levným čínským modelům, ale místo toho skončily v pasti vlastních nákladů. A kdo se na tenhle seznam dostal?
Kdo zaspal, ten už to nedožene. A nutně nemusí jít o elektřinu
Podle nás v redakci AutoŽivě jsou to hlavně menší výrobci, kteří nemají dostatečné zázemí, aby ustáli tlak trhu. Ať už jde o tradiční evropské značky, jež zaspaly dobu, nebo nové hráče, kteří sice přišli s velkou slávou, ale rychle zjistili, že automobilový byznys není jen o hezkém designu a marketingu. Klidně znovu zmíním Jaguar. Ale také, pro někoho možná nečekaně, Volkswagen. Mluví o zavírání továren. Realitou jsou stávkující dělníci.
Modely, které bzučí a které nikdo nechce. A co to znamená? Možná to, že některé značky, jež jsme měli rádi, prostě zmizí z trhu. Nejde jen o evropské značky. Když se podíváme směrem k čínskému trhu s elektromobily. Očekával bych, že i tam přežije jen pár silných hráčů. Automobilky Xpeng a Li Auto jsou jen některé ze značek, které to mohou mít těžké. Zejména v konkurenci proti gigantu BYD. Na ten bych si naopak vsadil. Nio nedávno zažilo velké finanční potíže. Od expanze de facto k totálnímu útlumu.
Čínské značky musí prodat 2 miliony aut ročně, jinak nepřežijí
Společnost musela získat nový kapitál v přepočtu ve výši 11 miliard korun. Je tady myšlenka, konkrétní řešení pro Xpeng, Nio a Li Auto. Totiž že by se měly spojit, aby měly šanci na přežití. A prodávat minimálně dva miliony aut ročně. Tohle tvrdí čínští experti na elektromobilitu. Dva miliony? Nepředstavitelné množství aut. Za mne to není reálné. Nicméně riziko, že některé automobilky skončí, je více než nadprůměrné. Že to nejde? Zkuste si vzpomenout třeba na Saab, Hummer nebo Rover. Jeden neví dne ani hodiny.