S novým typem paliva je tady větší podíl biosložky a řidiči starých aut jsou nahraní. Nemají, co by správně mohli tankovat.
Škoda Octavia vznikla v roce 1959. Je to přesně ten typ škodovky, který si nespletete. Přišla na svět jako modernizace Spartaku, ale bez ohledu na rodokmen se rychle stala samostatnou kapitolou. Praktickou, překvapivě moderní a z hlediska tehdejší techniky velmi promyšlenou. Celkem vzniklo asi 286 000 kusů všech variant a o sběratelský zájem nemá ani po desetiletích nouzi. Vůz patřil do nižší střední třídy, na první pohled si nesl hodně z předchozího modelu. Ale pod povrchem to byla docela jiná písnička.
Spartak byl legendou, i jeho nástupce se stal ikonickým vozem
Plošší a přehlednější palubní deska s lepší ergonomií, zejména však přední náprava přepracovaná z příčného listového pera na vinuté pružiny. To byla změna, která neznamenala jen lepší komfort, ale především přesnější geometrii a jistější vedení kol. Zadní náprava zůstala u příčného listového pera, ale podstatné je, že všechna kola byla nezávisle zavěšená. Spolu s posunutím přední nápravy co nejvíce vpřed to přineslo velmi dobré, téměř rovnoměrné rozložení hmotnosti mezi nápravy. A na svou dobu opravdu výborné jízdní vlastnosti.
I proto Octavia obstála doma i v zahraničí. V Československu se nové vozy prodávaly tehdy na poukaz, přesto šlo v kontextu doby o dostupný, spolehlivý a dobře ovladatelný automobil. V cizině zase bodovala jednoduchostí, robustností a přívětivou údržbou. Modelový rok 1960 přinesl karoserii kombi a v roce 1961 přišel facelift, který byl nejvíc vidět zezadu. Uzavíratelná víčka palivové nádrže s ovládáním zevnitř a na zadních blatnících elegantní křidélka či ploutvičky zakončené novými „kapkovitými“ kryty zadních světel.
Po Octavii na dlouhých dvacet let neměla Škoda kombi
Kombi se udrželo ve výrobě do roku 1971. Možná i proto, že za něj AZNP dlouho neměly adekvátní náhradu. Skutečnou „štafetu“ převzala až o dvě dekády později Škoda Forman. Proč o Octavii píšu? Jistě, v redakci AutoŽivě se věnujeme i veteránům. Ale o to nejde. Kamarád zdědil jednu Octavii po dědovi. A nemá, co by do ní tankoval. Je tu nové palivo s označením E10. Globálně se i přes očekávání mordoru žádná apokalypsa nekoná. Moderní auta tohle palivo prostě zvládají. Přesto má tohle palivo své hranice a existují škodovky, kterým vyloženě „nechutná“. Není to ani o dojmech, ani o mýtech.
Ale o jasně daných technických podmínkách a o tom, co sdružení výrobců i samotná automobilka píší černé na bílém. Benzín E10 je schválen ve všech vozech Škoda Auto se zážehovými motory. S výjimkou motorů modelu Felicia 1,3 litru OHV (40 kW a 50 kW) vyráběného mezi lety 1994 a 2001. A dřívějších modelů, to znamená, že kdo jezdí v uvedených feliciích či v ještě starších škodovkách, nemůže tankovat E10 jako samozřejmou možnost. Důležité je vědět, proč se benzínu E10 vyhnout. Hrozí totiž poškození gumových a plastových dílů.
Biolíh škodí, třeba tím, že váže vodu a auta pak zevnitř korodují
Biolíh v benzínu E10 je agresivní vůči některým starším gumovým a plastovým komponentám palivového systému. To může vést k jejich degradaci a úniku paliva. Etanol také může způsobovat korozi kovových částí palivového systému. V neposlední řade jě třeba říct, že biolíh je hygroskopický. To znamená, že pohlcuje vlhkost z okolí, a může tak docházet k fázové separaci paliva, kdy se voda usazuje na dně nádrže. Co tedy do starých aut tankovat?
Pro veterány je nejlepší volbou prémiový benzín s oktanovým číslem 98 respektive 100. Ten místo biolihu, ethanolu, obsahuje neškodný stabilizátor ETBE. Tedy ethyl terc-butyl ether. Tento typ paliva je v důsledku méně agresivní k palivovému systému starších vozů a zpomaluje degradaci součástek. Alternativně se dá použít běžný benzín E5 s oktanovým číslem 95 oktanů.
A doplnit ho speciálním aditivem pro ochranu palivového systému proti etanolu. Tady bych se rád zeptal, co tankujete vy a jestli podíl biosložky řešíte. V komentářích pod článkem budu moc rád za vaše názory. Já, pokud to finanční situace dovoluje, tankuju pouze prémiové palivo. Nečekám zázraky nebo nějaké navýšení výkonu. Ale cíleně se tím bráním zbytečně vysokému podílu lihu.