Stát si z každé plné nádrže bere víc než 1 000 Kč. Pumpař z ní má sotva na výplatu brigádníka za směnu

Čísla vycházejí z oficiální maximální ceny, kterou Ministerstvo financí vyhlásilo v Cenovém věstníku 49/2026 na 3. června 2026. Nejsou to odhady, ale prostý součet dvou zákonných položek: pevné spotřební daně 12,84 Kč na každý litr a jednadvacetiprocentní DPH, která se počítá z ceny už navýšené o spotřební daň. Výsledek je 20,17 Kč na litr pro stát, a řidič, který se u stojanu rozčiluje nad cenou, míří hněvem na špatnou adresu.

Jak se rozpadá jeden litr benzinu

Rozklad modelového litru za 42,25 Kč vypadá takto:

Téměř polovina ceny u stojanu jsou tedy daně. Spotřební daň je přitom fixní, nezávisí na tom, jestli ropa stojí 60 nebo 90 dolarů za barel. Stát inkasuje svých 12,84 Kč z litru za každého počasí. DPH se pak počítá z částky, v níž už spotřební daň sedí, takže se daní daň. U padesátilitrové nádrže to dělá 642 Kč na spotřební dani a 366,70 Kč na DPH. Součet: 1 008,70 Kč.

Co zbyde pumpě

V dubnu 2026 zavedlo Ministerstvo financí regulaci maloobchodních marží na 2,50 Kč za litr. Od června strop posunulo na 3 Kč. Při té vyšší sazbě dává plná padesátilitrová nádrž čerpací stanici 150 Kč hrubé marže. Při jarní sazbě to bylo 125 Kč.

Hrubá marže ale neznamená zisk. Z těch 150 korun musí provozovatel zaplatit mzdy obsluhy, nájem nebo splátky za pozemek, elektřinu, poplatky kartovým společnostem za terminály, dopravu paliva cisternami a údržbu. Podle MPSV činí minimální mzda v roce 2026 134,40 Kč za hodinu, osmihodinová směna tedy stojí minimálně 1 075,20 Kč hrubého. Jen na pokrytí jedné takové směny brigádníka potřebuje pumpa prodat sedm až devět plných nádrží, a to ještě nezaplatila ani korunu za cokoliv jiného.

Není to česká anomálie. Americká oborová asociace NACS uvádí, že benzin tvoří 65 % tržeb samoobslužných stanic, ale jen 39 % jejich hrubého zisku. Palivo je tahák, který přivede zákazníka ke dveřím. Skutečný profit generuje káva, hot dog, myčka a regál s energetickými nápoji.

Kde je Česko v Evropě

Ministerstvo financí marže nehlídalo jednorázově. Monitoring odstartoval v březnu 2026 na vzorku 2 530 stanic od 558 provozovatelů a podle tiskového prohlášení pokračuje až do odvolání. Stát tedy ví, kolik si pumpy účtují, a zároveň denně vyhlašuje maximální ceny na další den.

Přitom české palivo nepatří v Evropě k nejdražším. Podle dat odvozených z EU Oil Bulletin stál benzin v Česku 22. června 2026 v přepočtu 160,46 eurocentu za litr, zatímco evropský průměr činil 173,25 centu. Levnější bylo třeba Polsko se 138,09 centy, dražší Německo se 187 centy a Dánsko s 231,18 centy za litr. Česko se řadilo na 23. místo z třiceti sledovaných zemí, tedy do levnější třetiny.

Jak ušetřit, když cenu určuje hlavně stát

Prostor pro úsporu na straně pumpaře je minimální. Marže v nízkých jednotkách korun za litr nenabízí žádný vyjednávací polštář. Největší rozdíl může udělat místo, kde tankujete. ÚOHS ve svém sektorovém šetření zjistil, že čerpací stanice u dálnic a rychlostních komunikací si držely více než pětiprocentní přirážku oproti okolním mimodálničním pumpám. U padesátilitrové nádrže to může být rozdíl přes sto korun.

Pár konkrétních pravidel:

• Vyhýbejte se dálničním pumpám. Sjezd o kilometr dál se zaplatí sám.
• Sledujte totemové ceny. Trh je extrémně transparentní, stanice si navzájem kontrolují ceny i několikrát denně a reagují na ně. Podobnost cen přitom podle ÚOHS není kartel, ale jednostranné cenové následování.
• Při cestách k hranicím zvažte Polsko. Rozdíl proti Česku činil v červnu přes 22 eurocentů na litr, tedy zhruba 280 Kč na plné nádrži. Slovensko a Rakousko byly naopak mírně dražší.

Až příště zaplatíte u stojanu přes dva tisíce za plnou nádrž, víte, kam většina peněz odchází. Ne do kapsy obsluhy za pultem. Přes tisícovku si bere stát, pár stovek spolkne logistika a ropa, a pumpař z celé transakce uloží částku, za kterou v Praze nekoupí ani dvě cappuccina.