Možná je na čase vnést do situace kolem naleziště lithia trochu světla. Není totiž pochyb o tom, že pro ekonomiku našeho státu má tento kov cenu zlata. Ba možná ještě vyšší.
Bohaté naleziště lithia na Cínovci vyvolává od samého počátku, od kdy se o něm začalo intenzivněji psát a mluvit, vášnivé emoce. Na jedné straně jsou zastánci vytěžení, zpracování a využití vzácného kovu zejména pro výrobu baterií, na straně druhé jsou obavy ekologů a samotných obyvatel dané lokality. Kde tedy vlastně leží pravda? Může skutečně těžba lithia nenávratně změnit charakter krajiny? Potřebuje naše ekonomika vůbec takové množství lithia? Pojďme se na celou věc podívat společně.
Lithium by se těžilo striktně pod povrchem
Úvodem je třeba vyjasnit si jednu věc: těžba lithia na Cínovci, ať už o ní dopadnou schvalovací procesy jakkoli, nebyla nikdy plánována jako tzv. povrchový důl. Od samého počátku bylo zřejmé, že k samotné těžbě a zpracování bude probíhat pouze a jedině uvnitř hory, navenek tedy v podstatě nebude nic poznat. Krom portálu do štoly, lanovky s horninou a souvisejícím provozem. Žádné masivní odkrývání horniny za pomoci rypadel a následná skrývka někde v okolí nikdy nebyla (a není) v plánu.
Jednak si přesně tohoto způsobu dolování užily severní Čechy při těžbě uhlí dost a dost, především to ale v případě lithia vůbec nedává smysl. Lithium není uhlí, které se pomocí rypadel dostává z jednotlivých slojí a putuje ze šachty ven. Těžba vzácného kovu by se dala spíše přirovnat ke „kutání“ uvnitř hor s výstupy horniny skrze často nenápadné a relativně malé výstupy ze šachet. Speciálně v případě Cínovce pak pásový dopravníkem/lanovkou přímo z hlavního portálu šachty.
Krušné hory jsou unikátem ve světovém měřítku
Kdo trochu znáte dějiny Krušných hor (pojmenovaných ostatně od slova „krušení“, neboli dobývaní), víte, že jsou od raného středověku v podstatě nepřetržitě místem těžby kovů, vzácných prvků nebo (v posledním sto letech) například léčivých vod. Jen samotný Jáchymov a na něj navazující vísky a osady Krušných hor zažily stovky let trvající těžbu stříbra, rtuti, cínu, wolframu, kobaltu, uranu a dalších prvků. V samotném Jáchymově se pak z těžby uranu postupně stalo čerpání radonové vody pro léčebné účely v tamních lázních.
Proto není výskyt lithia pod Cínovcem ničím zcela nečekaným. Krušné hory jsou totiž po stránce přírodního bohatství opravdovým unikátem, a to i ve světovém měřítku. Ne nadarmo získala tato oblast v roce 2019 zápis do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Pro nás je však důležité, jakým způsobem je možné lithium vytěžit, aniž by došlo k ohrožení přírodních krás Krušných hor. Ostatně jiný než „ekologický původ“ lithia nepřichází do úvahy z jednoduchého důvodu: bylo by dnes už v podstatě neprodejné.
Geolog ze společnosti Geomet (skupina ČEZ)
Oslovili jsme tedy odborníka na slovo vzatého, geologa Tomáše Vrbického ze společnosti Geomet, která je součástí skupiny ČEZ. Ta přímo těžbu lithia na Cínovci plánuje a rozhovor se tedy může jevit jako tendenční a jednostranný. Chceme však dát v diskusi prostor oběma stranám, rozhovorem z geologem pak naši sérii článků o těžbě lithia pod Cínovcem začínáme. Pro přehlednost jsme jednotlivé otázky a odpovědi rozdělily do názorných infoboxů:
1) Jakou technologií plánujete těžit lithium na Cínovci?
Dobývání nerostu bude probíhat pouze podzemním způsobem, a to tradiční metodou zvanou komorování. Podzemní způsob těžby je ohleduplný k okolí a ekologický, z povrchu je viditelný pouze vstupní portál do podzemí. Ruda se bude těžit dobýváním postupně se zvětšujících komor v předem stanoveném pořadí. Vydobyté komory se následně zcela vyplní zakládkou, kterou tvoří hornina, ze které předtím získáme potřebné lithium. Komorování s využitím zakládky je metodou ohleduplnou vůči okolí, protože zvyšuje stabilitu celého masivu.
2) Jak těžba ovlivní ráz krajiny a ekologickou situaci v Krušných horách?
Získávání lithia bude na rozdíl od řady jiných ložisek na světě probíhat pod zemí, s minimálním dopadem na životní prostředí a krajinu a za přispění nejmodernějších špičkových technologií. Celý projekt nebude mít žádný dopad na krušnohorské památky zapsané v UNESCO. Vstupní portál se naopak může stát zajímavým turistickým cílem.
3) Kdy plánujete začít s těžbou?
Zahájení těžby bude záviset na potřebných povolovacích procesech, ale i výsledku studie proveditelnosti. Projekt je nyní ve fázi projektové přípravy. Do konce roku očekáváme dokončení finální studie proveditelnosti, která nám objasní zásadní otázky, které potřebujeme znát před zahájením povolovacích řízení. Všechny současné studie předpokládají růst poptávky po lithiu, což nasvědčuje tomu, že se výroba lithia na Cínovci vyplatí. I na toto by měla studie jasně odpovědět.
4) Kolik pracovních míst nabídne těžba lithia pro okolní obce?
Provoz uhelných elektráren a dolů se z ekologických i ekonomických důvodů stal dlouhodobě neudržitelným. S koncem uhlí ale zaniknou i pracovní místa. Vznik nového odvětví přinese nové pracovní příležitosti, a také nové uplatnění pro současné zaměstnance okolních dolů i elektráren. Vzniknou zde pracovní místa pro zaměstnance všech kvalifikací. Plánujeme také podporu školství v Ústeckém kraji, aby měli zdejší obyvatelé přístup ke kvalitnějším a lépe ohodnoceným pracovním místům. Odhad pracovních míst v celém lithiovém parku (důl + zpracovatelský závod) je 1500 až 2000.
5) Jaký objem lithia bude možné vytěžit, o jakou sumu v penězích se zhruba jedná, v přepočtu na dnešní ceny?
Plánovaná roční produkce činí 1,7 až 2,2 milionu tun rudy, ze které se vyrobí přibližně 25 000 tun odběratelem požadované formy lithia. Vystačí pro více než 30GWh vyrobených baterií, což odpovídá asi 400 000 až 800 000 kusů elektromobilů – záleží na technologii a velikosti baterie. Ohledně ceny – to bude záležet na aktuálních velkoobchodních cenách lithia, ty teď nelze odhadnout, ale všechno naznačuje, že projekt bude ziskový.
Tato republika potřebuje špičkové technologie. A to co nejdříve
Závěrem? Pět základních otázek a odpovědí ohledně těžby lithia pod Cínovcem ukázalo především tři hlavní věci: těžba bude striktně podpovrchová a nijak neovlivní ráz krajiny, ani její další ekologické aspekty. Naopak přispěje k udržení zaměstnanosti v Severočeském kraji a především umožní výrobu baterií pro statisíce elektromobilů. Poslední jmenované je přitom něco, co náš nikterak prosperující stát potřebuje opravdu velmi, velmi akutně. Respektive můžeme jen doufat, že něco podobného nastaně.
Pokud se totiž opravdu míníme vymanit ze začarovaného kruhu „levných montoven“ a stát se konkurenceschopnou, evropskou ekonomikou, potřebujeme opravdu špičkové technologie, schopné produkovat žádané výrobky s vysokou přidanou hodnoutou. Za něž si můžeme říci adekvátní cenu. A to přesně baterie do elektromobilů (notebooků, telefonů) jsou. Projektu první české gigafactory se zřejmě definitivně otvírá možnost výstavby v Plzni-Líšních, můžeme jen doufat, že se vše nakonec povede zrealizovat a dotáhnout do konce.
Jak to vidíte vy, mělo by se lithium pod Cínovcem vytěžit a pomoci tak rozběhnout výrobu baterií v Čechách? Dejte nám vědět do diskuse pod článkem, děkujeme!
Mělo by se lithium pod Cínovcem vytěžit?
Volkswagen
|
PŘEČTENÍ: 19604
Tesla
|
PŘEČTENÍ: 17477
PŘEČTENÍ: 15224
