Jenny S. přišla o svůj Renault Clio v lednu 2019. Od té doby jí na něj přišlo nejméně 20 pokut za téměř 80 tisíc korun, jenže za volantem seděli policisté.
Příběh, který původně odhalil francouzský investigativní server Mediapart a převzaly ho deníky Le Parisien i La Dépêche, nevypráví o jedné absurdní pokutě. Vypráví o systémové pojistce, kterou francouzský stát sám zavedl, sám popsal v interním oběžníku, a přesto ji v praxi nedodržel. Jenny odevzdala auto na komisariát v Bobigny 21. ledna 2019. O necelých pět měsíců později, 11. června téhož roku, prokurátor rozhodl o přidělení vozu vyšetřovacím službám. Jenže v registru vozidel zůstala jako držitelka Jenny. A automat na pokuty se nezajímá o to, kdo skutečně řídí.
Jak může policie legálně jezdit v zabaveném autě
Francouzské trestní právo tohle umožňuje a není to žádná šedá zóna. Podle článku 41-5 trestního řádu může prokurátor nebo vyšetřující soudce předat zabavený movitý majetek přes agenturu AGRASC k bezplatnému přidělení policejním či jiným státním složkám. Podmínky jsou tři: věc už není potřebná pro dokazování, zákon připouští její propadnutí a další skladování by snižovalo její hodnotu. U staršího Renaultu Clio dává logiku splnit všechny tři najednou.
Samotné přidělení tedy není skandál. Skandál je to, co následovalo, respektive nenásledovalo, v evidenci.
Oběžník, který problém předvídal
Francouzské ministerstvo spravedlnosti vydalo 22. července 2025 podrobný oběžník k přidělování zabavených věcí státním službám. Dokument výslovně varuje před rizikem, že původnímu majiteli budou chodit pokuty, a nařizuje, aby se ještě před prvním použitím auta ověřil správný zápis v registru SIV. U dočasného přidělení má v registru figurovat zvláštní poznámka „vozidlo zabavené a přidělené vyšetřovací službě“. U definitivního propadnutí se mění držitel natrvalo.
Jinými slovy: stát na papíře věděl, co se může stát. Napsal to černé na bílém. A přesto se u Clia Jenny S. nic z toho neprovedlo, nebo se to provedlo chybně. Veřejně dostupné zdroje nedokládají, která konkrétní policejní složka vůz používala ani kde přesně se evidenční řetězec přerušil.
Překročená rychlost, jízda v pruhu pro autobusy, stání ve druhé řadě
Pokuty, které Jenny shromáždila, pokrývají období od srpna 2023 do konce května 2026. Mezi veřejně citovanými položkami figuruje pokuta 35 eur (zhruba 900 korun) za stání ve druhé řadě ve Vitry-sur-Seine z května 2026 i dvě rychlostní pokuty po 135 eurech (asi 3 400 korun za každou) z Paříže a pařížského okruhu. Součet všech nároků včetně navýšení a vymáhání se podle sekundárních zdrojů blíží 3 000 eurům, tedy téměř 80 tisícům korun.
Jenny žije z minimálních sociálních dávek. Francouzská média citují její slova: „Jsem v mínusu.“ Přišla o řidičský průkaz, dluhy narůstají. Písemné potvrzení, že vůz byl přidělen vyšetřovacím službám, získala od bobignyjského státního zastupitelství až 19. března 2026, tedy téměř sedm let po zabavení a skoro tři roky po první pokutě.
Obrana přitom existuje. Přes portál ANTAI lze podat námitku a přiložit doklady o zabavení vozu. U již zaplacených částek ale ANTAI výslovně říká, že vrácení peněz řeší státní pokladna, nikoli agentura samotná. U exekučních srážek z účtu se námitky dělí podle typu: spor o oprávněnost dluhu míří k příslušnému soudu, spor o regularitu exekuce k vykonávacímu soudci.
Co by se stalo v Česku
Český systém stojí na podobném principu, a podobně zranitelném místě. Objektivní odpovědnost provozovatele vozidla se podle zákona č. 361/2000 Sb. váže na toho, kdo je zapsán v registru. Ústavní soud tuto konstrukci potvrdil jako ústavně konformní. Liberační důvody jsou ale úzké: zákon výslovně zná jen odcizení vozidla nebo registračních značek a úspěšně provedenou změnu provozovatele. Situace „auto drží stát“ mezi nimi nefiguruje.
Pokud by se tedy českému řidiči stalo totéž, policie by užívala jeho zabavený vůz a evidence by se neopravila, musel by se bránit sám:
- Doložit správnímu orgánu, že vozidlo bylo mimo jeho dispozici.
- Proti případnému rozhodnutí podat odvolání podle správního řádu.
- Při vzniklé škodě uplatnit nárok podle zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti státu za škodu způsobenou výkonem veřejné moci.
Žádná automatická pojistka, která by pokuty zablokovala už v okamžiku jejich generování, v českém právu neexistuje. Stejně jako ve Francii je klíčový zápis v registru, a pokud selže, selže celý řetězec.
Systém, který varuje sám před sebou
Případ Jenny S. není jen kuriozita z rubriky „neuvěřitelné, ale pravdivé“. Je to ukázka situace, kdy stát identifikoval riziko, sepsal proceduru, jak mu předejít, a pak ji sám nedodržel. Britský civilní parkovací režim posílá výzvy registrovanému držiteli vozidla úplně stejně: rozhoduje evidence, ne realita za volantem.
Nejsilnější detail celého příběhu není to, že policisté překračovali rychlost nebo parkovali ve druhé řadě. Je to datum na ministerském oběžníku: červenec 2025. Stát věděl, co hrozí, rok a půl předtím, než Jenny dostala papír potvrzující, že auto vůbec nemá.
Zajímavosti
|
PŘEČTENÍ: 9120
Zajímavosti
|
PŘEČTENÍ: 4528
Zajímavosti
|
PŘEČTENÍ: 4067
