Čína v posledních letech opakovaně ukazuje, že cesta od papíru k prototypu může být překvapivě krátká. Viz tempo vývoje stíhacích letadel.
Když v roce 2022 ruská invazní vojska zničila jediný exemplář letadla Antonov An-225, bylo mi to líto. Jistě, byl to „jen“ stroj a větší škoda je lidských životů, které zhasly pod vlivem ruské agrese. Ale jako člověk, který má rád techniku, jsem si posteskl. Největší letadlo světa je pryč. Nestačilo odletět, bylo zničeno.
Zbyly tak Lockheed C‑5A Galaxy i Antonov An‑124 Ruslan jako giganti vzdušného prostoru. V redakci AutoŽivě se letadlům věnujeme jen okrajově. Naposledy jsem myslím psal o autě, které léta. To bylo aspoň auto, byť ve vzduchu. Tohle je čistokrevné letadlo. Ale jak říkám, mám techniku rád.
Po autech si čínská nadvláda sáhne do kategorie letadel
Pak je tady ten obecný rozměr, patrný i v automobilismu. O rozložení sil, o tom, co se děje na trhu. Takže ano, An-225 je minulostí. Některé zdroje ale mluví o tom, že někde na utajeném místě vzniká jeho další verze. Pokud/než to bude, zřejmě se objeví nové největší letadlo na světě. Čína se totiž rozhodla, že jí nestačí jen kopírovat Západ, ale že chce přepsat rekordní tabulky. Vojenské letectvo tamních plánovačů míří na cíl, který ještě před pár lety vypadal jako science fiction. Postavit největší transportní letadlo v historii. A nejen to.
Nový stroj má překonat zmíněný americký Lockheed i ukrajinský Antonov. Dvě legendy těžké vzdušné přepravy. Nejde o žádnou spekulaci. Všechno je zaneseno v technickém dokumentu, který popisuje konkrétní parametry i úkoly. V pozadí není jen touha po prestiži.
Cílem je vybudovat flotilu strategických transportních letadel nové generace, která umožní rychle přesouvat těžkou techniku a vojáky na tisíce kilometrů. A to včetně směru, o kterém se mluví čím dál hlasitěji. Taiwan. Čínský letecký průmysl představil koncept nákladního letounu s takzvaným integrovaným trupem a křídly.
Dolet má být v řádech tisíců kilometrů, vysokou rychlostí
Řešení, které se vymyká klasickému uspořádání trubka a dvě křídla. Křídlo postupně přechází do trupu a tvoří jeden celek. Tato koncepce zlepšuje aerodynamiku, snižuje odpor vzduchu a zvyšuje účinnost. Podle zveřejněných údajů míří Čína na nosnost až 120 tun a maximální vzletovou hmotnost okolo 470 tun. To jsou čísla, která staví koncept po bok největších strojů historie. V některých parametrech je mají překonat. Dolet s plným nákladem má být více než 6 500 kilometrů bez tankování za letu. To znamená, že stroj zvládne interkontinentální mise v rámci celé Eurasie. A to tempem, které už se dotýká hranice rychlosti zvuku.
Cestovní rychlost má být kolem 1 000 kilometrů za hodinu, tedy blízko hodnoty Mach 1. Simulace, na které se Čína údajně odvolává, tvrdí, že jedno. Nový koncept díky tomu překoná americký C‑5A i ukrajinský An‑124 Ruslan v rychlosti i aerodynamické efektivitě. Uvnitř se počítá s obřím nákladovým prostorem.
Podle technického popisu má mít nákladová paluba délku přes 21 metrů, výšku přibližně 5 metrů a plochu větší než 170 metrů čtverečních. To je prostor, do kterého se podle výpočtů vejde až 117 kusů standardní pozemní techniky nebo více než 300 vojáků. V praxi to znamená celé prapory pěchoty, obrněná vozidla, raketové systémy nebo zásoby materiálu pro rozsáhlé operace.
Jedno je jisté už teď, nepůjde pouze o civilní provedení, naopak
Konstrukce je navržena tak, aby snesla přetížení až 3G při výsadkových a bojových manévrech. To je podstatný údaj. Naznačuje, že stroj nemá být jen pomalou létající dodávkou, ale že se počítá i s dynamickými operacemi. Rychlý výstup do výšky, kontrolované přistání na kratším letišti, prudká akcelerace při startu. Vše má být součástí možných scénářů. Oproti současným těžkým transportním letounům, jako je C‑5A a An‑124, má koncept nabídnout lepší kombinaci doletu a rychlosti. Klíčem má být právě integrované křídlo s trupem.
Aerodynamicky výhodnější tvar zvyšuje vztlak, snižuje spotřebu paliva a dovoluje vyšší cestovní rychlost při stejné zátěži. Z hlediska provozu to znamená méně mezipřistání a rychlejší přesun materiálu na velké vzdálenosti. V návrhu se počítá i s konkrétními požadavky na letiště. Návrháři uvádějí, že letoun má zvládnout vzlet s plným nákladem z dráhy dlouhé 2 600 metrů. To odpovídá středně dlouhým ranvejím na řadě vojenských základen v Asii.
Při menším nákladu by pak stroj mohl operovat z vyšších letišť a náročnějších podmínek. Včetně izolovaných základen, které se mohou stát klíčovými v případě konfliktu. Abych se sám tak trochu realizoval, zkusil jsem navrhnout vlastní „největší letadlo“. Asi jsem trochu mimo, ale když mohou Číňani, tak proč ne já?
Máme se Číny bát?
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 22806
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 21512
Technický koutek
|
PŘEČTENÍ: 22436
