Dinosaurus, který už měl dávno vyhynout, se vrátil. Tohle ale není katastrofa ve stylu Jurského parku, lidi tohle auto milují.
Když se do čísel vloží nadhled a do emocí klid, vyjde z toho poměrně překvapivá rovnice. Návrat nafty dává smysl. Je zpátky přesně tam, kde byla kdysi jako doma. Renault Megane GrandCoupe je přesně ten případ. V polovině roku 2024 se sedan znovu ukázal ve třídě kompaktních čtyřdveřových aut s benzinovou jednotkou 1.3 TCe o výkonu 140 koní. Super. Slušné auto, žádný trhač asfaltu, ale také žádný louda. A benzín pod kapotou.
Sedany už dnes téměř nikdo nechce, snad jen limuzíny
Tradiční karoserie po přestávce připomněla, že střízlivé rozměry a velký kufr umí pořád fungovat jako protiváha všudypřítomných SUV. Pak přišlo výtečné doplnění, které posunulo logiku užívání o kus dál. Dobře známý a úsporný vznětový motor 1.5 dCi o výkonu 115 koní se vrátil do nabídky a navázal na pověst úsporného společníka na dlouhé štreky. Tohle není krok proti proudu, ale krok přesně podle not těch, kdo každý týden ukrajují stovky kilometrů. Nebo provozují flotilu, kde se náklady přepočítávají bez sentimentu.
Pod kapotou je tedy naftový čtyřválec 1.5 dCi s výkonem 115 koní a točivým momentem 270 Nm. Agregát se zcela záměrně páruje výhradně se sedmistupňovým automatem EDC. Volba je jednoduchá. Místo zbytečných kombinací jedna dobře odladěná souhra, která v reálném světě dává smysl a v tabulkách to podtrhuje čísly. Papírová spotřeba uváděná výrobcem je 4,6 až 4,7 l/100 km. To je přesně o 1 litr méně než u benzinového 1.3 TCe. To číslo samo o sobě hodně napoví, ale měřítkem se stane až ve chvíli, kdy se přidá prostý fakt o nádrži.
Mimo prémiovou třídu je sedan se čtyřmi dveřmi spíše raritou
Kapacita 50 l znamená v součtu dojezd až 1 060 km na jedno natankování. Paráda. Tohle máme v redakci AutoŽivě rádi. Dojezd přes tisíc kilometrů. Tohle elektromobily neumí. A to je přesně ta věc, která snižuje počet zastávek. Prodlužuje klid mezi povinnostmi. Překládá slovo „komfort“ z oblasti výbavy i do plánování času. Kdo hledá kompromisy, najde je. Narazí na parametry „omezené“ dynamiky. Diesel s automatem je předkládá bez výmluv. Z 0 na 100 km/h auto zrychlí za 9,8 sekundy. To je stejné tempo jako u benzinového TCe 140 s EDC.
Verze s benzinovým motorem a manuální převodovkou je o desetinky svižnější. Sprint zvládne za 9,6 sekundy. V maximálce si jsou všechny varianty rovny, 180 km/h bez ohledu na palivo i převodovku. Nafta netahá za kratší konec, spíše si drží vlastní rytmus, který se opírá o úsporu a klidné dlouhé kroky. Ale jak jsem řekl, tohle na závodění není. A ani nemá být. Na kolik auto vyjde? Ceníková cena verze TCe 140 začíná na 589 000 Kč. Benzín s automatem, tedy TCe 140 EDC stojí do 639 000 Kč. A opěvovaný diesel vyjde v základu na 659 000 Kč.
Cena je slušná, výbava příjemná a spotřeba doslova úchvatná
Když se k cenám přidají parametry praktičnosti, dostane tenhle sedan další pádný argument. Zavazadlový prostor v základu nabídne 503 litrů, v praktickém tvaru a s velkým vstupním otvorem. To u sedanu obecně není samozřejmost a tady jde o jeden z těch detailů, které rozhodují, že kufr zvládne víkendovou výbavu i firemní krabice. Výbava samotná nezačíná na holém plechu. Odkážu vás na oficiální ceník, je to docela dlouhé čtení. Abych to nějak uzavřel. Tohle není reklamní blok, za který bych si směrem ke znače něco honoroval.
Pokud cítíte možná přílišné nadšení, je to spíše o jevu jako takovém než o autě samotném. Sedan. S naftovým motorem. To je totiž vymírající druh. Možná už druh, který vlastně vymřel – a tohle je jeden z posledních žijících exemplářů. Mamut, v dobrém slova smyslu, v době, kdy člověk začal mluvit, používat oheň, snad mi rozumíte. Neříkám, že si pro auto hned poběžím do showroomu. Ale radost, že je v prodeji, skutečně mám. Větší než ze zprávy o nějakém novém IDX.Model32 s elektřinou pod kapotou.