Když jsem si dělal přípravu na tento článek, vytanul mi na mysli mimo jiné náš Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary. A musel jsem se smát. Hodně dlouho smát. Vzpomněl jsem si totiž, že v jedné ze znělek tohoto festivalu je popsána téměř identická situace, o jaké mluví nadpis k tomuto článku. Jen s tím rozdílem, že onen náhradní díl nakonec nedodá servis, ale právě karlovarský festival. Zdá se vám to nesmyslné? Jen zdánlivě, vše do sebe totiž zapadá. Nenechte se prosit, tohle vás pobaví.

Ceny servisu supersportů boří veškeré myslitelné hranice

Jedno z českých přísloví praví, že pokud chcete mít opici, musíte mít na banány. To je zřejmě neoddiskutovatelný fakt a u automobilů to platí stejně jako kdekoli jinde. Drahý koníček (či přímo kůň) s sebou zkrátka nese náklady nejen při pořízení, ale zejména při provozu. Své by o tom mohli vyprávět jak majitelé luxusních, tak majitelé supersportovních vozů, jimž se nad účty ze servisu (často zcela oprávněně) zatají dech. Většinou jim však nezbyde než zkrátka zaplatit, pokud chtějí své auto dostat zpátky.

iZdroj fotografie: Rolls-Royce

S tím rozdílem, že zejména u opravdu výkonných supersportů bývají předepsané servisní prohlídky ve velmi krátkých intervalech a také velmi náročné, co se výměny jednotlivých komponentů týče. A s astronomickými cenami za spotřební materiál, alespoň astronomickými pro běžného smrtelníka. Majitelé Bugatti Veyron by mohli vyprávět. Speciálně u něj pořekadlo o opici a banánech platí více než stoprocentně. Provoz šestnáctiválcového bolidu zkrátka také stojí „raketu“.

Doženeme ceny za servis „Rollse“ na náhradních dílech

U luxusních limuzín je to poněkud jiné. Už z jejich povahy je zřejmé, že jakkoli si jejich pořízení často nezadá s pořízením supersportů (resp. v případě aristokratického dua Rolls-Royce a Bentley mnoho supersportů hravě předčí), jejich provoz je diametrálně odlišný. Motory často jen ševelí, jezdí se klidně a opatrně, jde především o komfort, s jakým dovezeme pasažéra ze zadních sedadel z bodu A do bodu B. Ideálně aby vůbec nepoznal, že někam jedeme.

iZdroj fotografie: Michal Sztolár pro AutoŽivě

Drtivou většinu času tedy stráví vozy z této kategorie v režimu, který jim opravdu nijak neškodí. Nejsou tu vytočené motory supersportů „do červeného“ a brzdění z 300 na nulu a akcelerace tamtéž. Proto ani servisní prohlídky nebývají tak náročné, těm autům po 15 000 kilometrech provozu v podstatě nikdy nic není. Peníze platíte i za robustnost, odolnost a kvalitu každého z komponentů, sem nic jako levné destičky nebo olej zkrátka nepatří.

Chcete luxusní limuzínu, ale nemáte dost peněz na BMW nebo Mercedes? Zapomenutá ojetina je spolehlivá a její servis vás nezruinuje

Tím spíš vás, jako majitele těchto skvostů, „namíchne“, když si servis za obyčejnou součástku řekne vpravdě nekřesťanské peníze, zkrátka jen proto, že patří do luxusního vozu. Mnoho z majitelů drahých aut jsou lidé s desítkami let praxe v byznysu, úspěšní advokáti, manažeři. Často s velmi bryskním obchodním úsudkem. A dokáží si velmi rychle spočítat, že si servis jen tak „napálil“ obchodní přirážku ne 100 %, ale často několik stovek procent jen proto, že pracuje se vznešeným logem na krabičce.

Za kroužek pod volant 3 600 Kč. Nebo 56 000 Kč

Přesně to se stalo nejmenovanému majiteli Rolls-Roycu Wraith, který na sociální síti Reddit vystupuje pod jménem „Justrolledintotheshop“. V servisu si totiž za výměnu malé součástky řekli 2 500 dolarů, v přepočtu zhruba 56 000 korun. Všimněte si prosím, jak je částka 2 500 dolarů pěkně zaokrouhlená. Zkrátka tady se počítá jen „tisíc, nebo pět set“, cokoli menšího je pod naše rozlišovací schopnosti. A dá se čekat, že mnozí z majitelů vozu za více než 10 milionů korun by zkrátka zaplatili.

Jak se nenechat v servisu oškubat? Triky a metody, které odhalí, že vás chce automechanik okrást

A i pro ně by to možná bylo pod jejich rozlišovací schopnosti. Autorovi příspěvku se však cena zdála absurdní. A uvažoval prakticky: Rolls-Royce patří BMW. Není tohle (jen tak čirou náhodou) také BMW díl? Nesehnal bych ho u nich levněji? Stačila chvilka brouzdání na internetu. A uspěl. Pátrání totiž ukázalo, že Rolls-Royce Wraith sdílí kroužek pod volantem s BMW řady 6 generace F12. Jenže – zatímco u Rolls-Royce chtěli 56 000 korun, od BMW vyšla tatáž součástka na pouhých 3 600 korun v přepočtu.

Přirážka na dílech boří veškeré myslitelné hranice

Což je mimochodem o 1 500 % víc. Zajímavá přirážka. Kdo by takto nechtěl podnikat. Aby vše fungovalo správně, bylo potřeba zřejmě jen vyměnit páčky pod volantem. Za pár minut hotovo. Uživatel se podělil o svou zkušenost na sociálních sítích a sklidil obrovský ohlas. Ono to totiž funguje i v „nižších patrech“. Na Audi se dá leccos najít i od „plebejského“ Volkswagenu, stejně jako Alfa Romeo bude leccos sdílet s Fiatem. Kdo hledá, najde.

Jedno auto, více značek. Sdílené platformy jsou jako automobilový kanibalismus

A jak s tím souvisí karlovarský festival? Poměrně zajímavě. V zásadě tentýž příběh, který jsme popsali výše, je zfilmovaný v jedné ze znělek filmového svátku v Karlových Varech. Ty se v průběhu let staly již kultovními a režisér Ivan Zachariáš má vždy k dispozici někoho z oceněných herců. A sošku s křišťálovou koulí jako hlavní cenu. Které se v krátkých znělkách často dostane nečekaného „využití“, jež by její původní tvůrce opravdu nenapadlo.

Čtenáři s větší fantazií již nyní pravděpodobně tuší. Ano, pochopitelně. Příběh je to ovšem natolik úsměvný, že se jej pokusím bleskově popsat. Hlavním hrdinou je v roce 2010 oceněný herec Jude Law. Jenž jednoho dne přijde ke svému nádhernému Rolls-Royce Silver Shadow, aby zjistil, že jako suvenýr si někdo vzal sošku Emily z chladiče vozu. Zavolá tedy do servisu a ptá se, kdy by to mohlo být hotové. A co by to stálo. Ano, i Jude Law se zeptá, co to bude stát.

Odpověď jej natolik šokuje, že rozhovor končí se slovy: „Víš co? Zapomeň na to.“ Anglické „fuck“ u toho nechybí. Finále je jasné: Jude pak kdesi v garáži mezi harampádím najde odloženou (a notně zaprášenou) cenu z Varů, jež se Emily nápadně podobá. Trocha úderů ji zbaví křišťálové koule, ruční pilka se postará o spodek. Finále je jasné: na chladiči se dívka ze sošky filmové ceny vyjímá náramně a Jude Law si levné řešení z Varů evidentně užívá. Tahle znělka zkrátka nemá chybu.

Galerie