Plány a zákazy na papíře možná vypadají dobře a řeší problém se znečištěným vzduchem, nejsou ale reálně uskutečnitelné.
Svět se doslova zbláznil, někdy mám ten pocit. Plány, pozitivní a dobře myšlené plány, jsou jedna věc. Ale fikce odtržená od reality věc druhá. A přesto se to děje. A nejenom v rámci EU, jak často v redakci AutoŽivě komentujeme. Obyvatelé rozvojových států to nemají snadné. Žijí hlava na hlavě, tam, kde se v některých megaměstech na relativně malém prostoru často mačká stovky tisíc až miliony lidí.
Města s miliony obyvatel mají problém, znečištěný vzduch
Sužuje je kromě silně znečištěného vzduchu i žalostná dopravní situace. Stejný obrázek platí pro Indii a jedno z jejích největších měst, v němž žije dvakrát více lidí, než má celá Česká republika, Bombaj. Česká města, především Praha, čelí narůstajícím kolonám a špinavému ovzduší. Ale co jde v indii, to je mimo tuzemské parametry. Za recept jsou považovány nízkoemisní zóny, mýto a podpora elektromobility. Ta má do roku 2030 dosáhnout až 500 tisíc vozů. Paralelně vzniká rozsáhlá dobíjecí síť. Bombaj se potýká s mnohem většími problémy.
Miliony aut způsobují dopravní kolaps i extrémní smog. Město plánuje elektrifikaci veřejné dopravy a restrikce pro spalovací motory, jenže naráží na vysoké náklady a chybějící infrastrukturu, podobně jako ČR. Zatímco Česko přechází k čistší mobilitě pozvolna, Indie musí nejdřív zkrotit kritické přetížení ulic. Obě země spojuje snaha snížit emise i chaos na silnicích investicemi do elektromobility a regulacemi. Češi mají ovšem nohy na stole, žádný zákaz spalovacích motorů pro ně zatím neplatí. A je otázkou, jak to všechno dopadne.
Přechod na elektřinu je složitý pro Evropu, Indie nemá šanci
Indickou metropoli v posledních letech zasáhl překotný růst, který do značné míry brzdí dlouhodobě bídná dopravní situace ve městě. Bombajské ulice zkrátka nedokázaly absorbovat příval stovek tisíc aut. Tam, kde se chodilo pešky a jezdilo na oslíkovi, jsou dnes auta. Doprava ve špičce totálně kolabuje a lidé dýchají špinavý vzduch. Aktuálními potížemi se zabývají indické soudy, politici i klíčové státní instituce. A nutno dodat, že navržené řešení je skutečně drastické.
Předkládaná opatření mají postupně zajistit, aby z ulic Bombaje úplně zmizela vozidla s naftovými a benzínovými motory. Tento krok by se měl příznivě promítnout jak do dopravního plynutí, tak do kvality ovzduší ve městě. Oživit by se měla i ekonomika, kterou trvalé zácpy účinně brzdí. Bombaj by nově měly křižovat výhradně elektromobily a auta na LPG. Pokud by Indové své plány dotáhli, dost možná by tím vyšlapali cestičku dalším rozvojovým zemím, kde jsou dnes znečištěné přístavní metropole běžným obrazem.
Drastická změna pohonu není v těchto podmínkách reálná
Jenže jak tušíte, nebude to tak jednoduché, jak si indičtí politici malují. Ambiciózní vize ozdravení indické metropole však nejspíš ztroskotají už v zárodku. Městu chybí infrastruktura, aby v dohledné době zvládlo provoz stovek tisíc nových elektromobilů. Běžný Ind prostě nemá prostředky, aby si elektrický vůz vůbec pořídil. Vždyť i v Evropě, navzdory četným hospodářským komplikacím násobně bohatšího kontinentu, se elektromobilita momentálně potýká s řadou bariér. Ty efektivně brání tomu, aby „zelená“ auta získala větší tržní podíl.
Řada zemí v poslední době zrušila dotace na elektromobily či to chystá, což už tak slabou poptávku po bateriemi poháněných vozech dál srazilo. A to nemluvě o tom, že plánovaný konec spalovacích motorů v roce 2035 je pod stále silnější palbou kritiky. Čím dál častěji se skloňují nová nízkoemisní, či snad brzy i bezemisní paliva. Indický plán tak alespoň v dohledné době nejspíše zůstane v rovině zbožných přání.