Řidič leasingového auta letěl 205 km/h. Zabavit mu ho nemohli

Jel 205 km/h v úseku, kde platí stovka. Auto mu nesměli zabavit, patří leasingové firmě. Úřad si ale poradil jinak

Řidič spáchá dopravní přestupek, ale jede v autě, které vlastní leasingová firma. Zabavení nepřipadá k úvahu, přesto mají pro tyto situace úřady páku.

i Zdroj fotografie: Pxhere

Dne 3. října 2025 zachytila hlídka na spolkové silnici B311 u Piesendorfu v salcburském Pinzgau osobní auto jedoucí rychlostí 205 km/h. Limit v tom úseku? Stovka. Překročení o 105 km/h v Rakousku automaticky otevírá cestu k nejtvrdší sankci, kterou tamní silniční zákon zná: předběžnému zajištění a následnému propadnutí vozidla. Jenže v tomto případě se celý mechanismus zastavil na jednom detailu. Auto nepatřilo řidiči. Patřilo leasingové společnosti.

Proč leasing zablokoval zabavení

Rakouská StVO 1960, konkrétně § 99b, stanoví jasné prahy. Mimo obec stačí překročit limit o 90 km/h a policie může vůz na místě zajistit. Následně přichází správní řízení o propadnutí podle § 99c, v němž úřad zkoumá, zda je ztráta auta potřebná k tomu, aby řidiče odradila od dalšího hazardu na silnici.

Celý řetězec ale naráží na pojistku pro cizí vlastnictví. Pokud k vozidlu prokáže věcná práva někdo jiný než řidič (typicky leasingová firma jako skutečný vlastník), zajištění musí být zrušeno a auto vydáno této třetí osobě. Propadnutí nepřipadá v úvahu. Řidič leasingového auta tak při identickém přestupku čelí zásadně jinému režimu než ten, kdo jede vlastním vozem.

Nejde přitom o chybu v zákoně. Když rakouský parlament v roce 2023 schvaloval celý balíček proti nebezpečným řidičům, ministryně v Bundesratu výslovně vysvětlovala, proč nelze propadnout auto někomu, komu nepatří. Ochrana cizího vlastnictví byla vědomý kompromis. Zákonodárce ale současně připravil náhradní nástroj.

Zákaz řízení jednoho konkrétního auta

Právě tady vstupuje do hry § 99d odst. 2 StVO. Když propadnutí zablokují cizí věcná práva, úřad vydá samostatné správní rozhodnutí: řidič nesmí dál řídit právě toto konkrétní vozidlo. Zákaz se zapíše do centrálního registru řidičů (Führerscheinregister) a o jeho existenci je vyrozuměn provozovatel vozu, v případě leasingu tedy leasingová společnost.

Porušení takového zákazu má vlastní sankční sazbu: 700 až 2 200 eur, tedy zhruba 17 500 až 55 000 Kč. K tomu se připočítává pokuta za samotné překročení rychlosti, která při překročení o více než 90 km/h mimo obec spadá do rozpětí 500 až 7 500 eur.

Od března 2024 navíc novela promítla § 99d i do souvisejících předpisů o provozu vozidel. Provozovatel nesmí auto ponechat k řízení osobě, na kterou se takový zákaz vztahuje. Nejde tedy jen o poznámku v registru. Je to síť povinností, která míří i na toho, kdo auto poskytl.

Přesto, a to je podstatné, řidič s tímto zákazem může dál řídit jiná vozidla. Pokud proti němu současně neběží obecný zákaz řízení nebo odnětí řidičského oprávnění, sedne prostě do jiného auta. Náhradní sankce je užší než propadnutí. Citelná, ale užší.

Ústavní soud řekl: tahle výjimka končí

Že jde o problém, si uvědomil i rakouský Ústavní soud (VfGH). V rozhodnutí ze 17. března 2026 potvrdil, že samotný systém zabavování aut za extrémní rychlost je ústavně v pořádku. Co ústavně v pořádku není, je právě výjimka pro leasing, nájem a spoluvlastnictví. Soud konstatoval, že pouhá civilněprávní konstrukce, tedy uzavření leasingové smlouvy, nesmí mařit účel zákona.

Výjimku zrušil s odloženou účinností do 30. září 2027. Od října 2027 tak má padnout dosavadní ochranná bariéra. Vlastnictví leasingové firmy už samo o sobě nebude překážkou propadnutí. Chráněny zůstanou jen situace, kdy vlastník použití auta vůbec neumožnil, typicky krádež.

Do té doby ale platí současný režim. A ten říká: leasingové auto nezabavíš, zakážeš jen jeho řízení konkrétnímu řidiči.

Co by hrozilo v Česku

Český řidič jedoucí 205 km/h v úseku se stovkou by podle zákona č. 361/2000 Sb. čelil pokutě 7 000 až 25 000 Kč, zákazu řízení na 6 až 18 měsíců a šesti trestným bodům. Žádný speciální mechanismus zabavení auta za samotné extrémní překročení rychlosti české právo nezná.

Srovnání obou režimů ukazuje propastný rozdíl:

RakouskoČesko
Pokuta500–7 500 € (cca 12 500–187 500 Kč)7 000–25 000 Kč
Zabavení autaano (při překročení o 90+ km/h mimo obec)ne
Zákaz řízení konkrétního vozuano (u leasingu místo zabavení)institut neexistuje
Body6 bodů
Zákaz řízenímožný souběžně6–18 měsíců

I v obecném českém přestupkovém právu platí, že propadnutí věci lze uložit jen u věci náležející pachateli. Leasingové auto by tedy ani v hypotetickém českém režimu nebylo snadným terčem.

Kompromis s expirací

Rakouský případ z Piesendorfu ilustruje napětí, které provází každý pokus trestat řidiče skrze jeho auto. Stát chce odradit od smrtelně nebezpečné jízdy tím nejhmatatelnějším způsobem, sebráním stroje, kterým řidič ohrožuje ostatní. Jenže vlastnické právo třetích osob vytváří bariéru, kterou zákonodárce nejprve respektoval a ústavní soud nakonec prohlásil za neudržitelnou.

Do října 2027 zůstává zákaz řízení konkrétního vozidla jedinou zbraní, kterou rakouské úřady proti řidičům leasingových aut mají. Potom by měla padnout i tahle pojistka, a leasingová smlouva přestane být štítem proti ztrátě vozu.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Daniel Karban

Zobrazit další články