Jedna dovolená, tři různé režimy. Český řidičák vám někde otevře cestu, jinde bez dalšího papíru neprojdete. A rozhodnout může detail, který lidé řeší až na místě.
Po Evropě ano, mimo EU vám stejný řidičák často stačit nebude. Největší chyba vzniká ještě doma: spousta lidí spoléhá na to, že jeden mezinárodní průkaz vyřeší všechno. Jenže svět funguje ve třech režimech a špatně zvolený se může ozvat v půjčovně i při kontrole.
Svět nefunguje podle jedné řidičské poučky
Základní mapa je přitom jasná. Podle Ministerstva dopravy ČR český řidičák stačí v zemích EU a také v Norsku, Švýcarsku, Islandu, Lichtenštejnsku, Monaku, San Marinu a Velké Británii.
Jenže hned za touto hranicí přichází jiné režimy: někde chtějí mezinárodní řidičský průkaz, jinde překlad, a třeba Ministerstvo zahraničních věcí ČR u Korejské republiky při kratších pobytech výslovně uvádí nutnost platného MŘP pro půjčení i řízení auta.
Právě tady padá nejčastější mýtus. Mezinárodní řidičský průkaz je jen doplňkový doklad k národnímu řidičáku, ne jeho náhrada, a Česko vydává dva různé vzory.
Podle Ministerstva dopravy ČR platí průkaz podle Vídeňské úmluvy 1968, tedy novějšího mezinárodního režimu pro část států mimo EU, maximálně tři roky. Varianta podle Ženevské úmluvy stojí také 200 korun, ale vydrží nejvýš rok a Portál veřejné správy připouští i situaci, kdy člověk potřebuje oba.
V AutoŽivě při ověřování pravidel narážím pořád na stejný omyl. Lidé si nepletou jen státy, ale i typy dokladů. V praxi proto potřebujete před cestou rozdělit svět na tři kolonky: kde stačí český plast, kde musíte přibalit správný typ MŘP a kde bez překladu neprokážete nic. A právě ve chvíli, kdy to vypadá jako formalita za dvě stě korun, přichází země, kde špatný papír neznamená vůbec nic.
Jeden špatný papír a auto zůstane stát
Japonsko patří mezi nejtvrdší příklady. Podle japonské National Police Agency tam můžete řídit s japonským průkazem nebo s mezinárodním průkazem podle Ženevské úmluvy z roku 1949, tedy staršího mezinárodního režimu, který Japonsko uznává. České Ministerstvo zahraničních věcí ČR k tomu výslovně dodává, že český řidičský průkaz japonské úřady neuznávají a vídeňský MŘP tam neplatí.
To je přesně ten detail, který cestu zlomí. Nestačí mít „mezinárodní řidičák“, musíte mít ten správný. Japonská policie navíc připouští národní průkaz s japonským překladem jen u omezeného okruhu zemí a Česká republika mezi nimi není, jak ukazuje i National Police Agency of Japan. V AutoŽivě jsme při srovnání zdrojů narazili právě tady na největší rozpor s běžnými internetovými radami.
Gruzie ukazuje jiný problém. Podle Ministerstva zahraničních věcí ČR český národní řidičský průkaz sám o sobě nestačí a musíte ho doplnit úředním překladem, tedy oficiálně ověřeným převodem údajů do požadovaného jazyka, konkrétně do gruzínštiny. U mezinárodního průkazu může bez překladu rozhodnout i technický detail: Gruzie ho uzná jen tehdy, pokud je vyplněný latinkou a neobsahuje diakritiku.
Austrálie a Nový Zéland pak rozbíjejí černobílé myšlení úplně. Australian Government připomíná, že pravidla v Austrálii nastavují státy a teritoria; například SA.GOV.AU u krátkodobých návštěvníků pracuje s angličtinou, překladem nebo IDP a VicRoads bere aktuální IDP jako přijatelný překlad neanglického průkazu. Na Novém Zélandu podle NZ Transport Agency Waka Kotahi potřebujete u neanglického průkazu přesný anglický překlad nebo IDP a vždy i původní platný průkaz. Jakmile vedle sebe postavíte Japonsko, Gruzii a Oceánii, univerzální rada se rozpadne.
Ani Amerika ani Asie nedávají stejnou odpověď
Stejně opatrně je potřeba číst i rady pro USA. V AutoŽivě proto nebereme vážně větu „bez MŘP tam nepojedete“, protože pravidla se liší podle státu. Pro New York například New York State DMV výslovně uvádí, že nerezident může řídit s platným řidičským průkazem vydaným jinou zemí a mezinárodní průkaz není povinný, jen může pomoci při kontrole, pokud policista neumí jazyk na průkazu přečíst.
Thajsko zase odděluje půjčení auta od legality řízení. Velvyslanectví ČR v Bangkoku upozorňuje, že český MŘP je tam nejbezpečnější volba a plnou odpovědnost nese řidič, ne půjčovna. Současně Department of Land Transport Thailand řadí mezi uznávané doklady IDP podle Ženevské úmluvy 1949 i Vídeňské úmluvy 1968 a Ministerstvo zahraničních věcí ČR varuje hlavně před půjčováním motocyklu bez platného MŘP a praxe.
Největší problém může čekat ještě doma
Poslední chyba ale často nevznikne v Tokiu ani Bangkoku. Vznikne doma v peněžence. Podle Ministerstva dopravy ČR letos končí platnost 557 566 českým řidičským průkazům, a pro cesty do zahraničí potřebujete stále platný fyzický doklad.
MŘP vás nespasí, protože ho podle Ministerstva dopravy ČR vyřídíte jen s platným českým řidičákem, platným dokladem totožnosti a fotografií 3,5 × 4,5 cm, osobně na ORP, tedy na obecním úřadě obce s rozšířenou působností. Portál veřejné správy uvádí poplatek 200 korun a vydání bezodkladně, zpravidla na počkání.
Verdikt je tvrdý, ale jednoduchý. Nehledejte jednu radu pro celý svět a nespoléhejte na to, že co prošlo v půjčovně, projde i při kontrole. Než letos vyjedete, ověřte si konkrétní zemi, správný režim dokladu a datum platnosti svého českého řidičáku.
