Prodal auto a myslel si, že s převodem vše skončilo. Po více než roce přišel od soudu rozsudek s příkazem zaplatit

Prodej auta je proces, který má svá jasná pravidla. Zejména s ohledem na patřičné kroky spojené s převodem vozu a pojištěním. Platí, že když současný majitel prodává automobil, vše by mělo být podloženo kupní smlouvou. Po uzavření kupní smlouvy a uhrazení kupní ceny následuje evidenční kontrola na STK. Ta potvrdí, že realita auta souhlasí s tím, co je na dokladech. A pak už stačí auto převést na registru vozidel.

Povinné ručení je skutečně povinné, auto je musí mít

K tomu je zapotřebí, aby se dostavil starý a současný majitel, popřípadě jeden z nich či nějaký zástupce vybavený plnou mocí. Ta musí být úředně ověřena. Potřebné doklady k převodu tedy jsou malý a velký technický průkaz, evidenční kontrola a zelená karta na nového majitele. Po uhrazení správního poplatku 800 Kč je automobil převeden na nového majitele a pro toho původního jakýkoli vztah s automobilem končí.

iZdroj fotografie: Ministerstvo spravedlnosti ČR

To si myslel i pan František Valnák z Prahy, který nám poslal do redakce svůj příběh s prodejem a následnými potížemi ještě dlouho poté, co už auto dávno neměl. Drobná chyba ho přišla na tisíce korun. V redakci jsme se rozhodli jeho příběh zveřejnit v plném rozsahu. Čtenář František Valnák měl automobil BMW řady 7. Vůz byl psaný a registrovaný na firmu pana Františka. V roce 2021 se pan Valnák rozhodl automobil prodat. 

Důvěra při prodeji auta není bohužel na místě

„Dal jsem inzerát, tak jak se to dělá,“ vzpomíná pan Valnák. „Volala řada zájemců, velká část byla o ničem, s jedním člověkem jsem se domluvil.“ Pak proběhl proces výměny návrhů kupní smlouvy, převod peněz, mělo dojít na převod automobilu. „Domluvili jsme se, že já dám jako jednatel firmy novému majiteli plnou moc a on vše zařídí,“ vysvětluje pan Valnák, „s tím, že zruším povinné ručení k dohodnutému datu, nový majitel si auto pojistí.“ 

Tak také pan Valnák udělal. Zrušil povinné ručení, peníze za prodej auta dostal podle dohody na firemní účet, vše se zdálo, jak má být. Bohužel nastala situace, že nový majitel nepřevedl automobil tak, jak slíbil, automobil byl stále přihlášený na pana Valnáka, o čemž však dotyčný nevěděl, ovšem už neplatil povinné ručení. Došlo k tomu, že automobil byl 21 dnů bez povinného ručení. Pak nový majitel auto převedl, tím pro pana Františka vše skončilo.

Tři týdny bez pojistky a dluh vyskočil ke čtyřem tisícovkám

Ovšem u České kanceláře pojistitelů už byl vytvořen dluh za jednadvacet nepojištěných dnů. Vše dopadlo tak, že ČKP začala dluh na firmě pana Františka vymáhat, bohužel pan Valnák byl dlouhodobě nemocný, nekontroloval datovou schránku, a tak nevěděl, co se děje. Až když přišel rozsudek od soudu, pan Valnák se vyděsil. Zjistil, co se stalo, ale už bylo pozdě něco řešit. Nový majitel nezvedal telefon a nereagoval. Zbývalo jen zaplatit. Kolik?

iZdroj fotografie: Martin Sedláček pro AutoŽivě

Automobil nebyl pojištěný 21 dnů, za každý den si ČKP naúčtovala 93 Kč. To je podle protokolu 1 953 Kč. To by nebylo zase tak strašné, nicméně je třeba připočíst výlohy na právníky ČKP, výsledná částka pak vyskočila nahoru o úroky, celkem měl pan Valnák zaplatit 3 742 Kč. Za tři týdny, o kterých ani nevěděl. „Už bylo pozdě něco řešit, nezbývalo mi nic jiného než zaplatit,“ posteskl si pan Valnák.

Majitel byl důvěřivý, nakonec přišel o peníze zbytečně

Z naší strany lze k tomu dodat jen to, že se podle všeho nevyplácí spolehnout se při prodeji auta na to, že jeden ze zúčastněných něco slíbí. Ideální je investovat čas, dojít společně na úřad a tam auto odhlásit. Dalším problémem je pak to, pokud si bývalý majitel nekontroluje datovou schránku nebo nevyzvedává poštu. To je hrubá chyba. Úřednický šiml nespí a to, že o něčem člověk neví, neznamená, že se to neděje a že ho to takzvaně nedoběhne.