Stále děravější státní kasa České republiky, resp. nízké objemy na straně příjmů, a naopak čím dál vyšší objemy na straně výdajů, vedou úředníky k tomu, aby vymýšleli nové způsoby, jak tento nepoměr zvrátit. A oni v podstatě nic vymýšlet nemusí, stačí se rozhlédnout po okolních státech Evropy a příkladů hodných následování se najde více než dost. Srovnání toho, kde jsou schopni občany více „podojit“ a kde naopak peníze unikají, je už pak jen zadání pro žáka základní školy. S výsledkem, který vás zřejmě nepotěší. Pojďme se na to podívat společně.

Hospodářská komora ve spolupráci s Ministerstvem dopravy sondují situaci

Jak totiž uvádí materiál zaslaný Hospodářské komoře naším ministerstvem dopravy, začíná se pomalu, ale jistě sondovat možnost výběru mýtného i pro osobní vozy s pohotovostní hmotností pod 3,5 tuny. Což ostatně vyplývá i z názvu samotného materiálu „129/24 Zpoplatnění pozemních komunikací v Česku po roce 2029“. A jakkoli ministerstvo v materiálu dále uvádí, že se zpoplatněním osobních vozidel zatím neuvažuje, hned první bod obsahu hovoří o něčem jiném:

• Výkonové zpoplatnění i pro vozidla pod 3,5 tuny
• Rozšíření okruhu zpoplatněných vozidel (například o motocykly a zvláštní vozidla)
• Zavedení regionálních dálničních známek
• Rozšíření rozsahu zpoplatnění i na pozemní komunikace jiných vlastníků, než je stát
• Objíždění zpoplatněných úseků po nezpoplatněných úsecích
• Změna současné struktury sazeb zpoplatnění
• Využití SEM pro regulaci dopravy
• Širší využití dat o pohybu vozidel podléhajících výkonovému zpoplatnění
• Zpoplatnění intravilánových úseků pozemních komunikací
• Umožnění širšího zapojení EETS poskytovatelů
• Zavedení automatizované kontroly a vymáhání časového poplatku
• Charakter časového poplatku a mýta
• Spojení obou systémů zpoplatnění

Ministerstvo dopravy prozradilo, proč ve skutečnosti stavba a oprava dálnice trvá tak dlouho

Jak dále uvádí materiál Hospodářské komory, dokument „Zpoplatnění pozemních komunikací v Česku po roce 2029“ (dále jen „Dokument“) je předkládán vládě ke schválení z důvodu stanovení úkolů pro resort dopravy v oblasti zpoplatnění pozemních komunikací, jejichž plněním se sleduje co možná nejsnazší zajištění plynulého výběru mýta a časového poplatku po ukončení platnosti stávajících smluv, tedy od 1. prosince 2029.“ Přeloženo do srozumitelného jazyka: pojďme začít sondovat, jak v budoucnu vybereme více peněz.

„Zlepšení výběru“ aneb počítáme do budoucna s více penězi

Ostatně, v dalším textu je patrné, že jde o „zlepšení výběru“, nikoli o zachování stavu: „Hlavní cíl zpoplatňování obecného užívání pozemních komunikací je fiskální, tj. úkolem je zajištění příjmů ze zpoplatnění pozemních komunikací pro jejich vlastníky, tzn. zlepšení celkové ekonomické stability financování dopravní infrastruktury prostřednictvím zdroje, který není přímo závislý na fiskální politice státu.“ Opět přeloženo: vyberme více, než jsme vybrali doposud. Zlepšeme výběr.

Důležitý balanc mezi službou státu a „holením“ jeho občanů

Nikdo pochopitelně nechce, aby stát na silnicích prodělával. Těžko by pak mohl zajistit jejich zvyšující se kvalitu do dalších let. Jde jen o míru toho, nakolik se budou motoristé a uživatelé silnic cítit „dojeni“ (více či méně) a nakolik budou mít pocit, že platí správnou věc a jejich peníze poslouží k rozvoji sítě, kterou ostatně oni sami využívají. Tento „balanc“ je nepochybně velmi těžké najít, na druhu stranu velmi důležité. Jinak se dostaneme do situace, kdy občané začnou mít pocit, že „jen platí, a nic z toho“.

iZdroj fotografie: ŘSD

A že platí čím dál více, ostatně dokládá několik grafů z téhož materiálu Ministerstva dopravy:

iZdroj fotografie: Ministerstvo dopravy

Naši sousedé postavili za 10 let 2800 km dálnic, my jen 142 km. Závratné zjištění ukazuje, kde ve skutečnosti jsme

iZdroj fotografie: Ministerstvo dopravy

Ten první udává vývoj celkových příjmů z časového zpoplatnění, ten druhý vývoj celkových příjmů z výkonového zpoplatnění. Jak je patrné, státu se daří v obou kritériích svoje příjmy téměř kontinuálně zvyšovat, jakkoli v roce 2023 zaznamenaly příjmy z výkonového zpoplatnění malý pokles. Snaha o nalezení nového způsobu stanovení příjmu, a tedy již zmíněné mýtné neboli výkonové zpoplatnění i pro vozidla pod 3,5 tuny pak ukazuje, že možnosti a rezervy tu stále jsou. O tom zřejmě není diskuse.

V Evropě se lze inspirovat mnoha způsoby

Pokud se totiž rozhlédneme v Evropě, inspirací najdeme hned několik. Jakkoli v přístupech zpoplatnění pro osobní vozidla (vozidla do 3,5 t) se jednotlivé země významně liší. U tohoto typu vozidel převažuje časové zpoplatnění, ale některé země (např. Německo) dálniční poplatky pro osobní vozidla nevybírají, zatímco jiné (např. Polsko a Francie nebo Itálie) využívají výkonového zpoplatnění zpravidla pomocí uzavřených systémů s mýtnicemi.

iZdroj fotografie: Depositphotos

První německé město je bez proudu kvůli elektromobilům. Černé scénáře se začínají naplňovat, kdy se dočkáme u nás?

Zajímavě je v materiálu pojednána problematika elektromobilů. Jak jsme již na těchto stránkách uváděli nejednou, s přibývajícím počtem EV na silnicích budou (vcelku logicky) klesat daňové příjmy do státní pokladny z pohonných hmot. A že jsou nemalé, navíc velmi dobře predikovatelné a bez problémů „výběru schopné“, o tom asi není nejmenších pochyb. Pokud alespoň část majitelů začne dobíjet z (vlastních) fotovoltaik, utekli nám tito plátci téměř dokonale. Viz text materiálu:

Němcům došla trpělivost s elektromobily a „zařízli“ dotace ze dne na den. Je čas elektrické šílenství ještě zastavit? Průšvih je to i tak kolosální

S ohledem na setrvalý celosvětový tlak na snižování emisí CO₂, jemuž odpovídají i legislativní aktivity EU přijímané v návaznosti na Pařížskou klimatickou dohodu a v návaznosti na tzv. Green deal, vydaný jako komuniké Evropské komise o evropském zeleném plánu pod číslem COM (2019) 640 ze dne 11. prosince 2019, je nutné předpokládat další postupně se zrychlující ekologizaci vozového parku. Budou-li tedy jakýmkoliv způsobem přijímána tarifní zvýhodnění pro vozidla s nižším množstvím produkovaných emisí, mělo by se tak vždy dít jen do okamžiku, kdy tato ekologizace vozového parku nebude mít výrazný negativní dopad na příjmovou stránku.

Nezbývá než doufat, že se v Čechách mýtné v té podobě, v jaké se vybírá například ve Francii nebo Itálii, vybírat nezačne. Jak to vidíte vy, ubráníme si svoje dálniční známky, nebo ne? Dejte nám vědět v diskusi pod článkem, děkujeme!