Zkontrolujte své auto: Stát vybírá mastné pokuty za chybějící nálepku na čelním skle. Nové pravidlo děsí české řidiče

Platit, platit, platit a platit. Řidiči musí platit skoro za vše, i dálnice, a skoro všude. Jedna země je výjimkou, jinde je to peklo.

i Zdroj fotografie: Ondřej Komárek pro AutoŽivě.cz
                   

Doba se změnila. Určitě pro ty, kteří pamatují dobu přes sametovou revolucí. Pokud dřív bylo cestování – co po světě, ale i po Evropě – téměř nemožné, dnes je tomu jinak. Cestovat (nejen) autem se dá téměř kdekoli. Co je také jiné s ohledem na „předrevoluční“ dobu, je placení dálničních poplatků. Neřeším teď situaci v jiných státech, ale v České republice byly dálniční poplatky zavedeny 1. ledna 1995. Stalo se tak na základě zákona č. 134/1994 Sb.

Je to tak, byly doby, kdy se za dálnice u nás neplatilo

Nyní je řeší zákon č. 13/1997 Sb. Dalším faktem je, že do roku 2007 existovaly pouze časové poplatky, ovšem od té doby platí vozidla nad 12 tun mýtné. Je to tak, musíme za to, že jezdíme po dálnicích, platit. A to i když dálnice nijak zásadně nerostou a jejich kvalita je obecně nevalná. Dlouhé roky bylo placení dálničních poplatků spojené s nákupem fyzické dálniční známky, s papírovým kuponem. Ten se lepil na čelní sklo na zákonem definované místo.

Konečně: Nová dálnice, která změní dopravu v Česku. 35 let čekání se vyplatilo, přinese i speciální výhodu

iZdroj fotografie: Ondřej Komárek pro AutoŽivě.cz

Zpátky ale k cestování po Evropě. Řidiči, kteří plánují cesty po evropských dálnicích, musí být obeznámeni s tamními pravidly a předpisy. Ty se mohou lišit v závislosti na zemi. Jedním z významných předpisů, který může být často opomíjen, je povinnost mít uhrazené dálniční poplatky. V Německu se neplatí, tam i přes snahy někdejší kancléřky stále dálnice nejsou „za peníze“, ale zdarma. Jinde je tomu ale jinak, někde je třeba dálniční známku, známou také jako „vignette“, kupovat. Bez nálepky může řidič čelit vysokým pokutám a dalším nepříjemnostem.

Vy rozhodujete: Konec dálnic v Česku? Mazaní řidiči a požitkáři se vrací na okresní silnice. Dobře vědí proč

Typicky je to Rakousko. V Rakousku je platná dálniční známka povinná pro všechna motorová vozidla používající dálnice a rychlostní silnice. Nálepka se každoročně mění. To znamená, že řidiči nemohou použít staré známky a musí si zakoupit novou pro aktuální rok. Logicky tím každoročně vzniká nové pravidlo, které děsí nejen české řidiče. K dispozici jsou tři typy známek: desetidenní, dvouměsíční a roční. Cena desetidenní známky pro rok 2024 je 11,50 EUR, dvouměsíční stojí 28,90 EUR a roční známka vyjde na 96,40 EUR. Respektive je zde čtvrtá varianta, novinka, a tou je jednodenní známka. Ta vyjde na 8,60 EUR.

Dálniční známka v ČR oslaví příští rok třicetiny, je to tak

Pro mnoho řidičů může být také zajímavá elektronická verze známky, která je přiřazena k registrační značce vozidla. Elektronické známky lze snadno zakoupit online na oficiální webové stránce https://shop.asfinag.at/. Webová stránka je dostupná i v českém jazyce. Jedním z problémů, na který je třeba dávat pozor při nákupu digitální známky, je její platnost. Zákonně totiž platí až od 18. dne po zakoupení. Toto omezení vyplývá z pravidel pro uzavření obchodu online, kdy má spotřebitel právo během 14 dnů odstoupit od nákupu.

Akutálně: Kdo urychleně nezaplatí poplatek z autorádia, tomu policie napaří pokutu 5 000 Kč. Vyhnout se tomu nejde

iZdroj fotografie: Filip Rakovan pro AutoŽivě

Pokud tedy plánujete cestu dříve, je lepší zvolit tradiční nálepku na okno. Pokud se řidič rozhodne riskovat a vyjede na rakouské dálnice bez platné dálniční známky, může být pokutován. Logicky. Rakouská policie je nesmlouvavá. Pokuta může vyjít až na 120 EUR. Při neuhrazení této pokuty na místě může následovat správní řízení. A pak už to je větší pálka, částka se může vyšplhat až na 72 000 Kč. V případě, že řidič nemá dostatek finančních prostředků na zaplacení pokuty na místě, může být zadržen jakýkoliv cenný předmět z jeho vozidla.

V Rakousku vyjde pokuta za nezaplacenou dálnici na tisíce Kč

Znovu, rakouská policie je nemilosrdná. Proces může pokračovat až k vymáhání pokuty právní cestou i v České republice. To, že se řidič vrátí zpět do ČR, nijak nepomůže. Paradoxem je, že i když byla dálniční známka v ČR před pár lety povinná, dnes je naopak zakázaná. Tedy ta „fyzická“, co se lepila na sklo, nemluvím o placení poplatku jako takovém. Paradoxem je, že stará známka, třeba z roku 2019, na skle být nesmí.

Policie na stopě řidičům: Za poslech rádia či hudby za volantem hrozí okamžitá pokuta (osobní zkušenost)

Zjednodušeně řečeno podle platné legislativy nesmí být nic na čelním skle auta. Nic, co by omezovalo výhled řidiče. Prostě nic. Existují ale výjimky. Mezi ty patřila i česká dálniční známka. Ta už ale neexistuje, a tudíž neexistuje ani výjimka. Tomu, kdo by starou dálniční známku na autě měl, hrozí pokuta. Zásadní je tedy známku odstranit. Jak? Někteří řidiči mají svou osvědčenou metodu, zatímco jiní stále hledají ten správný způsob.

iZdroj fotografie: Ondřej Komárek pro AutoŽivě.cz

Existuje několik účinných metod pro odstranění dálniční známky. Vždy je důležité dbát na to, aby nedošlo k poškození povrchu skla. Jednou z nejlepších metod je použití speciální škrabky na dálniční známky. Tu lze koupit v prodejnách s automobilovým příslušenstvím nebo na některých čerpacích stanicích. Tento nástroj umožňuje snadné a bezpečné odstranění známky během několika sekund.

Další možností je použití klasické žiletky. To ale zvyšuje riziko poškrábání skla nebo říznutí se do ruky. Nedoporučuji to. Známku lze také zkusit odlepit pomocí nehtu. Tento postup může být náročný. Pomoci může fén, který známku nahřeje a usnadní její odlepení. Existují i speciální chemické přípravky, jsou dražší, ale dobře fungují. Mezi garážové mýty a triky patří použití octa. Tak jako tak, vyplatí se vědět, jak neplatnou dálniční známku odstranit. A to právě tehdy, když řidič často jezdí do zahraničí a papírové kupony si na sklo lepí. 

Dávají vám dálniční známky ve formě povinných nálepek ještě smysl? Není lepší digitální?

Diskuze Vstoupit do diskuze
139 lidí právě čte
Autor článku

Ondřej Komárek

Polovinu svého života strávil ve Velké Británii, kde psal 12 let pro přední automobilová média jako Autocar, Carwow a TopGear. Nyní přináší svůj jedinečný pohled do AutoŽivě. Aktivně se účastní amatérských závodů a předtím, než se stal novinářem, pracoval na vývoji závodních motorů.

Zobrazit další články