Upozorňujeme čtenáře, že následující text a komentář je publicistickým článkem, který obsahuje soukromý názor autora.

Porovnání kvality pohonných hmot, tedy benzínu a nafty, v České republice a v ostatních státech EU je docela zajímavá disciplína. Na první pohled by se mohlo zdát, že když jsme v Evropské unii, tak by měla být kvalita paliv všude stejná. Jenže realita je trochu složitější a rozdíly se najít dají. Proč o tom píšu? Do redakce AutoŽivě nám dorazilo v poslední době několik dotazů, vlastně s podobným základem, se stejným tématem.

Řidiči v ČR si myslí, že tankují horší palivo než v jiných státech

Jak moc se liší kvalita pohonných hmot u nás a v zahraničí. S tím, že tazatelé sice přiznávali, že nemají představu o tom, jak to ve skutečnosti je, ale „nadávali“ na kvalitu benzínu a nafty v ČR s tím, že „jinde je určitě lepší“. V první řadě je důležité si uvědomit, že v Evropské unii platí jednotné normy pro kvalitu pohonných hmot. Jsou definovány v evropské normě EN 228 pro benzín a EN 590 pro naftu. Tyto normy stanovují minimální požadavky na různé parametry paliv, jako je oktanové číslo u benzínu, cetanové číslo u nafty, obsah síry, obsah biosložek a další.

iZdroj fotografie: Filip Rakovan pro AutoŽivě.cz

Díky těmto normám je zajištěno, že paliva prodávaná v EU splňují určité minimální standardy kvality. Jinak řečeno, palivo by mělo být všude stejně kvalitní. I přes existenci jednotných norem se kvalita pohonných hmot v jednotlivých zemích EU může lišit. Jak je to možné? Tyto rozdíly mohou být způsobeny několika faktory, dám je do odděleného odstavce pro lepší přehlednost.

Auta čuchající palivo jezdí po českých silnicích. Minimální spotřeba, vychvalují si majitelé

V České republice je kvalita pohonných hmot regulována zákonem o pohonných hmotách a vyhláškami, které stanovují požadavky na kvalitu paliv. Česká republika se snaží dodržovat evropské normy a legislativu, ale občas se i u nás vyskytnou problémy s kvalitou paliv. Česká obchodní inspekce pravidelně provádí kontroly kvality pohonných hmot na čerpacích stanicích. Pokud zjistí, že palivo nesplňuje stanovené požadavky, může uložit pokutu. To už jsme v redakci AutoŽivě řešili mnohokrát. Problém je, že než celý proces proběhne, trvá to klidně řadu měsíců.

Kontroly probíhají, ale než padne kosa na kámen, trvá to dlouho

Není to tak, že jeden den „čoika“ přijde na pumpu a druhý den má provozovatel pokutu na stole a řeší nápravu. Obecně se dá říci, že kvalita pohonných hmot v České republice je srovnatelná s průměrem EU. V některých zemích, jako je například Německo, Rakousko nebo Švédsko, mohou být paliva o něco kvalitnější díky přísnější legislativě a kvalitnější distribuční síti. Na druhou stranu, v některých zemích, zejména v těch s nižší životní úrovní, může být kvalita paliv o něco horší kvůli nižší kontrole a vyššímu riziku podvodů.

iZdroj fotografie: Michal Sztolár pro AutoŽivě.cz

Pořád je to ale v rovině teorie. Je, nebo není palivo prodávané v ČR lepší či horší kvality? Podle dostupných zdrojů z několika tisíc vzorků pohonných hmot odebraných v poslední době v rámci ČR bylo pouze sedmnáct vyloženě závadných. To znamená, že nevyhovělo necelých 0,7 % vzorků. U benzínu bylo nalezeno třináct vadných vzorků, přičemž ve dvanácti případech šlo o problém s podílem etanolu. U motorové nafty byly všechny čtyři nevyhovující vzorky vadné kvůli bodu vzplanutí. To je ukazatel, který se v evropském srovnání většinou ani nesleduje.

Čísla mluví jasně, palivo v ČR je kvalitnější než průměr EU

Podle Unie nezávislých petrolejářů je závadnost pohonných hmot v ČR mírně přes půl procenta. Což řadí česká paliva mezi nejkvalitnější v EU. Pro srovnání bych řekl, že evropská závadovost se pohybuje mezi 1 a 2 %, zatímco v ČR je dlouhodobě pod 1 %, v posledních letech dokonce kolem 0,5 % nebo méně. V roce 2015 například bylo v Česku zjištěno 1,2 % vadných vzorků u benzínu a 0,2 % u nafty, zatímco v EU to bylo 2,7 % a 0,8 %.

Je však třeba dodat, že v evropském monitoringu se nehodnotí bod vzplanutí nafty, což je v ČR nejčastější závada. Jinak řečeno, v ČR prodávané palivo není horší než to v rámci ostatních států EU, naopak. V evropském srovnání je kvalita paliv v ČR nadprůměrná. V některých státech EU, zejména v západní a severní Evropě, je kvalita paliv také velmi vysoká, ale průměrná závadovost v EU je stále vyšší než v ČR. Nemáme si tedy na co stěžovat.