V užívání blinkrů podle zákona chybuje 92,6 % českých řidičů, pokuty na sebe nenechají dlouho čekat

i Zdroj fotografie: AutoŽivě
                   

Jeden z nejčastěji užívaných ovládacích prvků v našich automobilech, o jehož funkci jsme navíc často přesvědčeni, že jsme ji dokonale pochopili a podobně dokonale ji používáme, s sebou nese překvapivá rizika. Rutina, automatické návyky i tak trochu lenost vedou v důsledku k tomu, že namnoze opakujeme chybu, která nejen, že znamená jasné porušení zákona, ale také dokáže být nejednou opravdu nebezpečná. Pojďme se na ty hříchy a hříšky nyní podívat společně.

To, že jsme na hlavní silnici, neznamená, že nemusíme „blikat“

Podobnou situaci zná asi každý z nás: vjíždíte do křižovatky, jste na hlavní silnici a míníte po ní také pokračovat dále. Nic přehlednějšího a srozumitelnějšího už nemůže být. Tedy pro vás. S nikým se „nepotkáte“, nikomu nebudete křížit cestu, nikomu nemusíte dávat přednost, zkrátka jen tak „proplujete a zmizíte“. Několik vteřin, co se může stát? Mimochodem, tohle je jeden z největších omylů všech těch, co si myslí, jak mají věci „pod kontrolou“. Aby často za vteřinu zjistili, že nemají pod kontrolou vůbec nic. V autě a v silničním provozu je zkrátka nutné být neustále ve střehu a počítat s tím, že se cokoli může kdykoli změnit.

Křižovatka, kterou řidiči neumí projet správně. Chybují v banálním používání blinkru, nehoda je nevyhnutelná

iZdroj fotografie: Michal Sztolár pro AutoŽivě.cz

Přitom těch z nás, co výše uvedenou situaci projedou bez jediného doteku s páčkou blinkru, bude myslím nemálo. Ruku na srdce: někdy je to opravdu pohodlné, navíc jsme často v situaci, kdy máme pocit, že nám opravdu nic nehrozí. Tak trochu ale u toho zapomínáme, že na silnici nejsme sami. A že ti druzí zkrátka nejsou povinni tušit a domnívat se, kam máme právě asi namířeno. Nemohou vědět, jestli opravdu chceme jet po hlavní, nebo jestli jsme „jen“ zapomněli. Případně jsme dokonce natolik arogantní, že i při odbočování se něčím jako dáváním znamení o změně směru jízdy nemíníme zatěžovat.

20letý mladík si vypůjčil tátův Mustang, ale nějak zapomněl, že nemá řidičák. Tak ho zrušil o první lampu

Zkrátka nevědí. Navíc: v autě vedle vás, naproti vám, zkrátka kdekoli může být někdo, komu ještě „nezaschnul inkoust na řidičáku“ a nemá tolik zkušeností, aby celou situaci vyhodnotil s nadhledem a přehledem. Pamatuje si jen z autoškoly, že na křižovatce dávají VŠICHNI znamení o změně směru jízdy, a to i tehdy, pokud u toho zůstanou pořád na té „své“ hlavní. A pokud náhle vidí někoho, pro koho z výše napsaného nic neplatí, bude logicky zmaten. Je totiž úplně jedno, co si asi mohl myslet. On si především v dané situaci nemusí myslet vůbec nic.

„My nechceme myslet, my chceme vědět.“ Pokud možno vždy a všude

Aneb pokud použijeme jednu z legendárních hlášek Marselluse Wallace z kultovního filmu Pulp Fiction, tak „my nechceme myslet, my chceme vědět“. Ano, přesně tak. Na křižovatce, stejně jako kdekoli jinde, kde je potřeba dát znamení o změně směru jízdy, chceme především vědět, nechceme se domnívat. A mimo jiné ve vlastním zájmu také chceme, aby o našich nejbližších plánech věděli i ostatní. Je přece nadmíru osvěžující a klid dodávající pocit, když vím, že ti ostatní přesně vědí, co se bude dít. A také se podle toho v následujících vteřinách zařídí.

Video: Další borec v SEATu, co myslel, že má řízení pod kontrolou. Myslet ale nestačí

iZdroj fotografie: AutoŽivě

Zákon 361/2000 Sb., o provozu na silničních komunikacích

(§ 30 Znamení o změně směru jízdy:)

(1) „Znamení o změně směru jízdy musí řidič dávat kromě případů uvedených v jednotlivých ustanoveních také vždy při změně směru jízdy, vybočování z něho, nebo jestliže to vyžaduje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.“

(2) „Znamení o změně směru jízdy musí řidič dávat včas před započetím jízdního úkonu s ohledem na okolnosti provozu na pozemních komunikacích, zejména na řidiče jedoucí za ním a na povahu jízdního úkonu.“

(3) „Znamení o změně směru jízdy se dává směrovými světly. Není-li jimi vozidlo vybaveno nebo při jejich poruše, dává se znamení upažením. Paží ohnutou v lokti nahoru se dává znamení o změně směru jízdy na opačnou stranu. Vyžadují-li to okolnosti, zejména není-li znamení dávané směrovými světly nebo paží dostatečně viditelné například pro šířku nákladu nebo za snížené viditelnosti, musí se dávat znamení jiným zřetelným způsobem, například způsobilou a náležitě poučenou osobou. Jinak smí řidič provést zamýšlený jízdní úkon jen tehdy a takovým způsobem, aby nebyli ohroženi ani omezeni ostatní účastníci provozu na pozemních komunikacích.“

(4) „Znamení o změně směru jízdy dávané směrovými světly ponechá řidič jen do doby ukončení změny směru jízdy, vybočení z něho, nebo pokud vozidlo nezaujme místo v jízdním pruhu, do kterého přejíždí. Znamení o změně směru jízdy paží se dává jen před započetím jízdního úkonu.“

(5) „Při vjíždění na kruhový objezd a jízdě po kruhovém objezdu, nepřejíždí-li z jednoho jízdního pruhu do druhého podle § 12 odst. 5, řidič nedává znamení o změně směru jízdy; při vyjíždění z kruhového objezdu je řidič povinen dát znamení o změně směru jízdy.“

Jako při milování: extrémně důležité je načasování

A pokud se k signalizování námi zamýšlené změny směru odhodláme, je (jako u všeho v životě) mimořádně důležité načasování. Tedy ani pozdě, ani brzy, ale přesně v tom okamžiku, kdy je to potřebné a důležité. Pokud totiž (jak je to dnes a denně k vidění na silnicích kolem nás) nejprve brzdíme (či dokonce rovnou odbočujeme), a až poté dáváme znamení o tom, kam že jsme to vlastně vjeli, je to pochopitelně špatně. Řidiče jedoucího za námi to jenom zmate, a pokud nemá zrovna prvotřídní reflexy, může také seznámit přední část svého vozu s vaší zadní. Ostatně, zákon opět hovoří zcela jasnou řečí:

Zákon o silničním provozu č. 361/2000 Sb.

„Znamení o změně směru jízdy musí řidič dávat včas před započetím jízdního úkonu s ohledem na okolnosti provozu na pozemních komunikacích, zejména na řidiče jedoucí za ním a na povahu jízdního úkonu.“

Nebezpečná může být však i příliš brzká aktivace směrovek. Klasický případ: začnete blikat s podle vás dostatečným předstihem před křižovatkou. Jenže si nevšimnete odbočky, která je ještě před ní. Ostatní řidiči tedy celkem správně předpokládají, že budete uhýbat už dříve. Jenže vy pokračujete. Zmatek, který tím způsobíte v jejich hlavách, si určitě umíte představit. A co hůř, může se velmi snadno přihodit, že ostatní nabydou dojmu, že jste blinkr vlastně někde „zapomněli“. A že odbočovat vůbec nebudete. A vy vzápětí stočíte volant doleva. Nehoda je na světě, navíc s vyhrocenou argumentací obou stran.

Kruhový přejezd je na pár vteřin, blikat nemusíme?

A podobně laxní příštup některé z nás provází při odbočování z kruhového objezdu, jak dokazují statistiky a záznamy z kamerových systémů. Téměř 15 procent řidičů se zapomene při výjezdu z „kruháče“ dotknout byť jen letmo páčky blinkrů. Tím sice nikoho neohrozí, ale zpomalí dopravu, neboť nedají čekajícím vozidlům najevo, že už mohou na kruhový objezd vjet. Při vjezdu na kruhový objezd pak samozřejmě neblikáme. Znamení o změně směru jízdy musí řidič dát i při odbočování z pruhu do pruhu na rychlostních silnicích. A to vždy, bez ohledu na hustotu provozu.

Agresivní řidič vyškolí motorkáře: Dá mu co proto, za nedání přednosti v jízdě ho zkropí kapalinou do ostřikovačů

iZdroj fotografie: Ondřej Komárek pro AutoŽivě.cz

Jinými slovy: ta páčka, kterou máte vlevo pod volantem, je tam od toho, aby jiným účastníkům silničního provozu signalizovala jakoukoli změnu směru vaší jízdy. Tak ji, moc prosíme, používejte často a správně. Odměnou budiž bezproblémové situace pro vás, stejně jako pro vaše okolí.

Také vás vytočí do běla ti, co kašlou na nějaké blinkry?

Diskuze Vstoupit do diskuze
87 lidí právě čte
Autor článku

Michal Sztolár

Absolvent strojírenské technologie se již od mládí let zajímal o vše, co má čtyři a více kol. Na střední škole uspěl v celostátním kole SOČ s vlastním designem automobilu v systému CAD, od té doby se problematice aut věnuje na denní bázi. S dlouholetou praxí u jednoho z prodejců automobilů mu rukama prošlo nespočet různých typů automobilů, včetně několika opravdových unikátů. Specializuje se na automotive jako výrobní obor, marketing automobilů stejně jako na aktuální přechod k elektromobilitě.

Zobrazit další články