Záhada černých SPZ s písmeny DF: Průvodce speciálním režimem pro německé ozbrojené složky v zahraničí

Černé tabulky DF můžou řidiče po celé Evropě mást. Vypadají jako nedotknutelný diplomat, ve skutečnosti ale skrývají jasná pravidla, kódy a jednu tichou právní záhadu, kterou se vyplatí znát až do posledního řádku.

Černá značka DF: ne diplomat, ale německý voják v soukromém autě

Vidíte na dálnici černou francouzskou SPZ s DF a instinkt vám říká: „Diplomat, radši se mu klidím z cesty.“ Tenhle reflex se v diskusích pod fotkami objevuje pořád dokola, jenže realita je úplně jinde.

Ve voze s DF obvykle nesedí velvyslanec, ale německý voják nebo civilní zaměstnanec německých sil ve Francii, který jede v úplně běžném soukromém autě. Nejde o žádnou oficiální limuzínu s imunitou, ale o osobní vůz vedený ve speciálním režimu.

Zapomeňte na drahé stromečky z benzínky. Stačí jeden kolíček a vaše auto bude vonět déle a levněji

AutoŽivě.cz

3 h

Francouzské nařízení z 5. listopadu 1984 řadí značky DF mezi takzvané spéciales séries s vlastními certifikáty, nikoli mezi klasické občanské cartes grises. Zároveň přesně odděluje skutečně diplomatické série CMD, CD, C a K, takže DF mezi privilegovanými diplomatickými značkami vůbec nefiguruje.

Klíč leží v tom, že imunita se neváže na plech na nárazníku, ale na akreditaci konkrétní osoby. Jak připomíná i francouzské ministerstvo zahraničí, rozhoduje Vídeňská úmluva a status člověka, ne typ SPZ. Samotná značka DF proto žádnou diplomatickou ochranu navíc neposkytuje.

Přesto je systém kolem DF pro běžného řidiče dost neprůhledný. Légifrance sice cituje přílohu s přesným rozpisem zvláštních sérií, ale online ji výslovně „nereprodukuje“. Bibliografický záznam k prováděcí cirkulární 84‑84 z 24. prosince 1984 existuje v databázích, samotný text však není veřejně dostupný v digitální podobě. I proto se hodí jednoduchý trik, který vás naučí číst DF přímo z tabulky během pár vteřin za jízdy.

Jak během tří vteřin rozluštit DF a poznat, odkud německý voják přijel

Za černým plechem DF se skrývá až překvapivě jednoduchý kód. Jakmile si ho jednou zapamatujete, stačí jediný pohled na první číslici a víte, odkud auto vyjelo.

Formát značky vypadá jako „DF XYYY“. První číslice X určuje oblast, tři další čísla YYY tvoří pořadové číslo auta. Zjednodušeně platí:

• 0 až 3 pařížský region
• 4 až 5 oblast Var na jihu Francie
• 6 až 9 štrasburská zóna na východě

Vidíte DF 2 123? Je to soukromé auto člena německých sil ve Francii z pařížské oblasti. Značka DF 4 057 patří členu německých sil z Varu. A DF 7 3xx vás posílá do prostoru Štrasburku, kde má velitelství Eurocorps a zázemí německý Jägerbataillon 291. Tento „dekodér“ vychází z popisu Auto Plus a specializovaného portálu Inaxys a funguje pro každého řidiče, který ho jednou pochopí.

Stejně důležité je umět DF rychle odlišit od dalších „výjimečných“ francouzských tabulek. Na silnici se vám budou plést hlavně tři typy:

• diplomatické značky se zeleným podkladem a oranžovými nebo bílými znaky s kódy CMD, CD, C a K,
• veteránské černé tabulky pro auta přihlášená jako véhicule de collection, často bez eurobandy,
• DF jako zvláštní série v rámci certificats spéciaux, obvykle na černém plechu s eurobandou F.

Jak to vypadá v praxi, ukazuje zkušenost z dálnice A35 u Štrasburku. Kolona několika vozů s černými DF, první číslice 6 a 7. Dekodér říká: štrasburská zóna, tedy pravděpodobně vojáci Eurocorpsu nebo Jägerbataillonu 291. Velitelství Eurocorpsu přitom sídlí přímo ve Štrasburku a německý Jägerbataillon 291 má trvalé zázemí v Illkirch‑Graffenstaden na jižním okraji města. Přesně takhle může během pár vteřin pochopit „kdo je kdo“ na francouzské dálnici i český řidič, který o DF donedávna nic netušil.

Jenže zatímco čtení kódu je jednoduché, samotné předpisy kolem DF skrývají mýty i jednu zvláštní barevnou nesrovnalost, která budí další otázky.

DF nejsou celníci: mýty, barvy a tichý interní režim černých SPZ

Kdo se ponoří do právních detailů, narazí u DF na několik podstatných odlišností. Zmíněné nařízení z 5. listopadu 1984 zavádí sérii DF jako jednu z séries spéciales a vyjímá ji z běžných pravidel pro klasické značky. V konsolidovaném znění je navíc výslovná poznámka, že příloha s detailním složením čísel zůstává mimo online verzi. Databáze k tomu přidávají záznam o prováděcí cirkulární 84‑84 z 24. prosince 1984, ale samotný dokument veřejnost v otevřeném přístupu nenajde.

Právě tahle informační díra nahrává všemožným lidovým výkladům. Jeden z nejčastějších tvrdí, že DF znamená douanes françaises, tedy francouzské celníky. Oficiální znění arrêté ale uvádí DF čistě jako technický kód jedné ze speciálních sérií, bez jakéhokoli slovního výkladu. Z textu předpisu tak nevyplývá spojení s celní správou, ale pouze s omezeným okruhem vozidel pod zvláštním režimem.

Největší rozpor leží v samotné podobě značek. Nařízení z 1. července 1996, které řeší barvy francouzských registračních značek, přisuzuje sérii DF klasickou dvojkombinaci, vpředu bílé reflexní pozadí a vzadu žluté, jak vyplývá z textu zveřejněného na Légifrance. Současné značky DF přitom v praxi vypadají jinak: mají černý podklad, bílé znaky a eurobandu F.

Veřejně dostupná novela, která by tuto černou podobu DF výslovně zavedla, se podle rešerší redakce AutoŽivě na Légifrance nedá dohledat. Současné černé tabulky DF tak zjevně fungují v interním režimu, který ve veřejně dostupných vyhláškách přímo popsán není. Až tedy příště na dálnici u Štrasburku nebo na Azurovém pobřeží zahlédnete černou SPZ DF, nemusíte před ní uhýbat jako před nedotknutelným diplomatem, ale projedete kolem jako někdo, kdo kód na tabulce přesně chápe a ví, jaká evropská realita se za ním skrývá.