Starší auto? Žádné PHM. První země zavedla zákaz tankování podle věku auta. Mrazí při představě zavedení v Česku i Evropě

Je to vlastně hrozně jednoduchý koncept, jak omezit počet aut na silnicích. Byť myšlenka, že auta nad 10 let nesmí vůbec tankovat, zní v našich podmínkách skoro absurdně. Přesně tohle se ale v indickém Dillí stalo reálným opatřením, které mělo údajně zlepšit kvalitu ovzduší za každou cenu. Už jsme o tom kdysi v redakci AutoŽivě psali. Ale nedá mi to. Je to vlastně tak jednoduché, že mám strach, aby se toho nechytil někdo v EU. Základ celé kauzy stojí na jednoduchém rozdělení podle věku.

Šikana, u nás je průměrný věk vozového parku 16 let

Dieselová auta starší než deset roků a benzínové vozy starší než patnáct let se v Dillí ocitly ve zvláštní kategorii. Nejde o doporučení, ale o jasný limit. Na takové auto se začal vztahovat nejen zákaz jízdy, ale i zákaz tankování. Podle původní logiky věk sám o sobě znamenal problém. Tohle mělo platit bez ohledu na to, jestli konkrétní auto reálně plní emisní limity, nebo je ve špatném stavu. Z pohledu úřadů bylo prostě staré, a tím pádem nežádoucí. Tahle politika nevznikla ze dne na den. Všechno začalo rozhodnutím v roce 2015.

iZdroj fotografie: Tiia Monto / Creative Commons / CC-BY-SA

Tehdy se plošný zákaz jízdy starších vozidel přijal jako tvrdý nástroj proti smogu. V Dillí patří kvalita vzduchu mezi nejhorší na světě. Najít viníka je proto relativně jednoduché. Vždy se ukáže na dopravu, průmysl a topení. Právě auta se ocitla v první linii, protože jsou nejvíce na očích.

Starší auto? Žádné PHM. První země zavedla zákaz tankování podle věku auta. Mrazí při představě zavedení v Česku i Evropě

AutoŽivě.cz

3 h

O tři roky později, roku 2018, potvrdil tento přístup i samotný nejvyšší soud. Na papíře to vypadalo rozhodně. V praxi to ale přinášelo stále víc problémů. O několik let později došlo k dalšímu vyhrocení. Plošný zákaz tankování pro „přestárlé“ vozy měl fungovat jako další páka.

Jednoduchý způsob, jak dostat hodně aut rychle z ulic

Nápad byl jasný. Když auto nemá palivo, zůstane doma nebo skončí na vrakovišti. K tomu se přidalo masové odebírání tabulek SPZ a odtahování aut z ulic. Nefungovalo to jako pozvolný tlak, ale jako razantní řez. Za mě je to podhoubí pro šedý a černý trh. Kdo nemůže tankovat do svého auta na čerpací stanici, bude tankovat do kanystru. A z toho si doleje do auta palivo tajně doma. Nebo je zákaz i na čerpání do kanystrů? Tady skutečně nevím, a pokud někdo ze čtenářů narazil na podrobnosti, budu moc rád za upřesnění v komentářích pod článkem.

Také klidně přidejte názor na to, zda by takto razantní opatření mělo platit i u nás. Zajímavé je, že kauza má přesah skutečně i mimo Indii. V Evropě se sice o plošném zákazu tankování vážně nemluví, ale tlak na starší vozy narůstá.

Městské zóny, emisní plakety, nízkoemisní oblasti a zákaz vjezdu pro určité normy jsou běžnou realitou. I u nás se proto stále častěji řeší otázka, jestli má stát postihovat primárně věk auta, nebo jeho skutečný technický stav.

Tohle je daleko za hranicí demokracie, v EU to snad neprojde

Indický příklad ukazuje, že slepý věkový limit vede do slepé uličky. Celý příběh Dillí je tak varováním i inspirací zároveň. Ukazuje, kam až mohou zajít regulace, když se dívají jen na jeden parametr. Zákaz čerpání paliva pro stará auta vypadá jako rázný krok v boji za lepší ovzduší. Jde ale o bezprecedentní zásah do soukromého vlastnictví. Neumím si to u nás představit. Přesně i s tím podhoubím pro šedou ekonomiku a podvody. Takhle by lidé víc čerpali do přinesených nádob. Skladovali palivo nelegálně ve sklepech a garážích. Úplně vidím ty bezpečnostní problémy. Ne, za mě takhle ne.