Že to se škodlivostí moderních spalovacích motorů nebude tak „horké“, jak se nám snaží předestřít EU, tuší většina z nás. A nakonec to možná bude celé ještě úplně jinak.
Neutuchající „hon“ na spalovací motory není, alespoň pro odborníky, zdaleka tak černobílá záležitost, jak by se na první pohled mohlo zdát. Evropská unie se nám snaží nenápadně, krůček po krůčku předestřít, že pokud do roku 2035 všichni kompletně nepřejdeme na elektromobily, tak si od 1. 1. 2036 nekoupíme ani jeden nový spalovací motor (zatím to tak vypadá), stejně jako že se naše města zhroutí pod náporem emisí z aut. Což je ale možná přesně naopak. Pojďme se na to každopádně podívat společně.
Na krátké vzdálenosti fungují filtry pevných částic jako pračky vzduchu
Jak totiž zjistili odborníci britské skupiny Emission Analytics ve spolupráci s německým magazínem Auto Motor und Sport, při testování ve Stuttgartu (což je jedno z nejfrekventovanějších a na dopravu nejvíce zatížených měst Německa) fungovaly moderní diesely plnící emisní normu Euro 6d-TEMP do značné míry jako čističky vzduchu. Jejich účinné filtry pevných částic zkrátka do ovzduší vypouští o poznání méně emisí, než kolik jich nasají.
Velmi to však závisí na stylu jízdy a způsobu užívání daného automobilu. Velmi stručně: dokud se neaktivuje (typicky při jízdě do délky max. 3 km) „samočištění“ filtru pevných částic, dochází k reálnému čištění ovzduší. Pokud je ovšem trasa delší než 30 km, k regeneraci filtru již dojde, a to zhruba po 20 procent délky trvání celé jízdy. Po tuto dobu (nicméně jen po tu dobu) motory vypouští více emisí, než kolik jich nasají. Po zbývajících 80 procent pak opět fungují jako čističky vzduchu a jejich celková bilance je pozitivní.
DPF filtr znečišťuje ovzduší jen po dobu regenerace
A pokud pojedeme delší trasu? Pak to začne být ještě zajímavější: odborníci zvolili opět desetinásobek z původních 30 km, tedy 300 kilometrů. V tom okamžiku však regenerace zabere jen zhruba 5 procent, po zbytek cesty pracuje motor opět v „čisticím módu“. Vše pochopitelně závisí na kvalitě (a také stavu) filtru pevných částic. Když pojedeme v místech s čistým ovzduším a středně dlouhou či dlouhou trasu, mohou diesely stav ovzduší i lehce zhoršit. Ale ve městě? Tam fungují jako „pračky vzduchu“.
Ostatně již v roce 2017 to Ralph Pütz, profesor a specialista na výzkum užitkových vozidel a analýzu výfukových plynů na Landshutské univerzitě, řekl listu „Lippische Landes-Zeitung“:
Prof. Ralph Lutz, Landshutská univerzita
„Diesel je extrémně čistý. Je to nejlevnější spalovací motor na CO2. Existuje technologie dodatečné úpravy výfukových plynů, kterou lze dokonce použít k čištění vzduchu. To znamená, že to, co nasává dieselový motor, je špinavější než to, co vychází zezadu. Nejlepší dieselový autobus na světě, který jsme před pár týdny mohli změřit v Paderbornu, opravdu čistí vzduch.“
Jedno z prvních katalyzátorových aut v rallye s podobným účinkem
A můžeme zabrousit do ještě větší historie, celých 30 let dříve (1987), pravda v této souvislosti trochu úsměvné. A nešlo o naftu, ale o benzín. Na druhou stranu šlo o automobilové soutěže – rallye. V hlavní roli „také profesor“, Herr Walter Röhrl. V Audi 200 Quattro, což samo o sobě není zrovna rallyeový speciál. Jenže. Tohle 200 Quattro bylo poprvé vybaveno katalyzátorem, a i tehdy inženýři Audi naměřili podobný efekt: čistší vzduch na výstupu než na vstupu.
Jinými slovy: kdyby neustal vývoj nových spalovacích motorů (a on úplně neustal, jen firmy ztratily zbytečně čas a peníze elektropohony a plánovaným koncem v roce 2035) a turbodiesely bylo možné (a ekonomické) dále vyvíjet, dočkali bychom se tuším opravdu extrémně čistých motorů. S výhodou dostupného paliva na každém kroku, neomezovaným dojezdem a velmi ekonomickým provozem. Jenže: kdo by v takovém případě chtěl elektromobily? Odpověď je jasná. Není to ale současně škoda a promarněná šance?
Neměly by elektromobily dát ještě šanci vývoji spalovacích motorů?
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 79298
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 81548
