Odvěký sen nejednoho uživatele českých dálnic – zvýšení maximální rychlosti nad 130 km/h – se pomalu stává realitou. Co je k tomu potřeba a jaké jsou podmínky pro vyšší rychlost?
Čistě časově vypadá zvýšení limitu lákavě, ale přínos bývá menší, než si řada lidí myslí. Na 100 km ušetří jízda 150 místo 130 km/h zhruba 6 minut – a to jen tehdy, pokud opravdu jedete souvisle 150, bez hustší dopravy, bez omezení a bez zpomalování. Což se pravda blíží spíše ideálu než realitě.
Na druhé straně fyzika je neúprosná: energie při nárazu roste se čtvercem rychlosti. Přechod ze 130 na 150 km/h znamená zhruba o třetinu vyšší kinetickou energii, tedy potenciálně výrazně vážnější následky, když se něco pokazí. Zároveň roste reakční dráha i brzdná dráha. V praxi to znamená jediné: kdo chce jezdit 150, musí ještě víc než dřív dodržovat odstup, předvídat a nepodceňovat stav pneumatik a brzd.
Bezpečnost není jen o tom „numeru“ na značce
Debata „rychlost = nebezpečí“ je příliš zjednodušená. Riziko na dálnici nevzniká jen z absolutní rychlosti, ale často z rozdílů rychlostí, z hustoty provozu, z nedisciplinovaného předjíždění a z nedodržování bezpečných rozestupů. Na prázdné, přehledné dálnici může být 150 km/h relativně bezpečných, pokud je doprava plynulá a řidiči se chovají předvídatelně. Naopak v hustém provozu může být nebezpečných i 130, pokud se auta lepí na sebe a každé přibrzdění vytváří řetězovou reakci.
Právě proto dává smysl, aby 150 km/h bylo vázáno na podmínky provozu – a aby se v případě deště, mlhy, větru, snížení dohlednosti nebo zahuštění dopravy limit automaticky stáhl. Proměnné značky a řízení dopravy umí bezpečnost reálně zlepšit víc než samotné „zvýšení čísla“, protože reagují na to, co se děje teď, ne na to, co je napsané v zákoně.
Infobox: 150 km/h v praxi – co udělá se spotřebou, brzdnou dráhou a rizikem
Spotřeba (orientačně):
- Odpor vzduchu roste přibližně se čtvercem rychlosti, takže přechod ze 130 na 150 km/h typicky zvedne spotřebu znatelně.
- U běžného auta může jít zhruba o +10 až +25 % (hodně záleží na aerodynamice, motoru, převodech, větru a profilu trasy).
- Prakticky: auto, které bere na dálnici kolem 6,5 l/100 km při 130, může brát při 150 klidně kolem 7,2–8,0 l/100 km.
Brzdná dráha a reakční vzdálenost:
- Jen za 1 sekundu reakce ujedete při 130 km/h asi 36 metrů – při 150 km/h asi 42 metrů.
- Brzdná dráha (na suchu) roste přibližně se čtvercem rychlosti. Přechod 130 → 150 km/h znamená zhruba +33 % energie, kterou musí brzdy „sežrat“.
- V reálu tedy rozdíl v zastavení může být klidně desítky metrů navíc, zejména na mokru.
Co se zhoršuje nejvíc:
- Následky chyby: vyšší rychlost = vyšší energie = tvrdší náraz.
- Malé odstupy: při 150 km/h se „lepení“ na zadek mění v extrémní riziko.
- Mokro a aquaplaning: vyšší rychlost dramaticky zvyšuje riziko ztráty kontaktu pneumatik s vozovkou, zejména na širších kolech a sjetých gumách.
Co dělat, aby byla 150 bezpečnější:
- Držet výrazně větší odstup (na suchu minimálně 2 sekundy, na mokru raději 3–4).
- Nejezdit 150 km/h v hustém provozu (kde jsou velké rozdíly rychlostí).
- Mít pneumatiky v top stavu a správný tlak; sjeté gumy a 150 km/h je špatná kombinace.
- Včas uvolňovat levý pruh a předjíždět prediktivně (ne „na poslední chvíli“).
Německo: „neomezeně“ neznamená „bez pravidel“
A samozřejmě, moje oblíbené Německo nemohu vynechat. Německé dálnice se často používají jako argument: „Němci jezdí neomezeně a přesto všechno funguje.“ Jenže to není tak úplně pravda:
- Za prvé: mnoho úseků Autobahnu ve skutečnosti omezení má (kvůli hluku, hustotě dopravy, pracím, bezpečnosti).
- Za druhé: tam, kde je rychlost volná, se předpokládá velmi vysoká disciplína. Čili zejména striktní jízda vpravo, rychlé uvolnění levého pruhu a předvídatelné chování při předjíždění.
- A konečně za třetí: hraje roli infrastruktura, úroveň údržby a také technický stav vozidel, který je v Německu tradičně pod větším tlakem pravidelných kontrol.
Je také fér říct, že „minimální nehodovost“ není jen důsledkem rychlosti. Německo má na dálnicích obecně vysokou úroveň bezpečnosti, ale zároveň platí, že při velmi vysokých rychlostech roste závažnost následků. To, že systém funguje, je výsledkem kombinace infrastruktury, řidičské kultury, vymáhání pravidel a toho, že se rychlosti v provozu tolik „nehádají“ mezi sebou.
Kde je v Čechách povoleno jet 150 km/h na dálnici
Zkušební režim umožňující navýšit povolenou rychlost na 150 km/h je zaveden pouze na dálnici D3 mezi exity 84 Planá nad Lužnicí a exitem 131 Úsilné. Na ostatních úsecích dálnic platí limit 130 km/h.
Vyšší rychlost bude na 47 kilometrech dálnice D3 povolena pouze tehdy, když to dovolí počasí, viditelnost a hustota provozu. Pokud se podmínky zhorší, systém k zajištění bezpečnosti všech účastníků silničního provozu rychlostní limit automaticky sníží. „Rychlostní limity jsou aktualizovány v reálném čase podle dat z meteorologických stanic, kamer, senzorů a dopravních systémů. Nad fungováním systému dohlíží Národní dopravní informační centrum Ředitelství silnic a dálnic,“ uvedl při zprovoznění úseku tehdejší ministr dopravy Martin Kupka.
Pilotní režim potrvá minimálně půl roku. Ministerstvo dopravy následně na základě vyhodnocení sesbíraných dat rozhodne, zda se podobný model může rozšířit i na další úseky moderních dálnic. Vyhodnocení bude zahrnovat nejen dopravní data, ale i zpětnou vazbu od řidičů a policie, která bude v daném úseku provádět dohled nad bezpečností silničního provozu.
Co bude nezbytné, pokud máme jezdit legálně více než 130
Pokud má 150 km/h (event. více) u nás fungovat bezpečně, bude to dle mého soudu stát na třech pilířích:
- Výběr úseků: jen moderní, přehledné části dálnic s dobrými parametry a údržbou.
- Dynamické řízení: možnost rychle snižovat limit podle počasí a hustoty dopravy.
- Disciplína a odstupy: bez respektu k rozestupům a k pravému pruhu se vyšší limit snadno změní v chaos. Češi totiž s oblibou „problikávají“ a jezdí v levém pruhu. Protože zkrátka mohou, protože právo silnějšího, protože arogance.
Výsledkem může být rozumný kompromis: rychlejší cestování tam, kde to dává smysl, a zároveň vyšší bezpečnost díky aktivnímu řízení provozu. Nejde o to, aby se „jezdilo co nejrychleji“, ale aby se jezdilo plynule, předvídatelně a s rezervou – protože právě to je na dálnici nejdůležitější bezpečnostní faktor. Souhlasíte?
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 8399
Zákony
|
PŘEČTENÍ: 5922
