Auta jako hrozba pro národní bezpečnost? Polsko zavádí první zákazy pro vozy s čínskou technikou

Moderní auto dnes není jen plech, ale datové zařízení, které umí snímat okolí a posílat informace dál. V Polsku a Německu se proto kolem čínských aut a Tesel rychle utahuje režim. A právě tam začíná příběh, který může zaskočit i české majitele.

Polsko už filtruje čínská auta a Tesly u kasáren

U vybraných objektů dnes není problém, aby vojenská hlídka otočila čínské SUV od brány základny a řidič zůstal stát v prachu před závorou. Polské ministerstvo obrany podle vyjádření pro PAP potvrzuje, že probíhají práce na omezení vjezdu vozidel čínské výroby do chráněných vojenských objektů a na nastavení politiky, která má do budoucna zahrnout i zákaz parkování v bezprostředním okolí a párování služebních mobilů s infotainmentem těchto vozů (PAP, 19. 1. 2026, Money.pl, 19. 1. 2026). V praxi tak velitelé už dnes rozhodují, koho vpustí a koho pošlou pryč na základě pokynů vojenské kontrarozvědky.

Kontrast s českými silnicemi působí ostře, protože české úřady zatím žádný plošný zákaz pro čínská auta ani Tesly nezavedly, zato hned za hranicí běží úplně jiný režim. Doma normálně jezdíte, o pár kilometrů dál vás u závory zastaví.

Stavba za 20 milionů Kč a 39 místností, které vytvářejí dojem bludiště: Nad domem Tomia Okamury sousedi kroutí hlavou

VIPživot.cz

4 h

Když jsem za redakci AutoŽivě začal polské zprávy ověřovat přímo v materiálech státní agentury PAP, překvapila mě jednoznačnost formulací. Tisková služba rezortu obrany potvrzuje, že „probíhají práce“ na omezení vjezdu čínských aut do chráněných vojenských objektů a že náčelník generálního štábu může rozkazem rozšířit zákaz i na parkoviště v bezprostředním okolí (PAP, 3. 2. 2026). Portál Money.pl zároveň popisuje, že experti řeší i to, jestli dovolí párovat služební telefony s infotainmentem těchto vozů. Polská debata tak neřeší „jestli“, ale jak přesně a jak široce škrtnout čínská auta v okolí armády.

První řidiči už tenhle nový svět poznali na vlastní kůži. Slovenský Presovak.sk s odkazem na polská média popisuje situace, kdy hlídka u vybraných objektů otočila jak čínské SUV, tak Teslu, a nenechala je ani zaparkovat na přilehlém parkovišti (Presovak.sk, 31. 1. 2026). Server CyberDefence24 uvádí konkrétní případ, kdy řidič Tesly nedostal povolení vjezdu do areálu 1. varšavské obrněné brigády (CyberDefence24, 1. 2026). Polské Radio i PAP přidávají informaci, že připravovaná politika má zahrnout i okolní parkoviště (Notes from Poland, 20. 1. 2026).

Jakmile tak před touhle bránou zastavíte s čínským autem nebo Teslou z českého showroomu, velitel vás může bez dlouhých řečí poslat zpět na veřejnou silnici. A tady se teprve začíná lámat otázka, proč se z aut najednou stává bezpečnostní problém.

Auto jako smartphone na kolech: kde vzniká riziko

Moderní auto dnes funguje spíš jako smartphone na kolech než jako obyčejná plechová krabice. Analytická zpráva polského Ośrodku Studiów Wschodnich popisuje inteligentně konektovaná vozidla (ICV) jako platformu plnou kamer, senzorů, přesné geolokace a komunikačních modulů, která dokáže v reálném čase sbírat detailní obraz okolí a vytvářet z něj 3D mapu i s pohybem techniky a lidí (OSW, „Smartfony na kółkach”, 17. 12. 2025).

Stejné senzory, které vám v koloně pomáhají udržet pruh a najít nabíječku, umí u vojenské základny zachytit uspořádání budov, typy vozidel i rytmus poplachů. Člověk, který si kvůli zhruba 20 až 30% cenové výhodě čínských značek v Polsku koupí nový elektromobil, tím zároveň zaparkuje mobilní sledovací zařízení přímo ke zdi armádního areálu (ESKA, 20. 1. 2026, Rzeczpospolita, 27. 5. 2025).

Polský trh se přitom plní těmito vozy tempem, které zneklidní i otrlého optimistu. Podle statistik IBRM SAMAR čínské značky v prosinci 2025 držely 14,5 % všech nových registrací, což znamenalo 9 821 vozů a meziroční nárůst o 427 % (IBRM SAMAR, 1. 2026). Každé takové auto přiváží na silnice další sadu senzorů a kamer, které někdo v zahraničí může vyhodnocovat.

V Německu proto už v roce 2022 řešila policie v Berlíně, jestli pustí Tesly na policejní pozemky, protože jejich kamery a neustálé nahrávání vyvolaly obavy o bezpečnost i ochranu dat (Handelsblatt/dpa, Golem.de, Autohaus/dpa, 6. 2022). Některé úřady proto omezují vjezd přesenzorovaných aut do bezpečnostních zón a zakazují pořizování záznamů na svých pozemcích, což se týká i vozů Tesla.

A přesně tady se do příběhu vkládá český řidič, který má pocit, že se ho to netýká, dokud se s vlastním autem nepostaví k cizí bráně.

Český řidič mezi kasárnami a daty z Tesly

Český řidič tak dnes snadno skončí v situaci, kdy s čínským elektromobilem nebo Teslou přijede ke kasárnám, policejnímu areálu nebo ministerstvu v Polsku či Německu a u závory narazí na úplně jiná pravidla než doma. Veřejná silnice mu dál zůstane otevřená, ale správce chráněného objektu si nastaví vlastní režim vjezdu i parkování a nikoho se neptá na názor.

Mnoho majitelů Tesel se uklidňuje tím, že prostě vypne kamery nebo režim Sentry Mode. Jenže oficiální privacy notice Tesly uvádí, že vůz dál shromažďuje provozní a diagnostická data a v určitých situacích je odesílá výrobci či partnerům, přičemž sdílení dat pro Autopilot a „Road Segment Data“ řeší zvlášť položka Data Sharing v menu (Tesla, Customer Privacy Notice, cit. 2/2026). Uživatel navíc Sentry Mode vypíná jen pro parkovací dohled, ne pro ostatní telematické přenosy, jak popisuje uživatelská příručka Modelu S v části Sentry Mode.

Pokud tedy někdo plánuje služební cesty k armádě nebo policii, redakce AutoŽivě doporučuje vedle kontroly datových nastavení auta vždy ověřit i bezpečnostní režim cílového areálu. Vypnutá kamera sama o sobě totiž celý problém nevyřeší a u brány stejně rozhodne někdo jiný.

Jenže důvod, proč se vojáci dívají jinak na čínské SUV a jinak na evropský kombík, neleží jen v technice, ale hluboko v paragrafovém zázemí.

Proč se armády dívají hlavně na Čínu

Strach evropských armád nemíří náhodou hlavně na čínské automobilky, ale nevzniká jen z technických specifikací. Klíč hledejme v právu. Článek 7 čínského zákona o národní rozvědce přikazuje každé organizaci i občanovi „podporovat, pomáhat a spolupracovat“ se zpravodajskými službami. Pokud tedy stát požádá automobilku se sídlem v Číně o součinnost, firma podle tohoto rámce těžko odmítne.

Když tak evropský voják stojí před branou a dívá se na čínské SUV plné kamer, nehodnotí jen hardware, ale i to, komu v krajním případě patří software a komu zákony ukládají loajalitu. V očích ozbrojených složek se pak jedno auto mění z běžného dopravního prostředku na potenciální senzor cizí rozvědky.

Evropská kyberzábradlí a americká laťka

Evropa mezitím buduje vlastní kyberbezpečnostní zábradlí, která ale řeší jiný kus problému než geopolitický původ dodavatele. Předpisy OSN UN ECE R155 a R156 nutí výrobce zavést systém řízení kyberbezpečnosti a bezpečných aktualizací softwaru, aby automobilka zvládla detekovat zranitelnosti a posílat over the air opravy bez návštěvy servisu.

Nový evropský zákon Cyber Resilience Act, který Unie spustila 11. 12. 2024, od září 2026 a prosince 2027 postupně zpřísní povinnosti pro všechny digitální produkty, včetně konektovaných aut, a nařídí hlásit zranitelnosti i incidenty. Ani R155 a R156, ani tento zákon ale přímo neřeší geopolitický původ dodavatele, a proto armády a bezpečnostní složky zavádějí vlastní pravidla vjezdu a parkování, která sledují hlavně riziko napojení na cizí tajné služby.

Zatímco mnoho českých řidičů se tak spokojí s pocitem, že „EU se o kyberbezpečnost postará“, Spojené státy už posunuly laťku o kus dál. Americké ministerstvo obchodu přes úřad BIS 14. ledna 2025 vydalo finální pravidlo amerického úřadu BIS, které od modelového roku 2027 zakáže v osobních vozech využití určitých softwarových systémů pro autonomní a komunikační funkce, pokud pocházejí ze „zemí zájmu“, jako je Čína nebo Rusko, a od modelového roku 2030 se podobná omezení rozšíří i na hardware. Pravidlo vstoupí v účinnost 60 dní po zveřejnění, tedy v březnu 2025, a vysílá jasný signál, že svět začne sledovat původ softwaru v autech mnohem přísněji.

Pro českého řidiče z toho neplyne důvod k panice, ale spíš k vědomé volbě. Při nákupu nového vozu dává smysl vážit nejen cenu a dojezd, ale i původ značky, míru konektivity a to, jestli s autem bude jezdit k armádě, policii nebo jiným chráněným objektům doma i za hranicemi. Pro většinu lidí zůstane auto dál jen dopravním prostředkem, ale pro ty, kdo pravidelně parkují u státních objektů, už dnes funguje hlavně jako datové zařízení, které někdo na druhé straně bere až velmi vážně a které z příštího nákupu může udělat strategické rozhodnutí.