KOHL Group oznámila, že na konci roku 2026 definitivně ukončí AC Schnitzer jako výrobce tuningových dílů pro BMW a MINI. Téměř čtyři dekády starý příběh z Cách dostává tečku.
Přišlo to jako blesk z čistého nebe. I když, tak trochu se to v dnešní době dalo čekat. Dnešní doby totiž opravdu nepřeje malým, nezávislým výrobcům a úpravcům. V oficiální tiskové zprávě mateřská KOHL Group celou situaci vysvětluje a uvádí důvody jeden za druhým: rostoucí náklady na vývoj, extrémně pomalé německé homologace, americká cla, výpadky dodavatelů, čtyři roky trvající hospodářský útlum a postupné vytlačování spalovacích motorů.
Žádný jediný viník. Spíš lavina, která se valila roky a teď pohřbila obchodní model, na němž AC Schnitzer od roku 1987 stál. Firma s motorsportovou DNA, která dávala BMW ostřejší hrany a hlubší výfukový tón, se po téměř čtyřiceti letech mění na položku v účetní závěrce.
Co přesně končí, a co možná ne
Důležité je rozlišit, co zmizí a co by teoreticky mohlo přežít. KOHL Group se loučí s AC Schnitzer jako výrobní a tuningovou divizí. Skupina se chce soustředit na to, co jí zbývá: retail a servis vozidel a motocyklů. Fyzická adresa v Cáchách nezmizí ze dne na den, ale nové díly z ní už proudit nebudou.
Samotná značka AC Schnitzer ale nemusí nutně skončit jako jméno. KOHL potvrdila, že jedná se zájemci o převzetí brandu. Jenže i kdyby se našel kupec, šlo by o úplně jiný příběh: licenční model, možná logo na cizích produktech, rozhodně ne návrat továrny, jak ji fanoušci znali. AC Schnitzer v podobě, v jaké existoval, končí definitivně.
Proč zrovna teď: anatomie kumulace
Rainer Vogel, šéf AC Schnitzer, v tiskové zprávě popisuje paradox. Zájem o tuning nepolevuje, Essen Motor Show 2025 přilákala přes 200 tisíc návštěvníků. Problém nebyl v poptávce, ale v tom, co stálo mezi poptávkou a produktem.
Německý homologační systém dostával AC Schnitzer na trh o osm až devět měsíců později než konkurenci. Nejde o zpoždění výroby, jde o zpoždění legálního uvedení do provozu. Každý díl potřeboval certifikát, někdy individuální test vozidla, občas i ověření kombinace více komponent najednou. To, co dělalo AC Schnitzer důvěryhodným, tedy záruky, homologace, přenositelnost certifikátů na dalšího majitele, ho zároveň zabíjelo ekonomicky.
K tomu přidejte:
- Americká cla na klíčovém exportním trhu
- Dražší suroviny a volatilní měny
- Výpadky dodavatelů, které se od covidu plně nezahojily
- Slabší zásah mladších zákazníků, kteří tuning konzumují jinak než generace, jež vyrostla na časopisech a veletrzích
A navrch postupný ústup spalovacích motorů. Přitom AC Schnitzer elektromobilitu neignoroval: měl rozpracovaný program pro BMW i5 postavený na podvozku, aerodynamice a kolech, u plug-in hybridního 550e dokonce zasahoval i do výkonu benzinového motoru. Jenže tuning elektromobilu je jiný byznys s jinými maržemi. Vizuální úpravy a podvozek nevydělají totéž co výfukový systém a chiptuning.
Co to znamená pro české majitele
V Česku fungoval jako výhradní dodavatel dílů a certifikovaný servis AC Schnitzer společnost Renocar s pobočkami v Praze-Čestlicích a Brně-Slatině. Jak bude Renocar operovat po roce 2026, firma veřejně neupřesnila.
Jisté je zatím toto: KOHL Group výslovně garantuje záruky a aftersales i po konci roku 2026. Standardní produktová záruka činí dva roky na výrobní vady, u výkonových úprav běží podle země až pětiletá záruka, která je přenositelná na dalšího majitele vozu. Skladové zásoby se budou doprodávat do konce roku 2026, firma sama vyzývá dealery i fanoušky, aby nakupovali, dokud je z čeho.
Podle nás má smysl sáhnout po konkrétním, skladem dostupném dílu s kompletní homologační dokumentací a řádně založenou zárukou. U exotičtějších výkonových úprav bychom byli opatrnější: po vyprodání zásob může být dostupnost specifických komponent problematická.
Rozpadá se starý model, ne tuning jako takový
Je lákavé číst konec AC Schnitzer jako nekrolog celé tuningové kultury. Ale přesnější je říct, že umírá konkrétní obchodní model: německý homologovaný aftermarket, který seděl přesně mezi továrním světem a volným tuningem.
Srovnání s konkurencí to ilustruje. BMW Alpina, kdysi nezávislý tuner podobného ražení, od 1. ledna 2026 funguje jako samostatná značka pod BMW Group, vozy se vyrábějí přímo v závodech BMW. Přežila, ale přestala být tunerem. Manhart zůstává nezávislý, rozšířil se z BMW na více značek a staví na agresivních výkonových kitech s globální dealerskou sítí, přežívá, ale hraje úplně jinou hru.
AC Schnitzer zůstal uprostřed. Příliš regulovaný na to, aby byl rychlý. Příliš malý na to, aby ho pohltil koncern. Příliš poctivý na to, aby škrtal na homologacích. Ta pozice se ukázala jako neudržitelná.
Na konci roku 2026 se v Cáchách zhasne. Jméno možná někdo koupí, ale stroj, který za ním stál, inženýři, certifikáty, motorsportová DNA od roku 1987, ten se už znovu nespustí. Škoda. Doba není moc férová, aspoň k těmto malým firmám. A „zlaté časy” už se tuším nevrátí. Škoda podruhé.


