Kdo má mít přednost – cyklista, nebo řidiči osobního auta? Takto otázka nestojí, práva a povinnosti mají obě skupiny.
Mezi cyklisty a řidiči aut obvykle panuje nevraživost. Nebo minimálně napětí. Což je vlastně docela paradoxní, protože tyto dvě skupiny lidí, jakkoli se to nemusí na první pohled zdát, se zásadním způsobem překrývají. Řidiči Audi jezdí na kole, cyklisti jezdí autem. Že říkám nesmysly? V žádném případě, důkazem jsou tisíce a tisíce aut, která mají na sobě nosič a na něm jízdní kola. Nicméně je to tak, že pokud je člověk na kole, tak nějak automaticky cítí nevraživost vůči dopravním prostředkům poháněným motorem.
Jak se k sobě chovat? Ohleduplně, bez ohledu na to, co řídím
A naopak, řidiči mají pocit, že je cyklisti zdržují, omezují. Já vím, i tohle je někdy pravda. Nechci teď řešit cyklisty, kteří jsou profesionálními kurýry. Tam se nedá hovořit o cyklistech jako takových, jsou to bez nadsázky kamikadze na kole. Jezdí po silnici, po chodníku, nic jim není svaté. Pravdou je, že ale i obyčejní cyklisté se ne vždy chovají normálně, a tím myslím slušně. Zrovna dneska jsem stál na přechodu pro chodce, na chodníku, abych byl přesný, kolem hrozen lidí. V centru Prahy. Po chodníku jel cyklista a cinkal jak o život.
Dožadoval se svého prostoru pro jízdu. Co jsem na tohle měl říct? Když bych se chtěl vyvarovat vulgárních výrazů, musel jsem mlčet. V přímé konfrontaci nemá šanci, aby ze střetu s automobilem vyšel bez zranění či jiné úhony. To je fakt, to je fyzika, to je biologie. Cyklisté si musí uvědomit, že motoristé je nechtějí ohrozit, zatímco řidiči by měli mít na paměti, že cyklisté jsou na silnicích daleko zranitelnější. Jakákoli neohleduplnost může vést k vážným nehodám. Někteří řidiči aut ale zase naopak záměrně omezují cyklisty, najíždějí do nich, chovají se k nim agresivně.
Ani to není správně. Důležité je, aby obě skupiny lidí dodržovaly pravidla. Nebudu teď hovořit o tom, jaké jsou povinnosti řidičů aut. Tam je toho opravdu hodně, a budu si myslet, že veškerou problematiku obsáhne člověk v autoškole. Protože na kolo řidičák nepotřebujete, nemusíte jít ani do autoškoly. Ale to neznamená, že nemusíte dodržovat jako cyklista pravidla. Nebudu teď hovořit o tom, jaké jsou povinnosti řidičů aut. Tam je toho opravdu hodně, a budu si myslet, že veškerou problematiku obsáhne člověk v autoškole.
Není potřeba řidičák, cyklisti se nebojí ani trestných bodů
Protože na kolo řidičák nepotřebujete, nemusíte jít ani do autoškoly. Ale to neznamená, že nemusíte dodržovat jako cyklista pravidla. I když tedy cyklista není povinen mít řidičské oprávnění, je podle zákona řidič bezmotorového vozidla a účastník silničního provozu. Musí v potřebném rozsahu ovládat zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, a rozeznat základní cyklistickou infrastrukturu. Co by měl cyklista znát z pravidel silničního provozu? Obecnou povinností řidiče je chovat se ohleduplně a ukázněně.
Povinnosti cyklisty aneb co cyklista musí?
Jezdit při pravém okraji vozovky. Cyklista ale současně nesmí ohrozit sám sebe a ani ostatní při jízdě ohrozit. Cyklista tak může jet v odůvodněných případech v bezpečné vzdálenosti od pravého okraje vozovky. Používat cyklistickou infrastrukturu (vyjmenovanou v § 57/1). Mimo cyklistické zóny; jet jen jednotlivě za sebou. Před přejetím přejezdu pro cyklisty dávat přednost projíždějícím vozidlům; výjimkou je signalizovaný přejezd. Používat cyklistickou přilbu, je-li mladší 18 let.
Tak, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani ten svůj. Řidič také musí přizpůsobit své chování stavu komunikace, povětrnostním podmínkám, svým schopnostem a zdravotnímu stavu a technickým vlastnostem vozidla – což pro jízdu na kole víceméně znamená nepouštět se v provozu do situací, které nezvládne. Ze zákona vyplývá také povinnost brát zvláštní ohledy na děti a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. Nejde jen o to, jak se má cyklista chovat, musí také vědět, kde se má jak chovat.
Chci tím říct, že musí vědět, kde může jezdit a kde nemůže. Jsou tady speciální komunikace přímo pro cyklisty, nebo komunikace, které cyklisty upřednostňují. Cyklotrasa je právě taková komunikace. Je vyznačena žlutými cedulemi. Ty jsou ale pouze orientační. Samy o sobě nepovolují jízdu cyklistů, to řeší jiné dopravní značení. Cyklotrasa není cyklostezka, stejně jako turistická značka není lesní cesta. Ani s cyklostezkami to není tak jednoduché, protože rozlišujeme tři základní druhy cyklostezky. Stezka pro cyklisty je vyhrazena primárně cyklistům, mohou se zde ale také legálně pohybovat bruslaři, jezdci na osobních přepravnících a podobní uživatelé.
Co takhle povinné ručení pro všechny, kdo jezdí na kole?
Použití stezky pro cyklisty je povinné ze zákona. Stezka pro chodce a cyklisty umožňuje společný provoz chodců a cyklistů. Je-li prostor pro cyklisty oddělen, musí chodci i cyklisté používat svou část stezky. Do druhé části mohou vstoupit jen při obcházení, objíždění nebo křížení a nesmí tím ohrozit ostatní. Na smíšené stezce se pohybují všichni společně, chodec nesmí ohrozit projíždějící cyklisty a naopak. A jak je to s chodníkem?
Povinnosti cyklisty aneb co cyklista nesmí?
Ohrozit chodce jdoucí po stezce pro chodce a cyklisty, na oddělené stezce chodce v pruhu vyznačeném pro chodce. Jezdit v protisměru jednosměrných ulic, není-li to dovoleno dopravní značkou. Jezdit po chodníku. Zažitý výklad dovoluje jízdu po chodníku u dětí do 10 let. Na jednomístném kole jezdit ve dvou (s některými výjimkami u dětí). Jezdit pod vlivem alkoholu.
Na chodník smí na kole jenom dítě, dospělý jen když kolo vede
Standardně cyklista na chodníku nesmí jezdit. Výjimku tvoří děti. Pokud to mám hodně zjednodušit. Dospělý cyklista musí kolo po chodníku vést. A to samé platí pro přechod pro chodce. Chodník s povolenou jízdou cyklistů je označen jako stezka pro chodce s dodatkovou tabulkou kola. Cyklisté smí jezdit jen do 20 km/h a musí v případě potřeby zastavit. Chodci ale musí umožnit cyklistům průjezd. Stejná pravidla jako pro legalizovaný chodník platí při jízdě na kole také pro pěší zónu s povolenou jízdou cyklistů a obytnou zónu.
„Nesnáším cyklisty,“ napsal nám do redakce čtenář František z Prahy. „Skutečně mě štvou, v provozu by neměli nic dělat.“ Měli by podle čtenáře zmizet někam úplně mimo silnice. „Jsem na ně vysazenej,“ pokračuje čtenář „a pokud můžu, trestám je svojí speciální medicínou.“ Tohle samozřejmě není návod, ale vynález přímo pana Františka. Svěřil se nám, jak okořenil směs do ostřikovačů. „Vzal jsem sůl a chilli omáčku a dal jsem to do ostřikovačů. A když jedu kolem cyklisty a vidím, že udělá něco, co se mi nelíbí, pořádně ho skropím.“
Má problém řešení? Obávám se, že nemá, rozhodně ne snadné
Co na to říkám já, jak se mi tento drsný přístup líbí? Nesouhlasím s ním. Mohu se na to dívat v několika rovinách. Ten první je řekněme společenský, nelze trestat jiné lidi za to, že dělají něco špatně. I kdyby dělali něco špatně, od toho tady jsou policie a další úřady. Ne běžný občan. Jakkoli by asi každý někdy mohl mít představy o tom, jak „čistí“ silnice tankem, zůstává vždy jen u představ. Brát pravdu do svých rukou nelze.
Pak je tady rovina druhá, a tady už to vůbec není legrace. Ne že by předtím byla. Ale takový zásah do oka zmíněnou směsí může mít zásadní a trvalé zdravotní následky. Tohle skutečně nemohu schválit. A pokud říkám, že je tady nevraživost mezi cyklisty a řidiči aut, že se někteří cyklisti chovají špatně, ale neschvaluji tvrdou školu čtenáře Františka, mám řešení? Upřímně ne.
Mohl bych mluvit o tom, jak je důležitá prevence. Jak je důležitá osvěta. Ale mám obavu, že by to nepadalo na úrodnou půdu. Možná restrikce, omezení, pokuty cyklistům, to by možná fungovalo. Povinnost mít na kolo řidičák, povinné ručení. Být v ohrožení co se bodového systému týká, stejně jako řidiči aut. To by možná přinutilo hulvátské cyklisty začít jezdit slušně. Cokoli jiného mám ale obavu, že fungovat nikdy nebude.
Galerie
Jaké zkušenosti máte s cyklisty?
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 25796
Přestupky a kriminalita
|
PŘEČTENÍ: 26985
