Dálnice I-5 u San Diega posloužila jako laboratoř: oranžovo-bílé pruhy v pracovních úsecích změnily chování tisíců řidičů a odhalily jednu opakující se chybu.
Když stavební dělníci na jaře 2022 nanesli na asfalt dálnice I-5 mezi městy Carlsbad a Oceanside fluorescenční oranžové čáry vedle klasických bílých, nešlo o estetický experiment. Agentura SANDAG a kalifornský Caltrans potřebovaly vyřešit konkrétní problém: řidiči projížděli pracovními úseky, aniž si včas uvědomili, že se vedení pruhů změnilo. Orientovali se podle starých, jen částečně odstraněných bílých čar, takzvaných „ghost lines“, a zpomalovali pozdě nebo vůbec. Výsledky pilotu, který dobíhal do konce roku 2025 jako součást projektu Build NCC, ukazují, že oranžový kontrast pomáhá. Ale také ukazují, kde přesně řidiči selhávají.
Co přesně oranžové pruhy řeší
Pracovní úsek na dálnici neznamená jen kužely a sníženou rychlost. Při rozšiřování pruhů nebo posunu jízdních stop vzniká na vozovce chaos značení: nové čáry vedou jinudy než staré, odstraněné linie zanechávají světlé otisky v asfaltu a řidič v rychlosti čte trasu, která už neplatí. Právě proto SANDAG a Caltrans v původním FAQ k pilotu vysvětlují princip jednoduše: oranžová barva odpovídá kuželům, barelům a tabulím pracovního úseku, takže řidič rychleji pochopí, že je stále v pracovní zóně, a sleduje právě tyto linie, ne pozůstatky starého značení.
Pilot běžel na úseku mezi Palomar Airport Road a silnicí SR-78, kde se v rámci Build NCC rozšiřovaly pruhy HOV. Platil snížený limit 55 mph (necelých 90 km/h), aktivní dohled Highway Patrol a zdvojené pokuty.
Tvrdá čísla z Indiany, opatrnější z Kalifornie
Je důležité rozlišovat dva zdroje dat, které se v diskusi o oranžovém značení často slévají dohromady.
Nejsilnější čísla přinesla studie Purdue University pro Indiana DOT z roku 2023. V pracovních úsecích s oranžovým značením zaznamenali výzkumníci pokles nehod typu vyjetí z pruhu o 74 % a snížení průměrné rychlosti o přibližně 6,4 km/h (4 mph). To je dramatický výsledek.
Kalifornská data jsou střízlivější, ale pořád zajímavá. Finální report UC Davis pro Caltrans pracoval s dotazníkem o 1 185 odpovědích: 80,4 % řidičů uvedlo, že oranžové pruhy zvýšily jejich uvědomění, že jedou pracovním úsekem. Průměrné rychlosti klesly o 1,1 až 4 km/h (0,71 až 2,49 mph). Vliv na přesné držení stopy ale zůstal statisticky neprůkazný, data obsahovala příliš velkou nejistotu. Jinými slovy: řidiči si pracovní úsek uvědomili dřív a trochu zpomalili, ale nebylo možné spolehlivě prokázat, že lépe kopírovali novou stopu.
Washington hlásí méně kolizí a méně přejetí přes dělicí čáry, ale bez publikovaných procent. Celkově je oranžové značení ve federálním přehledu FHWA stále vedeno jako experiment, aktivní mimo jiné v Kalifornii, Indianě, Michiganu, Kentucky, Texasu a Wisconsinu.
Co většina řidičů dělá špatně
Nejde o neznalost nové barvy. Problém je starší a hlubší: řidiči v pracovních úsecích opakovaně selhávají ve třech věcech najednou.
- Pozdní čtení změněné trasy. Místo aby sledovali aktuální značení, jedou podle „ghost lines“, zbytků starých bílých čar, které zůstaly v asfaltu. V rychlosti 90 km/h je rozdíl mezi starou a novou stopou otázkou metrů, ne desítek metrů.
- Nedostatečné zpomalení. Kalifornská data potvrzují, že i s oranžovým kontrastem je pokles rychlosti mírný. Řidiči sice registrují pracovní úsek, ale zvyk udržovat tempo z volné dálnice je silnější než vizuální signál.
- Pozdní přejíždění mezi pruhy. Kdo čeká s přeřazením až ke kuželům, vytváří řetězovou reakci brzdění. Oficiální pokyny kalifornské DMV říkají jasně: zařadit se do správného pruhu co nejdřív, jak je to bezpečné, a nepřejíždět přes kužely ani barely.
Výzkum Purdue z roku 2025 přidává vysvětlení z pohledu kognitivní psychologie: v běžném provozu řidič zpracovává značení automaticky, s minimální pozorností. Problém nastává právě tam, kde se geometrie vozovky mění, při vjezdu do pracovního úseku, posunu pruhu nebo zúžení. Fluorescenční oranžová v simulacích nejúčinněji přerušila tento autopilot a přitáhla pozornost, aniž by řidiče kognitivně přetížila.
A co české silnice?
Česká pravidla už dnes počítají s přechodným vodorovným značením v žluté nebo oranžové barvě, upravuje to vyhláška č. 30/2001 Sb. Princip je podobný: dočasné čáry mají přednost před trvalými bílými. Americká novinka ale nestojí na prosté výměně bílé za oranžovou. Jde o kontrast obou barev vedle sebe, který má řidiči jednoznačně říct: toto je platná stopa, tamto je stará.
V materiálech dostupných k polovině roku 2026 jsme nenašli oznámený český pilot oranžovo-bílého kontrastního značení po americkém vzoru. Přímou srovnávací studii amerického a evropského přístupu se nám dohledat nepodařilo. Česká statistika nehod v pracovních úsecích existuje, Ministerstvo dopravy evidovalo za roky 2011–2019 celkem 529 nehod při práci na dálnici za provozu, ale metodika je natolik odlišná od amerických work-zone dat, že přímé srovnání nedává smysl.
Experiment, ne standard
Oranžovo-bílé pruhy zatím nejsou schválenou normou ani v USA. FHWA je vede jako experimentální agendu, u Kalifornie už přijala závěrečnou zprávu, u dalších států experimenty pokračují. Kdy a zda se z pilotu stane federální standard, nikdo veřejně neoznámil.
Jedno ale data říkají spolehlivě: samotná barva pruhu nenahradí pozornost řidiče. Oranžová pomůže rozpoznat pracovní úsek o pár vteřin dřív. Ty vteřiny ale musí řidič využít, zpomalit, přečíst novou stopu a zůstat v ní.
