Rychlostní omezení mají zvýšit bezpečnost v dopravním provozu. Měření je ale zatíženo chybami, řidič mohou jezdit rychleji.
K dodržování maximální povolené rychlosti slouží v autě rychloměr, obecně známý jako tachometr. Ten měří rychlost vozidla, v kilometrech za hodinu v Evropě a historicky souvisejících destinacích, v mílích za hodinu pak v USA a UK. Jde o vynález historický, rychloměr vynalezl v roce 1888 chorvatský profesor na území tehdejšího Rakouska-Uherska. Původní tachometr pracoval na mechanické bázi, dnes moderní rychloměry vycházejí z odečítání elektromagnetických pulzů při otáčení hřídele.
Rychlost na tachometru nerovná se realitě!
Fyzika a podstata měření je jedna věc, realita je věc druhá. Víme, že to, co ukazuje tachometr, nemusí odpovídat skutečné rychlosti. Nejjednodušší ověření je porovnání hodnot na tachometru s hodnotami na přístroji, který využívá GPS. Typicky navigace, mobil. Tento pokus může dát řidiči jasně najevo, jak pravdivě vypovídá o rychlosti jízdy tachometr. Je zapotřebí vědět, že se zvyšující se rychlostí se zvyšuje i odchylka. Pokud je rozdíl kolem rychlosti 50 km/h plus mínus 2 km/h, tak při tempu nad 100 km/h to může být mnohem více, až 7 km/h.
S odchylkou pracují také policejní hlídky, které měří rychlost v rámci vymáhaní dodržování pravidel silničního provozu. Do rychlosti 100 km/h je v ČR přípustná odchylka 3 km/h. To znamená, že můžete jet až 53 km/h, a pokud vás policie změří, je to v rámci tolerance. Při rychlosti nad 100 km/h je pak přípustná odchylka 3 %. To je například při maximální povolené rychlosti 130 km/h rovných 3,9 km/h. To znamená, že můžete jet legálně rychlostí 133,9 km/h. Za 134 km už vás ale čeká trest. Otázkou tedy zůstává, jak poznat, kolik ve skutečnosti jedete a kolik tachometr proměřuje.
Odchylka při měření radarem je relativně velká
Dříve, respektive u starších aut, platilo, že rozdíl mezi skutečnou rychlostí a tou zobrazovanou na tachometru je velký. Zejména u japonských aut si řidiči zvykli na to, že mohou jet až 136 km/h a stále se vejdou do limitu. Moderní auta jsou obvykle přesnější. Některá mají větší odchylku, u jiných je rozdíl mezi reálnou a zobrazovanou rychlostí téměř zanedbatelný. Řidič nemá prostor pro to, aby jel rychleji, než mu ukazují přístroje.
Přesnost tachometru definuje předpis EHK/OSN č. 39 a evropská směrnice 74/443/EHS. Tam je stanoveno, že rychlost zobrazovaná na tachometru musí být vždy nižší než rychlost skutečná. Nesmí se tak stát, že by řidič jel rychleji, než vidí na tachometru. Vzorec, podle kterého se odchylka určuje, říká, že rozdíl skutečné a měřené rychlosti musí být menší nebo roven jedné desetině skutečné rychlosti plus 4 km/h. Jedete-li 130 km/h, pak jedna desetina je 13 km/h + 4 km/h je 17 km/h. Na tachometru tedy můžete mít 130 km/h, ale ve skutečnosti pojedete pouhých 113 km/h.
Až 150 km/h na tachometru je legálních
Nebo naopak, a tím jdeme k vysvětlení čísla v nadpisu. Pokud by vaše auto mělo maximální odchylku mezi tachometrem a realitou, může být výpočet 150/10+4=19, což znamená, že vám může na tachometru svítit 150 km/h a vy pojedete ve skutečnosti 131 km/h. A platí-li 3 % tolerance pro měření radarem, při skutečné rychlosti 131 km se do intervalu s přehledem vejdete. Můžete jet tedy tachometrových 150 km/h, legálně. Ale pouze v případě, že v reálu nepřekračujete povolenou rychlost!
Otázkou je samozřejmě skutečná odchylka auta. Pokud nevíte, jak se liší realita od měření ve vašem voze, nesmíte jezdit přes limit, a myslet si, že stále splňujete povolenou toleranci. Jediná možnost, jak se dopátrat výsledku, je právě porovnání skutečné rychlosti s měřením GPS. A i zde je potřeba počítat s určitou odchylkou, nikde není psáno, že navigace či aplikace na vašem mobilu měří s absolutní přesností.
Přibližným vodítkem mohou být ukazatele rychlosti instalované u vjezdu do obcí. Fungují s mírným zpožděním, pokud jedete v koloně aut, nemusíte odhadnout, který údaj je ten váš. Nicméně samostatné auto tento „radar“ změří, ze zkušenosti ale ukazují tyto přístroje nižší rychlost, než je ta tachometrová.
Přesnou rychlost si můžete změřit sami
Nejdostupnější a nejsofistikovanější metodou, jak u vlastního auta zjistit skutečnou rychlost a porovnat ji s tachometrem je, podle nás, testování na uzavřené dráze, ideálně závodním okruhu, s telemetrií. Ta, pokud je správně nakalibrována, ukazuje relativně přesná data. A ta lze pak korektně porovnat s hodnotami na tachometru. Pokud byste skutečně chtěli takový pokus podniknout, tak je toto za nás ten nejlepší postup. Zkombinovat několik různých metod, porovnat je a vypočíst průměrnou reálnou odchylku.
Je to sice už poměrně věda, neplatí ale, že statistika nuda je. Výsledek vám umožní jezdit skutečnou rychlostí, a ne tou tachometrovou. Vhodná je kombinace telemetrie, aplikace v mobilu s GPS měřením, a měření času pro překonání vymezené vzdálenosti. Prostě na dráze změříte přesně vzdálenost, pak jezdíte konstantní rychlostí a na stopkách měříte čas, za který úsek projedete. Některé okruhy či polygony disponují radary pro měření rychlosti před nájezdem do zatáčky či na kropený úsek. Všechna měření dají výsledky, které porovnáte a víte, na čem jste.
O kolik jezdíte v praxi rychleji, než nařizuje zákon?
Porsche
|
PŘEČTENÍ: 114202
PŘEČTENÍ: 110750
