Klasické vozy, bez přemíry elektroniky a zbytečných doplňků a se základními, odolnými spalovacími motory začínají být terno. Určitě bychom je nyní neprodávali.
Pokud se vám v posledních deseti letech poštěstilo být v situaci, že jste mohli přijít do showroomu jakékoli značky, prstem ukázat na nablýskaný nový model stojící na ploše a v hotovosti jej obratem zaplatit, jsou tyto řádky určeny přesně vám. Ale nejen to. I ti z nás, kdož svoje vozy pracně splácíme, případně se dostaneme jen k více či méně ojetým kusům, bychom měli zpozornět. Hned vám to vysvětlím, pojďme se na to podívat společně.
Proč leasingovky trvají u „operáku“ na rok na minimálním nájezdu
Na úvod jedna (zřejmě jen řečnická, pro moje zkušené PT čtenáře) otázka: dokážete si odhadnout, o kolik může ztratit na hodnotě auto za rok? Pokud se vaše predikce pohybuje kolem 30 procent, jste velmi blízko realitě. Když se tak nad tím zamyslíte, začne vám dávat smysl, proč jsou tolik oblíbená „roční“ auta, typicky vrácené vozy po krátkodobých pronájmech, operativním leasingu apod. Někdo totiž již za vás zaplatil značnou část ceny, auto přitom ale za rok ztratilo na svých kvalitách jen minimálně.
A úplně stejně začne být srozumitelné, proč speciálně operativní leasingy nabízí v těch výhodnějších balíčcích skutečně jen velmi nízké roční proběhy. Oni zkrátka nemohou akceptovat, abyste jim auto po roce vrátili s tím, že má „nalítáno“ 50 000 km. To by to podnikání mohli velmi rychle zabalit. Oni potřebují, aby se jim po roce auto pokud možno vrátilo „jako nové“ a dokázali ho eventuelně ještě pořád s nějakým ziskem (+ vašich 12 splátek k tomu) prodat.
Protože na něm zkrátka ztratili nejvíc právě oni, vám ho dali jako nové a jako roční si ho vzali zpátky. Jakkoli jsou ceny pro velké leasingové společnosti zcela odlišné od těch, za které nakupujeme svoje auta my, „obyčejní lidé“. Na rozdíl od nás ale provoz takové společnosti také něco stojí, počítá se zkrátka každá koruna na obě strany. Pro vás bonus mít možnost každý rok jezdit v novém autě. Pro leasingovku riziko, že jej po tom roce nemusí prodat tak, aby na tom nebyli „v mínusu“.
Chcete si dopřát to nejlepší v novém voze? Pak ho ale neprodávejte
Platí totiž jednoduchá rovnice: čím dražší a čím vybavenější auto, tím rychleji ztrácí na ceně. To sice není nic překvapivého, dokud vám nedojde, o jaké částky se tady vlastně jedná. Příklad? Pořídíte si nové kombi od BMW, nic extra, 520d je v zásadě základem nabídky. Pokud tedy nechcete mít nic společného s bateriemi, elektromotory, rozvaděči, stykači a dalšími produkty rozvodné energetické soustavy. Chápeme Vás.
Takové BMW vyjde v základu na ceníkových 1 636 700 korun, přidáte pár doplňků, pár doplňků si bude přát vaše drahá polovička a jste v tom velmi rychle za 1,8–1,9 milionu. Ti s větším „rozletem“ v seznamu „extras“ moc dobře vědí, jak snadno se dá nakonfigurovat „pětka přes dva mega“. A ani to na ní nepůjde moc poznat. Úlisný výraz dealera, až vám bude našeptávat, za co „by si on“ připlatil, vám přitom zůstane v paměti zřejmě ještě hodně dlouho.
Dealer si v reálu nikdy za nic nepřiplatí
On by si samozřejmě nepřiplatil ani za koberečky, protože jezdí služebním BMW a opravdu to nechce měnit. Ale jako zlý, našeptávající hlas umí většinou fungovat dokonale. Fajn, je objednáno, podepsáno, auto zadáno do výroby a nadešel den „D“, kdy si pro něj přijedete, směníte svých v potu tváře vydřených 1,8 milionu a odjíždíte. Takové auto ale opravdu celkem lehce ztratí oněch 30 % za jeden rok, pro příklad je rok staré 520xD z inzerce.
7 tipů na vozy s nízkou ztrátou hodnoty:
- Dacia Duster s dieselovým i LPG pohonem
- Toyota Yaris se základním VVTi 1,0/1,2 motorem
- Renault Clio se základním 1,2 motorem
- Suzuki Swift / Suzuki Ignis s motorem 1,2 hybrid / 1,3 diesel
- Fiat Panda s motorem 1,0 / 1,2
- Dacia Sandero s motorem 1,0
- Volkswagen Up! / Škoda CitiGo / Seat Mii se základním 44kW motorem
Za 1,3 milionu s 25 tisíci kilometry na tachometru, rok staré. Ztráta půl milionu za jeden jediný rok. Dáte někomu za rok jen tak půl milionu? Málokdo to udělá. Pokud si ale koupíte takovéto nebo podobné auto a za rok se jej budete chtít zbavit, tak přesně to se stane: někomu věnujete půl milionu. Co s tím? Ti, kdož jen trochu počítají, se přesně pro tento fakt novým vozům vyhýbají, pokud si je tedy nechtějí nechat dlouhodobě a posléze auto věnují např. synovi či jej zkrátka nechají v rodině.
Kupte si levná, mechanická, jednoduchá auta. A pokud je máte, neprodávejte
Existuje ale ještě jedno řešení. Zaměřit se na auta v zásadě opačného charakteru, než je zmíněné pětkové BMW od úlisného prodejce. Tedy mechanické, jednoduché vozy, pokud možno bez jakékoli zbytečné výbavy. Protože peníze za příplatky „letí“ dolů jako první a nejrychleji. A zaměřte se na vozy spíše z nižších cenových pater. Sedm tipů podle německého ADAC přikládám, a pokud je máte náhodou doma, asi bych hodně zvažoval prodej. Na ceně totiž v dnešní „elektrické“ době již moc ztrácet nebudou.