Rakouský Ústavní soud potvrdil zabavování aut za extrémní rychlost, ale zrušil výjimku pro leasingová a spoluvlastněná vozidla. Od 1. října 2027 zmizí poslední majetková mezera.
Stačilo mít auto na leasing. Nebo zapsat spoluvlastníka. Případně uzavřít nájemní smlouvu. Jakékoli rozpojení mezi tím, kdo řídí, a tím, kdo auto formálně vlastní, dosud v Rakousku spolehlivě bránilo nejtvrdší sankci za extrémní rychlost – trvalému propadnutí vozu a jeho dražbě. Rakouský Ústavní soud (VfGH) v březnovém nálezu tuto konstrukční chybu zákona označil za protiústavní a dal zákonodárci čas do 1. října 2027, aby ji odstranil. Nejde o zpřísnění limitů ani o novou filozofii trestání. Jde o uzavření díry, přes kterou šlo nejsilnější majetkové sankci jednoduše uhnout.
Jak funguje rakouský tříkrokový systém
Od 1. března 2024 platí v Rakousku odstupňovaný postup proti takzvaným „raserům“ – řidičům, kteří masivně překračují rychlost. Celý mechanismus má tři fáze:
- Předběžné zajištění na místě – policista zabaví vůz přímo při kontrole, pokud řidič překročil limit o více než 60 km/h v obci nebo o více než 70 km/h mimo obec.
- Správní konfiskace – úřad musí do dvou týdnů rozhodnout, zda zajištění trvá. Pokračuje tehdy, když řidič buď překročil výše uvedené prahy a v posledních čtyřech letech mu už byl odebrán řidičský průkaz za závažný delikt, nebo když překročil limit o více než 80 km/h v obci či 90 km/h mimo obec, a to i bez předchozího záznamu.
- Propadnutí a dražba – finální krok. Vůz se prohlásí za propadlý a zpeněží se, pokud úřad dospěje k závěru, že je to nutné k odrazení pachatele od dalšího hazardu na silnicích.
Výnos z dražby se dělí v poměru 70/30: sedmdesát procent putuje do Rakouského fondu bezpečnosti silničního provozu, třicet procent územnímu celku, který nese náklady řízení. Systém zní přísně. Jenže v praxi narážel na zásadní problém.
Mezera jménem „cizí auto“
Celý třetí krok – trvalé propadnutí – byl až do nálezu VfGH podmíněn tím, že řidič je výlučným vlastníkem vozu. Jakmile třetí osoba prokázala věcná práva k autu, typicky leasingová společnost, spoluvlastník nebo pronajímatel, propadnutí nepřicházelo v úvahu. Místo něj úřad uložil pouze zákaz řídit konkrétní vozidlo.
Soud ve svém nálezu výslovně konstatoval, že jednoduché občanskoprávní konstrukce jako leasing nebo založení spoluvlastnictví podkopávaly účel zákona. Zákonodárce sice už v roce 2024 myslel na jedno obcházení – po dobu zajištění směl s autem disponovat jen úřad, takže dodatečný převod vlastnictví nepomohl. Ale stačilo mít leasing uzavřený předem. Média navíc popisovala případy zpětně datovaných kupních smluv, byť ty nejsou doloženy konkrétním úředním spisem.
Čísla ukazují rozsah problému plasticky. Podle odpovědi ministra vnitra na parlamentní interpelaci bylo do konce roku 2025 předběžně zajištěno 438 vozidel. K finální dražbě se podle mediální rešerše deníku Der Standard dostalo jen asi dvanáct z nich. Část případů skončila vrácením auta po dvoutýdenní lhůtě, část nesplnila podmínky negativní prognózy. Podstatná část však ztroskotala právě na majetkové výjimce – řidič prostě nebyl výlučným vlastníkem.
Co se změní od října 2027
VfGH neřekl, že zabavování aut je protiústavní. Naopak – princip potvrdil. Protiústavní shledal pouze to, že zákon vytvářel nerovnost: kdo si auto koupil za vlastní, riskoval jeho ztrátu. Kdo totéž auto řídil na leasing, neriskoval nic víc než zákaz řídit konkrétní vůz. Soud dal parlamentu lhůtu do 1. října 2027, aby pravidla srovnal.
Prakticky to znamená, že od tohoto data bude propadnutí a dražba možná i u aut, která řidič nevlastní. Leasingová společnost, spoluvlastník nebo pronajímatel přijde o vůz stejně jako dosud přicházel soukromý vlastník. VfGH přitom zdůraznil, že poškozený vlastník má právo regresně vymáhat škodu po řidiči a že leasingové firmy disponují smluvními nástroji, jako jsou kauce, pojištění nebo podmínky smlouvy, jak si riziko ošetřit.
Jak taková dražba reálně vypadá? V červenci 2025 se v online aukci aukčního domu Dorotheum ve Vorarlbersku prodávalo zabavené BMW M4 – první registrace březen 2016, stav „silně opotřebený, poškozený, chybí díly“, vyvolávací cena 4 800 eur. Dosažená cena: 31 000 eur. Žádný luxusní kus v top stavu. Spíš důkaz, že dražba není symbolický akt.
Evropský kontext: Dánsko a Švýcarsko jsou ještě tvrdší
Rakousko není průkopníkem. Dánsko po rozšíření pravidel v březnu 2021 konfiskuje auta i tehdy, když patří jiné osobě – doloženy jsou případy zabavení leasingového Mercedesu i pronajatého vozu. Leasingová společnost dostala od soudu přiznaný regres 900 000 korun, ale auto zpět ne.
Švýcarsko v rámci programu Via Sicura definuje „rasera“ explicitními prahy: 40 km/h nad limit v obci, 50 mimo obec, 60 na rychlostní silnici, 80 na dálnici. Soud může vůz zabavit a zpeněžit, pokud to vyžaduje nepříznivá prognóza chování řidiče. Rakousko se tedy po říjnu 2027 zařadí po bok zemí, které majetkový režim auta nepovažují za relevantní polehčující okolnost.
Pro srovnání: Česko jde jinou cestou. Novela bodového systému účinná od ledna 2024 zpřísnila pokuty, body a zákazy řízení, ale propadnutí vozidla za rychlost mezi standardními správními sankcemi nefiguruje. Bez samostatné novely a politické vůle by česká obdoba rakouského modelu nepřišla.
Co to znamená pro české řidiče v Rakousku
Rakouské prahy pro zabavení jsou extrémně vysoké – 160 km/h v padesátce, 200 na stotřicítce. Běžný řidič se do nich nedostane. Ale kdo se dostane, toho od října 2027 neochrání ani česká registrační značka, ani leasingová smlouva, ani spoluvlastnictví s partnerem. A ještě praktický detail: zatímco doma od ledna 2024 nemusíte vozit fyzický řidičský průkaz a technický průkaz, při cestě do Rakouska je mít u sebe stále musíte.
Rakousko nemění rychlostní limity. Nemění ani filozofii trestání. Opravuje jedinou věc – právní mezeru, která z majetkového režimu auta dělala klíčový rozdíl mezi dražbou a pouhým zákazem řídit konkrétní vůz. Od října 2027 tento rozdíl přestane existovat.
