Obří autobazar končí a trh se otřásá v základech. Důvody pádu online prodejce ojetin však odhalují víc, než se zdá. Budoucnost prodeje aut čeká zásadní zlom – ale v jakém směru?
Asi nejsem sám, kdo si v uplynulých letech všimnul jedné změny ve způsobu prodeje aut. A sice zvýšenou oblibu možnosti koupit auto přes internet, bez jediného kroku do kamenného autosalonu. Tento trend – který v západní Evropě velmi zrychlil během pandemie covid-19 – je nezaměnitelný. Lidé si dnes chtějí pohodlně porovnat nabídky a fotografie z domova. Případně si vyžádat si historii vozu a často očekávají i možnost dovozu k domu. Jaké to však může mít konce? Na jeden neveselý se nyní podíváme společně.
Ani silná podpora Volkswagenu zřejmě nestačila
Kdyby mi ale někdo ještě před deseti lety řekl, že většina lidí koupí ojeté, či dokonce nové auto online, považoval bych to za sci-fi. Jenže čísla ukazují, že v některých segmentech už tvoří digitální kanály zásadní podíl na celkových prodejích. Přesto pro mne nebylo až tak velkým překvapením, když jsem se dočetl v německém Handelsblatt, že jeden z největších prodejců vozů Heycar končí. O jeho problémech se sice vědělo dlouho, ale silní akcionáři (mj. koncern Volkswagen a pojišťovna Allianz) jej dlouho drželi nad vodou.
Jak upozornil Handelsblatt již v létě 2024, s rostoucím trendem online prodeje automobilů se zisky rozptylují mezi více subjektů a marže pro jednotlivé platformy klesají. Pochopitelně, pokud máte v něčem konkurenční výhodu a jste jediní, nebo jedni z mála, profit se dostaví. Pokud má tutéž výhodu stovka subjektů, náskok se vytrácí. Zajímavé je, pokud se ale tento model prodeje porovná se situací a nabídkou na trhu ojetých vozů u nás.
V Čechách máme návštěvy autobazarů v oblibě
Vidím tady totiž zásadní rozdíly v důvěře zákazníků i oblíbenosti konkrétních značek. Český zákazník totiž pořád oceňuje možnost osobně si vůz prohlédnout, projet a fyzicky „osahat“. Právě to podle mě stále odlišuje zdejší trh od vyspělých ekonomik, kde digitalizace postupuje rychleji. Stačí se podívat na úspěch jednoho z největšího prodejců ve střední a východní Evropě. AAA Auto (patřící do skupiny Aures Holding) je totiž opravdu mimořádně ziskový projekt.
Přeneseno do řeči čísel: za rok 2024 skupina prodala v rámci pěti zemí střední Evropy rekordních 108 661 ojetých vozů a tržby jí vzrostly o 11 procent na 31,2 miliardy korun. O její koupi mimochodem nyní intezivně vyjednává Daniel Křetínský, přičemž cena by se mohla přiblížit až k 10 miliardám korun. Jak potvrzuje i zpráva Ministerstva dopravy publikovaná v roce 2024: Zatímco v Německu už téměř polovina klientů preferuje online výběr auta včetně sjednání financování, u nás se tento poměr pohybuje daleko níže.
Digitální experiment, který se ne zcela podařil
Otázka zní: Může tedy komplet online platforma typu Heycar, bez návaznosti na silnou síť fyzických provozoven, dlouhodobě obstát na konzervativnějších trzích? Můj názor formuje osobní zkušenost i sledování reakcí zákazníků – většina z nich stále spojí s nákupem auta jistou dávku emocí, rádi si auto prohlédnou osobně, projedou se v něm, „nacítí jej“. Jinak se také kupuje nové auto, kde máte záruky netknutého stavu, jinak se kupuje ojetina, kde z fotografií není možné vždy všechno vyčíst.
Heycar tak podle všeho představoval určitou „digitální laboratoř“, která zároveň odkryla, kde jsou hranice stejného online prodeje. Pád tohoto prodejce je tak možná jen logickým důsledkem nesouladu mezi rychlostí technologického pokroku a tradičním chováním většiny kupujících – alespoň v Česku to platí beze zbytku. Budoucnost ukáže, jestli se český trh časem digitalizaci definitivně otevře, nebo zůstane věrný důvěrnému přístupu k výběru svého nového auta. Jak to mimochodem máte vy? Nákup auta online, nebo stále autobazar/prodejce?