V Milton Keynes právě dokončují první kus dvoumístného okruhového monstra s atmosférickým V10 od Cosworthu, které má na simulátoru jezdit časy srovnatelné s formulí 1.
Padesát kusů, žádná silniční homologace, karbon všude, kam oko dohlédne, a cenovka startující na 140 milionech korun. Red Bull RB17 není koncept ani reklamní trik, je to první auto v historii, které ponese logo Red Bullu a půjde si ho koupit sběratel. Navrhl ho Adrian Newey, muž s dvanácti konstruktérskými tituly ve formuli 1, a podle posledních informací z továrny se první prototyp chystá na trať v nejbližších týdnech. Než se ale dostaneme k testům, stojí za to pochopit, co přesně Red Bull postavil a proč to není jen další hypercar pro garáže miliardářů.
Neweyho poslední projekt pro Red Bull
Když Red Bull v květnu 2024 oznámil odchod Adriana Neweyho, součástí zprávy byla nenápadná věta: Newey ustupuje z povinností u závodního týmu, aby se mohl soustředit na finální vývoj a dodání RB17. Nebyl to ústupek. Byl to signál, že hypercar má pro skupinu strategickou váhu srovnatelnou s formulovým programem.
Newey přitom není u extrémních silničních projektů nováček, stál za aerodynamikou Aston Martinu Valkyrie. RB17 je ale jiný příběh. Valkyrie vznikala ve spolupráci s automobilkou, která řešila homologaci, interiér, silniční komfort. U RB17 žádný takový kompromis neexistuje. Auto navrhla, vyvinula a vyrábí výhradně divize Red Bull Advanced Technologies ve vlastní továrně. Žádný externí partner neřeší karoserii ani podvozek. Cosworth dodává motor, zbytek je Red Bull.
Rob Gray, technický ředitel RBAT, v březnu 2026 prozradil, že Newey zůstává „na telefonu“ i po formálním odchodu. Jednou z jeho posledních intervencí bylo přesunutí výfuku na hřbet motorového krytu, rozhodnutí, které změnilo proudění vzduchu kolem zadní části a podle Graye výrazně zlepšilo chování difuzoru.
Motor, který nemá na silnici co dělat
Cosworth vyvinul pro RB17 zcela nový atmosférický V10 o objemu 4,5 litru s limitem 15 000 otáček za minutu. Proč je to podstatné? Protože atmosférický motor točící takto vysoko bez přeplňování je v roce 2026 technologický anachronismus, a zároveň inženýrský vrchol. Cosworth použil technologii pneumatických ventilových pružin převzatou přímo z éry atmosférických formulových motorů, kdy se V10 a V8 točily nad 18 000 otáček.
Výsledek: samotný spalovací motor dodává většinu z celkových více než 1 200 koní, hybridní systém přidává elektrický boost. Cílová životnost motoru je 24 000 kilometrů, což je u takto extrémní jednotky překvapivě civilní číslo, odpovídá zhruba šesti sezonám intenzivního okruhového ježdění.
Klíčová čísla RB17 v kontextu:
| Parametr | Red Bull RB17 | Bugatti Chiron | McLaren Solus GT |
|---|---|---|---|
| Výkon | přes 1 200 koní | 1 500 koní | přes 830 koní |
| Hmotnost | pod 900 kg | 1 995 kg | pod 1 000 kg |
| Maximální rychlost | přes 350 km/h | 420 km/h | cca 322 km/h |
| Poměr výkon/hmotnost | přes 1,33 k/kg | 0,75 k/kg | přes 0,83 k/kg |
RB17 nemá nejvyšší absolutní výkon ani maximální rychlost. Má ale zdaleka nejagresivnější poměr výkonu k hmotnosti, a to ještě nezapočítává aerodynamický přítlak, který mění pravidla hry.
Přítlak jako z formule, jen s omezovačem
Red Bull tvrdí, že RB17 generuje až 1 700 kilogramů přítlaku. To je číslo, které by na některých okruzích stačilo k jízdě po stropě tunelu, kdyby to pneumatiky vydržely. A právě pneumatiky jsou důvod, proč auto svůj vlastní potenciál záměrně omezuje.
Nad 150 km/h aktivní aerodynamické prvky snižují přítlak, aby kleslo zatížení gum a aerodynamický odpor. Bez tohoto omezení by rostl odpor natolik, že by rovinková rychlost paradoxně klesala, zatímco pneumatiky by čelily silám, na které nejsou dimenzované. Je to elegantní řešení typické pro závodní inženýrství: auto ví líp než řidič, kolik přítlaku si může dovolit.
Rozměrově se RB17 blíží současnému monopostu formule 1. Autocar na základě simulačních dat uvádí, že na okruhu ve Spa by RB17 mohl zajet čas kolem 1:38, zhruba o sekundu rychleji než současný formulový vůz. Je to simulace, ne naměřený čas. Ale i jako simulace je to prohlášení, které si Red Bull nemůže dovolit neobhájit.
Co dostane zákazník za 140 milionů
Základní cena RB17 činí 5 milionů liber, což při orientačním přepočtu odpovídá zhruba 140 milionům korun bez daní, dopravy a individualizace. Každý z padesáti kusů bude stavěn na míru konkrétnímu majiteli, od ergonomie sedačky po barevné schéma.
Red Bull k autu nabízí kompletní zákaznický program:
- Tovární track days na vybraných světových okruzích
- Individuální trénink řidičů
- Přizpůsobení nastavení auta konkrétnímu jezdci a trati
- Tovární servisní podpora po celou životnost vozu
Z výroby jde o čistě okruhovou specifikaci, bez SPZ, bez silniční homologace. Britská firma Lanzante oznámila plán nabídnout konverzi pro individuální schválení ve Velké Británii, ale to je externí úprava, ne tovární řešení. Pro český silniční provoz není žádná cesta veřejně potvrzena.
Red Bull počítá s celkem 50 vozy. Zda jsou všechny už rozebrané, firma veřejně nepotvrdila. Dodávky zákazníkům mají dle zjištění AutoŽivě začít na jaře 2027 a pokračovat v průběhu následujících dvou let.
Proč to není merchandising na kolech
Bylo by snadné RB17 odbýt jako marketingový projekt energetického giganta, který si hraje na automobilku. Jenže dvacet let ve formuli 1 vybudovalo v Milton Keynes infrastrukturu, která umí navrhovat a vyrábět závodní auta na nejvyšší úrovni, od aerodynamického tunelu přes kompozitovou výrobu po simulační centrum. RB17 je první pokus tuto infrastrukturu využít pro vlastní sériový produkt bez externího automobilového partnera.
Neweyho stopa, Cosworthův motor, Grayův inženýrský tým a továrna, která jinak staví monoposty pro Maxe Verstappena. To není merchandising. Je to test, jestli závodní stáj dokáže být i malovýrobcem extrémních strojů.
Až RB17 poprvé vyjede na trať, a podle všeho to bude otázka týdnů, bude to moment, kdy se ukáže, jestli simulační časy ze Spa přežijí kontakt s asfaltem. Pro Red Bull je to sázka za stovky milionů. Pro padesát budoucích majitelů nejdražší vstupenka na okruh, jakou si lze koupit.
