Alternativy k benzínu a naftě. Některé už fungují, v jiných je budoucnost - AutoŽivě

Alternativy k benzínu a naftě. Některé už fungují, v jiných je budoucnost

Zásoby ropy jsou omezené, už dnes ale existuje řada alternativních pohonů. Auta mohou jezdit levně i ekologicky zároveň, ne vše je však podporováno.
i Zdroj fotografie: Freepik
                   

Přemýšlel jste někdy, na co budou auta jezdit, pokud dojde ropa? Ono se to skutečně jednoho dne stane, že zásoby černého zlata dojdou. Ano, jsme schopni černé zlato vyrobit ve stejné podobě, jako jej nyní těžíme, ale mocnosti nám diktují, zbavit se závislosti na robě a jejích produktech. V praxi se ovšem takového celosvětového chtíče (zbavit se závislosti na ropě), zbavuje velmi obtížně. Z ropy je vyrobená nejen drtivá většina věcí, které denně používáme, ale taky samozřejmě pohání ty miliony aut, pracovních strojů, motorek, kamionů, x set tisíc letadel, lodí atd.




Nemluvě o tom, že po „ropě“ vlastně i jezdíme (asfalt). Takže jak se zbavit závislosti od ropy, abychom měli zelenější trávu, modřejší oblohu a větší úsměvy na tvářích? Dle nařízení EU toho máme, mimo jiné, docílit tak, že si budeme pořizovat elektromobily (jak někteří říkají, mixér na kolečkách). Bohužel celý proces nařízení EU, jak přejít k elektromobilitě, v praxi značně pokulhává. My se pokusíme dneska podívat na možnosti, jak se budeme v budoucnu pohybovat, abychom nemuseli ošoupávat naše podrážky.

Benzín: v budoucnu by měl stále sloužit

Ano benzín, ono zázračné slovo, jenž nás doprovází od počátku vzniku spalovacího motoru. Benzínový motor je sice v poslední době prosazován více než dieslový motor (vzpomeňme si, jak v Německu začali radikálně omezovat vjezdy do center větších měst autům s euronormou nižší jak Euro 5). Problém zůstává v tom, že i benzínový motor produkuje spaliny, tedy CO2, a je tedy podle plánu EU se jej zbavit. Na jeho obranu je třeba zase říci, že benzínový motor je jednodušší na servis než naftový a oproti elektromotoru přidává jednu zásadní výhodu.


iZdroj fotografie: Pixabay

V případě nehody složky IZS vědí jak takový automobil uhasit. U elektromobilu je to značný problém (po jeho vzplanutí). Tedy v zemích 3. světa, rozvojových zemích Afriky, Asie a dalších, kde infrastruktura není na takové úrovni jako v Evropě, toto palivo zůstane ještě dlouhou dobu jako hlavní zdroj pro dopravu. Každopádně, pokud to jde, tak si myslím, že u benzinového paliva zůstanou výrobci ještě nějakou dekádu. I když nemusí jít v budoucnu již čistě jen o benzínový pohon. Bude nejspíš doplněn elektromotorem, pro snížení uhlíkové stopy.

Nafta: z nabídek automobilek nuceně mizí

Naftový motor je v naší kotlině velmi oblíbený. Hlavně když to má velký kufr a jede to za 5. Tolik česká hospodská hláška. Naftový motor je bezpochyby užitečným pracovníkem, za relativně málo přiděleného paliva. Problém je u nafty ten, že produkuje pevné částice a ty jsou karcinogenní. On v určité míře produkuje pevné částice i benzínový motor, ale tím se teď nebudeme zabývat. Evropská unie nahlíží na naftový motor právě kvůli pevným částicím jako na phoon, který není perspektivní.


iZdroj fotografie: Pixabay

Rozuměj pohledem EU, nikoli uživatele z budoucího hlediska vývoje dopravy. Z uživatelského hlediska je to škoda, protože naftový motor v posledních letech dosáhl výborných hodnot. Použitelnost řady naftových motorů postoupila do teritoria dříve okupovaných jen výkonnými, mnohaválcovými motory (viz např. BMW a M modely). Pro nás, jako uživatele je přínos formou nižší spotřeby paliva, v dnešní době i celkem uspokojivou dynamikou, a u více jak 4válcových motorů i kultivovanost chodu.

LPG: rozšířený pohon, o kterém už se nemluví

Tato varianta spalování plynu jako paliva je i u nás velmi oblíbená. Nebereme počty nově prodaných vozů s LPG, ale kolik jich je provozováno. LPG (zkapalněný ropný plyn – vedlejší produkt při těžbě ropy) je zkapalněný propan-butan. V této formě se také tankuje do tlakových nádob v automobilech. Výhodou je cena tankovaného paliva, zpravidla ½ ceny z litru benzínu a nižší emise. Taky je vám divné proč tedy nejsou LPG vozy podporovány státem a EU? Hledejte v tom politiku. Jelikož vozidel s pohonem LPG je i u nás celkem dost, tak se státu nevyplatí dávat provozovatelům vozidel LPG nějaké slevy, či je nějakým způsobem zvýhodnit.


iZdroj fotografie: Depositphotos

Třeba nižší cena dálniční známky, povinné ručení, vjezdy do nízkoemisních zón apod. jsou tabu. Jednoduše by stát přišel o značný zdroj peněz. Z mého pohledu je LPG dobrý způsob jak zajistit nižší emise. Další výhodou může být pro ekologičtěji smýšlející jedince i to, že lze vcelku jednoduše sehnat i ojetý vůz s LPG. Eko smýšlející jedinec může chtít použitý vůz s LPG, mimo jiné, i z důvodu, že nechce výrobou nového vozu zanechat další uhlíkovou stopu. Ale to je téma pro samostatný článek. Ti movitější si jej ještě u pár automobilek můžou objednat už z továrny.

CNG: oblíbený zejména v městské dopravě

Novější verze pohonu na plyn. Na rozdíl od LPG je používání CNG zařazeno do plánu o podpoře ekologických paliv v ČR. CNG (compressed natural gas – stlačený zemní plyn) je často využíván u autobusů MHD. Dnešní automobilovou nabídku ale tvoří i několik automobilek (VW, Fiat, Škoda a další), které nabízejí již tovární přestavbu na CNG pro nové vozy. To má výhodu jednak v tovární záruce a jednak ve výrobě, protože jednotlivé motory a komponenty jsou přímo určeny pro použití alternativního paliva. Dále zahrnutím CNG jako paliva pro pohon, automobilky počítají s jeho využitím do budoucna.


iZdroj fotografie: Depositphotos

Na rozdíl od LPG je síť čerpacích stanic řidší a na stojanech není zobrazeno množství v litrech, ale v kilogramech, respektive m3. Nebudeme se teď zabývat přepočtem z kg na litry, ani cenou (ta je mimochodem nižší než cena benzínu), faktem zůstává, že CNG je jako alternativa pro „rychlejší“ pročištění ovzduší v současnosti asi nejkomplexnějším řešením. Vy jako uživatel budete mít stále možnost jet na klasická tekutá paliva, ale zároveň máte zvýšený dojezd použitím druhé nádrže. Dále jako řidič pocítíte snížení hluku motoru, cena za ujetý km je nižší a jste osvobozen od silniční daně (OSVČ a firmy).

Elektřina: staronový pohon budoucnosti

Použít elektřinu pro pohon automobilu je paradoxně stará myšlenka, ačkoliv nabírá na významu až v posledních letech. Již na počátku 20. století s tímto nápadem experimentovali inženýři i samotní výrobci vozidel. První elektromobil byl dokonce sestaven již v roce 1835. Jenomže stejně jako v 19. století, tak i dnes se potýkají elektromobily se stejným problémem. Dojezdem. První levné modely posloužily dokonce jen na 100 až 150 km a slouží tak spíše na dojíždění do práce nebo po městě.


iZdroj fotografie: Depositphotos

Ty lepší dnes nabízí až 400 km a v lepších případech ještě o dvě sta více, ačkoliv nejlepší se blíží k 1 000km dojezdu na jediné nabití. Elektromotory mají navíc jisté výhody jako účinnost, nástup točivého momentu od nulových otáček, maximum otáček za minutu atd. Problémy však zůstávají s kontinuálním snižováním kapacity akumulátoru, který je sice přirozený, ovšem články v původních vozech nemají životnost příliš dlouhou.


iZdroj fotografie: Depositphotos

Doba nicméně pokročila u nových elektromobilů by mělo docházet k minimálnímu snižování. Navíc se objevily také technologie, které slibují téměř nulový úbytek. „Tankování“ tak zůstává asi jedinou zásadní otázkou do budoucna, neboť to u běžných modelů není otázka pár minut, ale při nabíjení do 80 % cca půl hodiny, doplna pak až dvou. V případě rychlonabíjení se ale doba zkracuje na zhruba 10 minut, během nichž nabijete cca 70 až 80 %.

Vodíkový pohon: zajímavý, avšak finančně nákladný

Vodíkový pohon je asi nejzajímavější způsob, jak v budoucnu rozpohybovat plechové miláčky. Jednak můžeme spalovat vodík v pístových motorech, čímž přeměníme chemickou energii vodíku v mechanickou (ta nám otáčí klikovou hřídelí), nebo můžeme využít reakci vodíku a kyslíku v palivovém článku. Bohužel je tato technologie značně finančně náročná a méně efektivní než elektřina, i když třeba automobilka Nikola ji využila pro svůj tahač.

Stlačený vzduch: zatím neobjevený potenciál

V roce 2008 měla uvést společnost MDI (Motor Development International) automobil na stlačený vzduch, tzv. OneCAT. Šlo o malý městský automobil poháněný stlačeným vzduchem. Dojezd měl být až 200 km: ten však klesal spolu se zvyšující se rychlostí jízdy. Údajně se dojezd zkrátil na 80 km, když jedete rychlostí do 95 km/h. Zde tedy zůstávají rezervy stejně jako u bateriových aut.

Výhodou je, že karoserie jsou lehké, nejčastěji z laminátu, podvozek je hliníkový a v případě, že dojde vzduch, tak je možné přepnout na klasické fosilní palivo. Motor na stlačený vzduch je pístový. Váha takového vozu by tedy mohla být inspirací i u jiných výrobců, kdy pro dosažení nižší spotřeby je zapotřebí snížení váhy současných vozidel.


iZdroj fotografie: Depositphotos

Co nás tedy požene do budoucnosti? Osobně si myslím, že v brzké budoucnosti budeme mít mix jednotlivých paliv, protože infrastruktura a zdroje nebudou dostatečné na přetransformování společnosti na jeden hlavní druh paliva. Takže se možná dočkáme rozšíření CNG nebo nějakého mixu CNG a elektřina.

Do budoucna se mi osobně nejvíce líbí vodík, ale tady nebude politické lobby, protože z „těžby“ vodíku nejde udělat dostatečně veliký politický obchod. V poslední době navíc tuto myšlenku opouští i velké evropské automobilky, protože zkrátka nejsou zákazníci, kteří by tak drahé vozy kupovali. To stejné je u stlačeného vzduchu. Technologie zajímavá, šetrná, ale bez zájmů o výraznější prosazení.

72 lidí právě čte
Zobrazit další články
Co si myslíte o článku?
4/5 (80%) 427 hlasů
Nahlásit chybu
ArmádníZpravodaj.cz
Desetiletí byly schované, nyní budou historické letouny opět k vidění
Události247.cz
V Česku zemřely za první 3 měsíce desítky tisíc lidí. O polovinu více než je průměr
VědaŽivě.cz
Astronomové zachytili jasně modrý vesmírný úkaz
adbz.cz
Černá plíseň se běžně vyskytuje v řadě domácností, přitom způsobuje závažná chronická onemocnění