Řidiči jedou na dálnici 150 km/h a myslí si, že tím ušetří čas. Pletou se a ještě si připlatí, data z institutu mluví jasně

Když Institut der deutschen Wirtschaft (IW) zpracoval data ze sčítačů na dálničních úsecích bez trvalého rychlostního limitu v období od poloviny května do konce srpna 2024, výsledek překvapil i německou debatu o tempolimitu. Průměrná naměřená rychlost osobních aut činila 113,5 km/h a 83 procent vozidel bylo zachyceno v minutě, kdy průměr všech aut v dané minutě nepřekročil 130 km/h. Jinými slovy: i tam, kde je to legálně dovolené, se většina řidičů drží blízko doporučené rychlosti. Zbývá otázka, co vlastně získá ten, kdo šlápne na plyn víc.

Šest minut na sto kilometrů: matematika, která nešetří

Rozdíl mezi 130 a 150 km/h zní dramaticky. V praxi je to na sto kilometrů čisté dálnice přesně 6 minut a 9 sekund, za předpokladu, že řidič drží konstantní tempo bez jediného zpomalení, kolony, nájezdu či staveniště. Na třech stech kilometrech naroste idealizovaný náskok na 18 minut a 28 sekund. Na pěti stech je to 30 minut a 46 sekund.

To jsou ale horní stropy. Reálná cesta zahrnuje výjezdy, předjíždění kamionů, lokální omezení a digitální tabule, které tempo korigují i na formálně neomezených úsecích. ADAC sám připomíná, že v praxi je už jen málo míst, kde lze skutečně dlouhodobě jet bez jakéhokoli omezení. A právě proto IW naměřil průměr hluboko pod 120 km/h.

Tlusté a tenké čáry na silnici nejsou stejné. Kdo nezná rozdíl, riskuje pokutu 5 000 Kč a v horším případě i nehodu

AutoŽivě.cz

3 h

Pro zasazení do celoročního kontextu: Umweltbundesamt (UBA) modeloval, že řidič s průměrným ročním nájezdem 11 000 kilometrů by při zavedení limitu 130 km/h strávil na cestách navíc asi 1,4 hodiny za celý rok. Hodinu a dvacet čtyři minuty. Ročně.

Třetina paliva navíc, desítky metrů brzdné dráhy

Kde se šest minut na stovce projeví výrazněji, je účet za pohonné hmoty. UBA uvádí, že průměrný osobní vůz při 150 km/h spotřebuje zhruba o třetinu více paliva než při 120 km/h a asi o polovinu více než při 100 km/h. ADAC Südbayern doplňuje, že zpomalení ze 150 na 130 km/h může přinést úsporu až 20 procent, byť přesné číslo závisí na konkrétním autě, profilu trasy a provozu.

Fyzika je neúprosná i v jiném ohledu. Podle orientačních formulí ADAC vychází celková zastavovací dráha při nouzovém brzdění takto:

Těch 34 metrů navíc při nouzovém brzdění, to je zhruba délka dvou autobusů. Při konzervativnějším scénáři je to 62 metrů, tedy vzdálenost, na které se rozhoduje o tom, jestli řidič zastaví před překážkou, nebo ne.

Právní past, o které se nemluví

Na úsecích bez trvalého limitu v Německu není jízda nad 130 km/h přestupkem. Doporučená rychlost, takzvaná Richtgeschwindigkeit, je zakotvena ve zvláštní vyhlášce a nemá sankční charakter. Žádná pokuta, žádné body.

Jenže to platí jen do momentu, kdy se něco stane. Pokud dojde k nehodě a soud dospěje k závěru, že při dodržení 130 km/h by ke střetu nedošlo, může řidiči jedoucímu rychleji připadnout spoluzavinění nejméně 20 procent, i když nehodu primárně nezpůsobil. ADAC tuto judikaturu shrnuje jako ustálenou praxi německých soudů. Řidič tedy nejede nelegálně, ale vědomě přebírá vyšší díl odpovědnosti za případné následky.

Elektromobil to odnese ještě víc

U spalovacích aut je penalizace za vysoké tempo měřitelná na účtence za benzín. U elektromobilů se překlápí do něčeho horšího, do kratšího dojezdu a nutnosti přidat zastávku na nabíjení. ADAC v zimním dálničním testu 18 elektromobilů s cílovým tempem 130 km/h naměřil průměrnou reálnou rychlost na trase jen 111 km/h a u řady modelů spotřebu výrazně nad prospektovými údaji. Renault Mégane E-Tech v tomto testu zvládl realistickou zimní dálniční etapu pouhých 200 až 250 kilometrů.

Pokud by řidič elektromobilu zvedl tempo na 150 km/h, použitelná etapa se podle našeho odhadu zkrátí zhruba o čtvrtinu až třetinu. Na cestě dlouhé 500 až 600 kilometrů to může znamenat přechod z jednoho nabíjení na dvě, a tedy 15 až 30 minut navíc plus riziko čekání u obsazeného stojanu. Časový zisk z vyšší rychlosti se tak může nejen vynulovat, ale obrátit do ztráty.

Co z toho plyne pro českého řidiče

V Česku je zákonný limit na dálnici 130 km/h s možností místního zvýšení až o 20 km/h. Německý scénář „150 bez pokuty“ tu tedy zpravidla neexistuje. Fyzika spotřeby a odporu vzduchu ale platí všude stejně: kdo na české dálnici překračuje stotřicítku, platí stejnou daň v palivě a brzdné dráze.

Srovnatelný celostátní údaj o průměrné cestovní rychlosti na českých dálnicích se nám ve veřejných zdrojích nepodařilo dohledat. Centrum dopravního výzkumu ale uvádí, že v roce 2023 docházelo na českých dálnicích k překračování nejvyšší dovolené rychlosti v 63 procentech sledovaných případů. Rychle se jezdí i u nás, jen bez právní ochrany, kterou Němcům dává absence povinného limitu.

Německá dálnice bez limitu je spíš prostor pro volbu než garance rychlého přesunu. Výslednou rychlost určí provoz, topografie a ochota řidiče platit za každou minutu navíc třetinou paliva, desítkami metrů brzdné dráhy a dvaceti procenty spoluzavinění, kdyby to nevyšlo. Za 1,4 hodiny ročně je to drahý obchod.