Nekonečné debaty preferující zachovalost vozu na jedné straně a co nejnovější datum výroby na straně druhé mají pouze jediné řešení.
Znáte to. Máte poradit někomu, kdo si kupuje ojeté auto, a nejvíc ho zajímá „jaký je to rok“. Žádný, chce se mi vždy dodat. Proč všichni tak tvrdošíjně trváte na tom, abyste měli v „techničáku“ co nejmladší rok výroby? Je snad auto milenka? Navíc ženy, stejně jako muži vědí, že ani u milenců/milenek není věk vůbec rozhodující. Je to zkrátka jenom číslo, a platí to u lidí, stejně jako u aut. Po tísící tedy opakuju stále tu stejnou mantru, kterou se mnou opakuje každý, kdo se aspoň trochu vyzná v autech:
Jediné, co u ojetého auta opravdu rozhoduje, je jeho celkový stav
A nic jiného. S jednou jedinou výjimkou: pokud pozitivně víte, že u nějakého modelového roku nebylo něco v pořádku, a to „něco“ je celkem zásadního charakteru, a víte, že to není jakkoli opravené/vyřešené, pak bych asi i od zachovalého auta dal ruce pryč. Nicméně, u starších modelů bývají většinou všechny tyto zásadní „maléry“ vyřešeny a opraveny, jinak by se ta auta nemohla tak dlouho provozovat. Mnoho věcí je odstraněno v průběhu záruky, mnoho potom, během let provozu.
Při rozhodování se velmi často přikláním ke staršímu. Proč?
Pokud se tedy rozhoduji mezi dvěma auty za stejné peníze, z nichž jedno je starší, ale zachovalé, a druhé novější, ale adekvátně ceně více také více ojeté/neudržované/vybydlené, přikloním se vždy k tomu staršímu. Pominu teď svoji latentní slabost pro youngtimery, i když i ta možná hraje roli. Dovolím si vám však dát několik malých příkladů, kde to rozhodování je opravdu snadné a logické. Uvidíte celkem zřetelně, co mám na mysli při rozhodování „starý/mladý“.
Zachovalá Octavia I 1,9 TDI vs. více opotřebená Octavia II 2.0 TDI
U našeho bestselleru je situace celkem jasná. A je to vidět i na cenách. Opravdu pěkná, zachovalá Octavia první generace (ideálně ve verzi kombi) s „nesmrtelným“ motorem 1,9 TDI 66/81 kW bude celkem jistě dražší, než o několik let a o jednu generaci mladší Octavia II. Paradox? Vůbec ne. Jen čas ukázal, že novější generace paradoxně odolává hůře korozi a je celkově méně spolehlivá, než byl první průkopník se jménem Octavia. Pěkná „jedničková“ Octavia nemá problém překročit 100 tisíc korun, i s chudší výbavou, než citelně levnější Octavia II.
Zachovalý Golf III 1,9 TDI vs. více opotřebený Golf IV 1,9 TDI
Tady to je podobné. Golf třetí generace znamenal po (zejména interiérem) prehistorické dvojce pořádný zlom. Náhle tady bylo auto, které mohlo svým zpracováním konkurovat vozům minimálně o třídu větším, navíc s bohatou nabídkou motorů nebo možností pohonu všech kol. To vše v kompaktní tří nebo pětidvéřové karoserii, včetně prostorného kombi. Čtvrtá generace není špatná, přesto bych při rozhodování „zachovalý starší vs. olítaný novější“ jednoznačně přiklonil ke staršímu.
Zachovalá Audi 80 Avant 1,9 TDI vs. více opotřebená Audi A4 Avant 1,9 TDI
U prémiového kombi koncernu jsou oba modely cenné, i když každý trochu jinak. Audi 80 byl bezesporu revoluční počin, zcela pozinkovaná karoserie, přední náprava s vysokými těhlicemi a úsporné motory 1,9 TDI vnesly do nabídky Audi svěží vítr. Ovšem ani A4 není nijak špatná, její design, stejně jako interiér znamenají proti Audi 80 značný posun. Přesto, najít zachovalou Audi 80 Avant 1,9 TDI, neváhal bych. Už jen kvůli investičnímu potenciálu, který u Audi A4 není žel žádný. Za pěknou „osmdesátku“ dostanete peníze vždy.
Zachovalé BMW E46 320i vs. více opotřebené BMW E90 320i
I v prémiovém segmentu jsou situace, kdy je preference starších, zachovalých modelů před novějšími, ovšem více ojetými kusy zcela zřejmá. Opravdu asi není nikdo, kdo by chtěl novější „trojku“ BMW E90 proti starší, ale zachovalé E46. A nejvíc patrné je to na ceně obou modelů. Najít zachovalou E46 (s lepšími motorizacemi jako třeba 330d, 325i, 328i, 330i a dalšími) je rok od roku těžší. A když už se to konečně povede, jisté je jedno: nebude levná. Proti ní stojí zástupy „novějších“, levnějších E90. Čím to bude?
Zachovalý Ford Focus I generace 1,6 16V vs. více opotřebený Ford Focus II 1,6 16V
První Focus byl naprostou revolucí, do které se povedlo vměstnat všechno dobré a ještě lepší, co bylo tehdy od Fordu k mání. Druhá generace malinko přibrala, malinko vyměkla na palubní desce (jedině dobře) i na podvozku (už méně dobře), ale takovým zjevením, jakým byl její předchůdce, už zkrátka není. A projevuje se to na cenách.Navíc se zjistilo, že druhá generace má speciálně podvozek opravdu málo odolný proti oranžovému moru. Výsledek? Rozhodně zachovalý model první generace.
Zachovalý Mercedes W124 Třídy W vs. více ojetý/opotřebený Mercedes W210 Třídy E
Pro závěrečné srovnání jsem si nechal ukázkový příklad, kdy starší je nebetyčně lepší. Jen trochu znalého zájemce totiž „masařka“ W210 nechá zcela v klidu, protože ví, jaké problémy jsou s ní spojené. U zachovalé, udržované W124 se mu naopak rozsvítí oči. A pokud po ní zatouží, bude se muset rozsvítit i jeho účet. Starší generace už totiž stojí nemalý peníz, oproti novějšímu modelu, kde vybydlenější a neudržované kousky jsou v podstatě bezcenné, nikdo je nechce ani za sto euro.
A mohl bych pokračovat. Krom zde uvedených modelů, z nichž některé už žel umí dát najevo svoji výjimečnost při placení, jsou stále k mání i modely, na něž vám stačí několik výplat. Nebo i jedna výplata. A které vám přesto mohou přinést mnoho radosti. Počínaje lidovým Citroenem Saxo, přes Renault Clio, druhou generaci Opelu Astra nebo druhou generaci Fiatu Punto. Ta všechna, v zachovalém stavu a s malým nájezdem jsou připravena dokázat, jak skvěle umí jezdit. Stará auta, co vlastně vůbec stará nejsou. Možná budete překvapeni.
„Devadesátky“ nejsou úplně pro každého
V rámci objektivity je však nutno dodat, že „devadesátková“ auta vyžadují trošku odlišný přístup, a trochu více tolerance, než je dnes běžné. Veskrze to totiž bývají ryze mechanická „stvoření“, bez přemíry elektroniky (což může být ku prospěchu, co na palubě není, nemůže se pokazit), proti dnešku i s menší bezpečnostní výbavou (na druhou stranu ale i bez „otravných“ asistentů). Pro někoho, hledající nefalšovaný a neředěný požitek z jízdy ale může být vlastnictví i jízda v těch vozech balzámem na duši. Držíme palce, ať vás „devadesátky“ nadchnou!
Názor AutoŽivě.cz
Je až s podivem, kolik starších modelů automobilů různých značek se v průběhu času ukazuje být lepšími, než jejich novější sourozenci, a jak moc se tato skutečnost začíná odrážet na cenách jedněch i druhých, pokaždé pochopitelně opačně.
A to nejen u těch nejkřiklavějších příkladů, které jsme se pokusili popsat, z nichž asi nejvýraznější jsou dvě generace Mercedesu E nebo BMW řady3. Stačí pročítat recenze a sledovat ceny v inzercích a zjistíte, jak moc jsou cenné některé starší modely oproti jejich novějším verzím. Nemělo by to být naopak? Vždyť automobil z 90. let minulého století není přece nic historického, sběratelského, jsou to zcela běžná, dostupná osobní auta.
A pokud se naskytne možnost je za podobné peníze, jako jejich novější, ale současně ojetější následovníky vlastnit, tak bychom povětšinou neváhali. I mezi „devadesátkami“ jsou špatné a špatně jezdící modely, stejně jako skvělé stroje, jež vás nadchnou pokaždé, když do nich usednete.
Držíme palce, ať máte šťastnou ruku při výběru.
Preferujete u aut spíše celkový stav než rok výroby?
PŘEČTENÍ: 31111
Technický koutek
|
PŘEČTENÍ: 26930
