S blížící se zimou přichází studené starty a krátké jízdy opět na program dne. Existuje ale technické řešení, které je vůči těmto rizikům poměrně odolné.
Myslím, že se mnou budete souhlasit, že jen máloco se vyrovná tomu nepříjemnému pocitu, když ráno usedáte do zcela vymrzlého auta a otočíte klíčkem. Případně stisknete tlačítko. Nevím, jak to máte vy, ale já v těch prvních sekundách s oním zmrzlým motorem vyloženě soucítím. Jako původem strojař něco málo o tření kovů a toleranci vůle/přesah vím, dokážu si tedy živě představit, co se v těch válcích (a nejen v nich) děje. Co s tím? Zkusím nabídnout několik tipů pro startování i nákupy současně.
Studené starty + krátké jízdy = spolehlivá cesta ke snížení životnosti motoru
Většina mých přátel řeší neustále dilema mezi tím, jestli ihned po nastartování vyjet, nebo nechat motor prohřát na volnoběh. Jestli vám mohu poradit, zvolte i tady zlatou střední cestu: nechte motor po nastartování krátce (stačí půl minuty až minutu) zahřát na volnoběh a teprve pak vyjeďte. Olej se dostane do většiny míst a motor bude násobně lépe snášet zvýšenou námahu. Přesto: studené starty a krátké jízdy nejsou pro žádný motor výhrou. A žel moderní motory to příliš nevylepšují.
Zejména pokud jsou přímovstřikové. Ředění motorového oleje benzínem je u moderních přímovstřikových motorů jedním z nejvážnějších technických problémů při častých krátkých jízdách. Příčinou je způsob vstřikování paliva – benzín je vpravován přímo do spalovacího prostoru při poměrně vysokém tlaku a část směsi se v chladném motoru nespálí. Nespálený benzín zůstává na stěnách válců, odkud postupně stéká dolů do olejové vany. Tím dochází k ředění maziva a poklesu jeho viskozity, což omezuje mazací schopnost a zvyšuje tření.
Benzín nebo nafta v oleji nevěští nic dobrého
V extrémních případech může být v oleji až 5 % nespáleného paliva, což už vede ke zhoršené ochraně ložisek a vyššímu opotřebení pístních kroužků. Benzín se z oleje odpařuje až po dosažení provozní teploty oleje nad 90 °C. V městském provozu to trvá přibližně 20 minut, mimo město kolem 15 minut. Pokud jsou jízdy kratší, motor se do této teploty vůbec nedostane a ředění se postupně kumuluje. Typickým indikátorem problému bývá zvýšená hladina oleje na měrce a jeho výrazný benzínový zápach.
U dlouhodobě zanedbaných motorů se tak mohou vytvářet i parní kapsy, které způsobují klouzání ložisek. Konstrukce přímovstřiku navíc kombinuje vyšší vstřikovací tlak (až 350 barů) s krátkým časovým intervalem mezi dávkami, takže neúplné spalování v chladných fázích je běžný jev i u technicky zdravých motorů. Automobilky se s tímto problémem snaží bojovat kalibrací řídicí jednotky a řízeným ohřevem oleje. Některé značky instalují termostaticky regulované obtoky, které pomáhají urychlit zahřátí mazací soustavy.
Pokud jezdíte na krátké vzdálenosti, zamyslel bych se nad nepřímým vstřikem
Přesto žádná konstrukce nezaručí úplnou eliminaci ředění palivem – jediným spolehlivým řešením je dopřát motoru delší jízdu, alespoň 20 až 25 minut. A pokud víte, že studené starty a krátké jízdy jsou vaším denním chlebem, možná bych to zohlednil i v nákupu vozu. Pravidlo jedna: zapomeňte na diesel, pokud tedy není vybaven předehříváním, které si dokážete nastavit například na půlhodiny před začátkem cesty. A pokud benzínový motor, zamyslel bych se nad nepřímovstřikovými motory.
Ano, nejsou to většinou výkřiky poslední techniky, ale jejich odolnost vůči studeným startům je o několik levelů jinde než u přímovstřikových motorů. Jeden příklad za všechny? Suzuki 1,2 s vícebodovým nepřímým vstřikem. Pravda, 66 kW a 120 Nm není nic, z čeho by fanynky omdlévaly a znalci přepisovali svoje memoáry. Jednoduchá konstrukce, relativně skromná spotřeba, odolnost. Kdo se ale potřebuje dostat z bodu A do bodu B, zato pětkrát denně a vždy na krátkou vzdálenost, potěší ho, že této pohonné jednotce to až tolik vadit nebude. Další příklady pak najdete v tabulce.
| Model / Motor | Objem | Motor | Vstřikování | Vlastnosti |
|---|---|---|---|---|
| Škoda 1.0 MPI (Fabia, Citigo) | 1,0 l | Tříválec, atmosférický benzín | Multipoint – nepřímé vstřikování (MPI) | Jednoduchá konstrukce, nízké emise, rychlé zahřátí motoru, vhodný pro krátké trasy |
| Suzuki Swift 1.2 | 1,2 l | Čtyřválec, atmosférický benzín | Multipoint – nepřímé vstřikování (MPI) | Spolehlivý motor s nízkou spotřebou a minimální náchylností k ředění oleje benzínem |
| Renault / Dacia 1.0 TCe (Clio, Sandero, Duster) | 1,0 l | Tříválec, přeplňovaný benzín | Port Fuel Injection (PFI) – nepřímé vstřikování | Kompaktní konstrukce, vyšší výkon díky turbu, některé verze kombinují MPI a přímý vstřik |
| Hyundai i10 1.0 MPi | 1,0 l | Tříválec, atmosférický benzín | Multipoint – nepřímé vstřikování (MPI) | Malý, efektivní městský motor s rychlým ohřevem a nízkými servisními náklady |
| Toyota Yaris 1.3 VVT-i (předchozí generace) | 1,3 l | Čtyřválec, atmosférický benzín | Multipoint – nepřímé vstřikování (MPI) | Dlouhá životnost, jednoduchý servis, odolnost vůči krátkým jízdám a studeným startům |
Jak to máte vy, mimochodem? Dodržujete aspoň těch 20 minut jízdy po nastartování, nebo také patříte k těm, pro něž jsou krátké jízdy a časté studené starty zkrátka nutností?
