Toyota poprvé ponížila Škodu i Volkswagen, německá nadvláda slábne. Majitelé se aut zbavují

Ještě nedávno se o bZ4X mluvilo jako o modelu s problematickým startem. Stažení z trhu kvůli závadě na kolech, vlažné přijetí, pochybnosti o tom, zda Toyota vůbec rozumí elektromobilitě. V únoru 2026 zaregistrovalo Dánsko 1 364 nových bZ4X. Škoda Elroq jich prodala 681, Volkswagen ID.4 pak 575. Jeden model Toyoty tedy předčil oba německé rivaly dohromady, a to na trhu, kde v témže měsíci tvořily čistě elektrické vozy 81,6 % všech nových registrací a mezi soukromými kupci dokonce 94,4 %. Tohle není výsledek z okraje Evropy, je to výsledek z jejího nejpokročilejšího testovacího provozu.

Dánsko není výjimka, je to předobraz

Námitka, že Dánsko je příliš specifické na to, aby z něj šlo vyvozovat obecné závěry, je pochopitelná, ale neobstojí. Právě proto, že jde o trh, kde elektromobil přestal být alternativou a stal se standardem, má tamní pořadí prodejů větší vypovídací hodnotu než výsledky ze zemí, kde se zákazníci teprve rozhodují, zda do elektrifikace vstoupit. Když Toyota vede na trhu, který je o několik let napřed před průměrem EU, říká to něco o tom, co funguje v příští fázi přechodu, nejen o tom, co se prodává dnes. Dánský výsledek z ledna 2026 byl přitom ještě silnější: bZ4X vedla s 1 348 registracemi a náskokem 544 vozů před druhým místem, Toyota se stala nejpopulárnější značkou celého měsíce.

Část vysvětlení leží v konkrétních podmínkách: Toyota v Dánsku nabízela financování s nulovým variabilním úrokem platné do začátku února 2026 a nové dodávky modernizovaného modelu přišly přesně v momentu, kdy se poptávka zvedala. Bylo by ale zjednodušující tvrdit, že šlo jen o výprodejový trik. Toyota do Evropy poslala přepracovaný bZ4X s vyšším výkonem, lepší efektivitou a větším komfortem, a to v době, kdy model překročil 150 000 prodaných kusů od svého uvedení a patřil ke třem nejprodávanějším vozům svého segmentu na kontinentu. Načasování a produkt šly tentokrát ruku v ruce.

Některé staré hračky se dají prodat za pohádkové částky. Plastové autíčko z dob Československa stojí přes 200 000 Kč

Události247.cz

1 d

Toyota není dvojka v Evropě náhodou

Dánský výsledek by bylo snadné odbýt jako lokální epizodu, kdyby za ním nestálo širší evropské momentum. Za rok 2025 prodala Toyota v Evropě 1 143 963 vozů pod vlastní značkou, rekord a pátý rok po sobě druhé místo mezi osobními značkami na kontinentu. Škoda, která se sama označuje za třetí nejprodávanější evropskou značku roku 2025, tak zůstává za Toyotou. Ve Španělsku skončila Toyota první se 105 424 registracemi a podílem 8,3 %, a to čtvrtý rok v řadě. V Irsku vedla s 16 685 vozy a podílem 13,61 %, ve Finsku pak s 11 371 vozy a podílem 16,1 %. Tohle není série šťastných měsíců, je to výsledek strategie, která se v Evropě prosazuje systematicky.

Klíčem k pochopení je struktura prodejů. Toyota uvádí, že v roce 2025 bylo 77 % jejích evropských vozů elektrifikovaných v nějaké formě, přičemž prodeje čistě elektrických aut meziročně vzrostly o 53 % a plug-in hybridů o 91 %. Tato čísla jsou důležitá v kontextu dat ACEA za leden 2026: hybridy tehdy tvořily 38,6 % trhu EU, čistě elektrické vozy 19,3 % a benzín se spalovacím motorem spolu s dieselem klesly na 30,1 %. Toyota má v tomto rozložení silnou pozici právě proto, že nevsadila výhradně na jeden pohon, a trh jí to vrací.

Volkswagen a Škoda ztrácejí iniciativu, ne trh

Bylo by nepřesné tvrdit, že Volkswagen nebo Škoda jsou v Evropě odepsané. Volkswagen Group zůstává objemově největší automobilovou skupinou na kontinentu a Škoda má za sebou rok s více než milionem dodaných vozů. Problém není v absolutních číslech, je v tom, kde se odehrává boj o budoucí zákazníky. Na trzích, které jsou nejdál v elektrifikaci, Toyota přebírá iniciativu. ID.4 a Elroq jsou kompetitivní produkty, ale v Dánsku v únoru 2026 nestačily ani dohromady na jeden model soupeře. To je signál o načasování, logistice a schopnosti dodat správný produkt ve správný moment a v těchto parametrech Toyota momentálně vede.

Německé automobilky navíc čelí tlaku regulačního rámce EU, který je nutí do rychlejší dekarbonizace, zatímco trh si tempo přechodu určuje sám a ne vždy v souladu s legislativními harmonogramy. Toyota, která dlouho prosazovala tzv. multi-pathway přístup, tedy kombinaci hybridů, plug-in hybridů a čistě elektrických aut, se ocitá v situaci, kdy právě tato strategie odpovídá skutečnému rozložení evropské poptávky lépe než sázka na jediný pohon.

Kolín není jen továrna, je to investice do příštího kola

Příběh Toyoty v Evropě má i výrobní rozměr, který přesahuje prodejní statistiky. Toyota oznámila, že do svého závodu v Kolíně investuje přibližně 680 milionů eur (přes 17 miliard korun), rozšíří jej ze 152 000 na 173 000 metrů čtverečních a spustí tam výrobu nového bateriového elektromobilu pro evropský trh. Projekt má přinést 245 nových pracovních míst a česká vláda k němu přispívá investiční pobídkou až 64 milionů eur (přes 1,6 miliardy korun). Kolínský závod přitom už dnes vyrábí Yaris Hybrid a od listopadu 2025 i nový Aygo X Hybrid, Toyota tedy nebuduje výrobu elektromobilů na zelené louce, ale rozšiřuje fungující základnu.

Automobilový průmysl tvoří přibližně 10 % českého HDP, takže rozhodnutí Toyoty vyrábět v Kolíně příští generaci elektrických aut není jen průmyslová zpráva, je to součást toho, kdo bude v regionu určovat podmínky výroby v příštím desetiletí. Zatímco se v Evropě diskutuje o tom, zda německá dominance v automobilovém průmyslu přetrvá, Toyota si v srdci střední Evropy zajišťuje výrobní kapacitu pro příští kolo soutěže. Dánská čísla jsou viditelná část příběhu, kolínská investice je ta méně viditelná, ale možná trvalejší.