Pod koly sportovního auta zemřely čtyři dívky. Viník, natočený na video, byl nalezen až po 10 letech

Tragédie otřásla celou republikou, čí vinou byly zmařeny čtyři lidské životy? I když žalobce ukázal hned na pět lidí, vina padla po deseti letech na jediného.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Možná si na tu tragédii vzpomenete, i když už uběhlo dlouhých deset let od smutné události na rally v Lopeníku. Závodní Mitsubishi Lancer tehdy smetlo čtyři dívky ve věku od sedmi do dvaceti letech a zabilo je. Teprve teď, po deseti letech padl rozsudek, a byl označen viník celé tragédie. Opravdu je to ale jen a pouze vina tohoto jednoho člověka? Který navíc údajně nebyl dobře proškolený?

Kdo je bez viny, ať hodí kamenem a sáhne si do svědomí

Hned na začátku chci říct, že je to strašná tragédie a jako rodič si nedokážu, a ani nechci, představit, jak strašné to musí pro pozůstalé být. Nicméně si říkám, jestli odsouzený viník je opravdu skutečným viníkem, jestli nešlo nehodě předejít. Osobně mám asi jiný názor na věc, vnímám celou situaci trochu jinak, než lze vyčíst z oficiálních závěrů.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Tehdy před lety závodník se svým spolujezdcem nezvládl průjezd rychlostní zkouškou a smetl šest lidí, čtyři dívky zemřeli. Podle vyjádření posádky došlo k destabilizaci vozu bočním větrem. Žalobce tehdy žádal trest pro pořadatele závodu, vedoucího rychlostní zkoušky, bezpečnostního delegáta, člena organizačního výboru a traťového komisaře. 

Tam, kam mohou vylétnout auta, se nestoupá

Pro přesnost, traťový komisař byl jedním ze zraněných. Na místě pak zahynula jeho tehdejší přítelkyně a dvě kamarádky. Po deseti letech byl právě on označen za jediného viníka, všichni ostatní byli zproštěni viny. Bylo k dispozici video z auta, které jelo trať před nehodou, kde bylo vidět, že komisař stojí jinde, než by měl a vedle něj skupina dívek. Jednoznačně jen jeho vina?

Já vidím celou věc trochu jinak. Nechci hodnotit řidičské schopnosti závodníka, který údajně nehavaroval poprvé. Ani to, zda byla či nebyla zabezpečena rychlostní zkouška dostatečně. Tak, jak je mým zvykem, začnu hovořit o selském rozumu. Pokud jsem dospělý, a to část ze zasažené skupiny byla, pak si prostě nestoupnu tam, kde mě může zabít závodní auto. 

Mladík, který přežil, má zkažený život

Tak, jako si dávám pozor na přechodu, u silnice, na křižovatce, tak bych si dával zatraceně velký pozor na rally. A určitě bych sebou nevzal sedmileté dítě. Tím si pokládám další otázku. Kdo je zodpovědný za sedmileté dítě? Asi to je nemístné, hnusné, palčivé, ale nemyslím si, že kdokoli z pořadatelů rally, nebo traťový komisař. Odpovězte si prosím sami. 

Já v žádném případě nechci celou věc bagatelizovat, je to strašná tragédie. Pro všechny, kterých se dotýká. Pozůstalých. Ale i traťového komisaře, který skončil s osmnáctiměsíční podmínkou. A ponese si následky po celý život. Nejde o zápis v trestním rejstříku. Jde o trauma z celé události. Navíc s desetiletým „zostřením trestu“ v podobě doby, po kterou probíhal soud, a mladík žil v nejistotě, hrůze. A ač o tom se nijak neví a nemluví, jistě i pod drobnohledem a kritikou sousedů v malé obci, která nebýt rally, je vlastně pro zbytek světa neznámá. V těsné blízkosti rodin děvčat, která zemřela.

Mají pořadatelé suplovat rozum diváků?

Co tím vším chci říct? Pokud soud řekl, že viníkem je traťový komisař, lze s tím souhlasit. Měl dívky vykázat a nenechat je na místě, které bylo velice nebezpečné. Ale je jediným viníkem? Nemyslím si. Sedmiletá dívka chudák nemohla asi nic jiného dělat než poslechnout svůj dospělý dozor. Ale, a o zemřelých jen dobře, nepadá část viny i na dospělé slečny, které se na rally přišly podívat? 

Celé toto zamyšlení vlastně směřuji k jedinému závěru. Nic na světě nestojí za zdraví a za život. Lajky na sociální síti, uznání od kamarádů, krátkodobý příliv adrenalinu. Rozhodně ne podívaná na průjezd rychlých aut. Přemýšlejme, než se postavíme tam, kde nás může srazit auto. Neříkám, abychom se schovali doma do ulity a báli se žít. Cestujme, bavme, žijme. Pád dopravního letadla při cestě na dovolenou nebo nečekané povodně asi neovlivníme, ale to, jestli se postavíme do cesty rozjetému autu, ano. Mysleme prosím, a neriskujme, život máme jen jeden.

Zdroj: Autorský komentář Filip Rakovana

Diskuze Vstoupit do diskuze
125 lidí právě čte
Autor článku

Filip Rakovan

Dráhu motoristického žurnalisty zahájil v době tištěných médiích v časopise Speed a prošel velkou řadou renomovaných tuzemských časopisů, například Carauto, český TopGear. Následně zakotvil v online světě a pozvedl na špičkovou úroveň ve své době prestižní magazín Autoweb. Řídil snad vše, co má čtyři kola, od litrového hatchbacku po F1. Pořádá kurzy pro řidiče a amatérské závody, vyjadřuje se k problematice v televizi. A hlavně dnes s radostí píše na AutoŽivě.

Zobrazit další články