Evropská unie živí tisíce úředníků, kteří vymýšlí věci už jednou vymyšlené. Nebo které nikdo nechce, teď se zaměří na disky aut.
Upozorňujeme čtenáře, že následující text a komentář je publicistickým článkem, který obsahuje soukromý názor autora.
Žijeme v EU. A to znamená, že co se děje na jednom konci Evropy, může se týkat i nás. I kdyby to bylo 1 000 km daleko. Dřív nebo později se věc zavedená v jednom státě může stát platnou v druhém, třetím, všude v EU. Teď mluvím o povinnosti, která se chystá ve Švédsku. Pokud jste se, stejně jako mnoho dalších českých řidičů, zamilovali do lesklých litých ráfků a speciálně navržených kol pro vaše auto, možná je čas trochu počkat a neutrácet za novou sadu. Naši švédští spoluobčané jsou v plném zápalu s přípravou nových pravidel, která budou regulovat to, jaká kola lze na auto nasadit. Proč by se nás mělo týkat nějaké švédské nařízení?
Jeden stát to vymyslí, EU se toho chytne a pak to platí všude
Jak jsem zmínil, jsme v EU. A vzhledem k tomu, že se věc děje za podpory EU, je vysoká pravděpodobnost, že ČR může další státy následovat. Švédi se rozhodli, že je načase udělat v segmentu disků pořádek. A protože v Evropě platí, že co se urodí ve Švédsku, to dříve nebo později dorazí i k nám, je vážně čas zbystřit. Zapomeňte na bezstarostné nakupování levných ráfků z internetu, které sice vypadají skvěle na fotce, ale v reálu by možná neprošly ani zkouškou v dětském odrážedle.
Pokud projde evropská legislativa, která už od roku 2019 požaduje, aby všechny nové vozy měly schválené ráfky, bude konec „divokému západu“ v nabídce aftermarketových kol. Nebo spíše divokému východu, do EU míří řada kol z Asie. Kol, která jsou nekvalitní, měkká jako vosk v horkém letním dnu. Takže ono to regulování může mít něco do sebe. Nebo máte na věc jiný názor? Budu moc rád za vaše připomínky dole v komentářích pod článkem. Pokud pravidla projdou, bude možné na nové auto namontovat jen takové ráfky, které mají oficiální typové schválení. Jenže tohle u nás už přece platí, ne? Existuje tady institut zápisu ráfků do technického průkazu.
Byť je pro spoustu řidičů něco jako malá maturita z byrokracie. Pokud chcete mít všechno v pořádku a vyhnout se problémům na STK nebo při silniční kontrole, musíte projít oficiálním procesem zápisu. A ten má několik variant podle toho, odkud ráfky pocházejí a jaký papír k nim máte. První možnost je zápis na základě typového listu. To je taková malá bible každého, kdo si kupuje schválené ráfky od renomovaného výrobce nebo dovozce. Typový list musí být správně vyplněný, potvrzený dovozcem, prodejcem i kontrolním technikem typu „K“, který ověří, že ráfky opravdu sedí na vašem autě a splňují všechny podmínky schválení. Výhoda?
Jsou různé způsoby zápisu disků, vždy potřebujete „lejstro“
Nemusíte žádat o souhlas výrobce auta, stačí zajít na úřad obce s rozšířenou působností a nechat si vše zapsat do technického průkazu. A co když máte ráfky, které nejsou v typovém listu, ale máte k nim prohlášení autorizovaného dovozce a posudek? I tady je cesta otevřená. Potřebujete prohlášení dovozce, potvrzení prodejce, montáž ověřenou pověřenou zkušebnou a samozřejmě posudek s překladem. Opět platí, že zápis provádí úřad bez souhlasu výrobce auta. Já osobně jsem to řešil, nechával jsem si kdysi zapsat disky to techničáku mého Subaru.
Musel jsem k oficiálnímu importérovi, ten se o vše postaral. Tehdy mě to stálo pár stokorun. Myslím, že se tomu říká Zápis na základě prohlášení autorizovaného dovozce a kontrole v pověřené zkušebně. Třetí varianta je pro ty, kdo si ráfky dovezli individuálně nebo koupili z e-shopu, který neřeší české papíry. V tom případě musíte absolvovat kontrolu v pověřené zkušebně, která vystaví protokol o kontrole na vozidle a ověří shodu s KBA nebo posudkem. S tímto protokolem a schválením pak opět zamíříte na úřad.
Koupit disky na „alibábě“ za pár korun jde, nasadit je ale nelze
To je Zápis individuálně dovezených ráfků na základě kontroly v pověřené zkušebně. Další pak je typově schválených v rámci značkového příslušenství – na základě typového listu. Pokud kupujete ráfky jako značkové příslušenství přímo od autorizovaného dealera, stačí vám typový list potvrzený výrobcem nebo jeho zástupcem a potvrzení o montáži od dealera. Vše ostatní už je v režii úřadu, který zápis provede bez zbytečných průtahů. A co když chcete zapsat vymezovací podložky, které mění rozchod kol?
I tady platí podobný postup, potřebujete prohlášení dovozce, posudek a potvrzení o montáži od pověřené zkušebny. Musím pochválit web Ministerstva dopravy ČR, jakkoli poltické a státní záležitosti obvykle nechválím. Na webu MD je poměrně dobře problematika zpracovaná, navíc je tam Seznam držitelů schválení, typově schválených na základě typového listu. Můžete tam hledat výrobce disků a ověřit si, jestli je právě daná sada schválená pro vámi vybraný automobil. Všechno to zní složitě, ale když si to rozkreslíte, je to vlastně jednoduché.
Problém? Pomůže Ministertvo dopravy nebo oficiální importér
Vždycky potřebujete papír, který dokazuje, že ráfky jsou schválené. Bez toho vám na úřadě nevyjdou vstříc, ať už budete argumentovat čímkoli. Zpátky ale k tomu, co se děje ve Švédsku a že se to přes kanály EU může dostat k nám. Řekl bych, že to je podobné jako s pravidelnými kontrolami seniorních řidičů. Proti těm se některé státy EU boří, ale u nás už platí a poměrně striktně. Funguje to, jsme dál než EU. A u ráfků bych to viděl podobně. Jedině že by EU přišla s přísnějšími pravidly, než u nás platí. To si ale reálně nedokážu dost dobře představit.