Kousek od Ostravy vyroste nové megaletiště za 759 miliard Kč: Nejmodernější v EU. Jako Češi jsme v tomto jenom k smíchu

Dopravní infrastruktura není nic, čím bychom se jako Česká republika mohli chlubit. Ještě víc to vynikne při srovnání s našimi severnémi sousedy. Jsme opravdu jako Češi jen k smíchu?

i Zdroj fotografie: CPK
                   

Pustit se v otázce dopravní infrastruktury do souboje s našimi severními sousedy by se ještě nedávno mohlo zdát jako vcelku jasná záležitost. Česká republika, země s desítky let budovanou tradicí stavitelství a význačnými díly i osobnostmi v tomto oboru, byla vždy a všem velmi silným soupeřem. Uběhlo však jen pár let a situace se zcela změnila. Kdysi vysmívání „zemědělci“ nám to „natřou“, kdykoli a na požádání. A to nejen v dnes a denně propíraných dálnicích. Pojďme se na to tedy podívat společně.

Centrální dopravní uzel jako polské trumfové eso

Jak již nějaký čas uvádí všechna polská média, a pochopitelně nejen polská, Polsko plánuje vybudovat nedaleko Varšavy nové, centrální letiště vpravdě gigantických rozměrů. Do provozu by mělo být uvedené v roku 2032 a odbaví až 34 milionů cestujících ročně. Náklady na výstavbu letiště a související infrastruktury se odhadují na 30 miliard eur. Původní záměry přitom počítaly až se 100 miliony a centrálním „hubem“ pro střední a východní Evropu.

Co to jako je? Takto vypadá nový elektro Renault. Francouzi zcela přeskočili jeden stupeň, posuďte sami

iZdroj fotografie: CPK

Tyto plány na výstavbu „centrálního dopravního uzlu“ (CPK) v Baranowě byly jedním z kontroverzních projektů bývalé konzervativní vlády pod vedením strany Právo a spravedlnost (PiS), která byla v Polsku u vlády v letech 2015 až 2023. I nynější, notně zredukované (a zřejmě výrazně více realistické) plány však tento projekt staví do samého čela evropské dopravní infrastruktury. A Polsku začínají pomalu, ale jistě budovat pověst hegemona v daném oboru.

Zmenšení kapacity proti původním plánům

Přístav v Baranowě bude podle nové vlády znatelně menší, než PiS původně zamýšlela. Podle současného vládního týmu byla myšlenka jejich předchůdců značně přehnaná. Popravdě, to není až tak neobvyklý jev, že nové vlády redukují megalomanské projekty vlád minulých, můžeme jenom u nás vzpomenout na kanál Dunaj–Odra–Labe, který u nás tak vehementně prosazoval bývalý prezident Miloš Zeman.

Poláci staví 20x více dálnic než Češi: Milé vlády, vraťte svoje platy do poslední koruny. Oni 2 800 km, my tristních 142 km

iZdroj fotografie: Jaroslav Kubec / Creative Commons / CC-BY-SA

Vládní zmocněnec pro CPK Maciej Lasek v rozhovorech opakovaně tvrdil, že výstavba gigantického letiště by neměla obchodní opodstatnění. Vláda chce na oplátku podpořit rozvoj regionálních letišť. „To je náš velký poklad“, prohlásil Donald Tusk na tiskové konferenci. V této souvislosti oznámil rozšíření letiště Modlin a rozvoj spojení Modlin–Varšava a také spojení letiště Modlin železniční tratí s Varšavou Central. Jinými slovy, výstavba CPK neohrozí provoz jiných letišť. Možná dobrá zpráva.

Revoluce v železniční dopravě

Co je možná ještě zajímavější v souvislosti s výstavbou CPK, je opravdová revoluce v železničním provozu Polska – tedy „komponentu“ CPK, který měl být původně ještě důležitější než samotná stavba letiště. Současná vláda dává už delší dobu najevo, že chce pokračovat v myšlence paprskovitého řešení uzlu – přestupního uzlu v Baranówě, kam se měly sbíhat trasy z největších polských měst z různých částí Polska. To se nakonec také skutečně stalo.

Vlak, nebo auto? Řidič osobního automobilu nemá téměř nikdy šanci. Musí udělat jednu jedinou věc a pak nehodu s lokomotivou přežije

iZdroj fotografie: NÖLB Mh / Creative Commons – CC-BY-SA

Experti dotázaní polským vydáním magazínu Business Insider poukázali na to, že myšlenka paprsků a přestupního uzlu mimo největší metropole by byla v evropském měřítku novinkou. Paprsky jsou vlastně docela inovativní polský přístup. Dosud nikde v Evropě vysokorychlostní železniční síť nespoléhala na jediný hlavní přestupní uzel umístěný mimo aglomeraci. Ve vysoce centralizované Francii linky fungují hlavně jako přivaděče až do Paříže, takže poskytování uzlů mezi nimi nebylo nikdy prioritou. 

Jako Češi jsme v dopravní infrastruktuře pro smích celé Evropě

Naši sousedé postavili za 10 let 2800 km dálnic, my jen 142 km. Závratné zjištění ukazuje, kde ve skutečnosti jsme

V Německu plní funkci hubů v síti InterCityExpress jednoduše hlavní nádraží v největších městech, kde se spoje obsluhované tímto segmentem spojů sbíhají. A u nás? U nás jsme jak v oblasti dálnic (2 800 km polských proti 142 kilometrům našich, navíc neustále reklamovaných dálnic), tak v železniční dopravě (desítky let táhnoucí se výstavba koridoru Praha – České Budějovice) nekonečně pozadu. A zdá se, že Polsko už nemáme v oblasti dopravní infrastruktury šanci dohnat. Natož předběhnout. Co myslíte, jak to vidíte vy?

Máme šanci Poláky vůbec někdy dohnat?

Diskuze Vstoupit do diskuze
121 lidí právě čte
Autor článku

Michal Sztolár

Michal Sztolár je novinářem webu AutoŽivě.cz od dubna 2022. V předchozí více než dvacetileté praxi se věnoval zejména problematice dovozu ojetin a jejich vlivu na vozový park ČR, konstrukci automobilů a postupnému přechodu od funkčních a technicky precizních k řešením méně dokonalým, avšak splňujícím normativy EU. Aktuálně se specializuje na automotive jako výrobní obor, porovnávání užitné hodnoty starších a nových vozů stejně jako na aktuální problémy, spojené s nezvládnutým přechodem k elektromobilitě.

Zobrazit další články