Proč je dobré využívat brzdění motorem, a jak vlastně funguje? V praxi je dobrým pomocníkem, který zamezí opotřebení brzd a šetří palivo. Mnozí toho ale nevyužívají, a raději si ničí auto.

Proč brzdit motorem

Brzdit motorem, který má naopak funkci hnací jednotky? Snad každý řidič už o tom slyšel, a jiní toho začali automaticky využívat už při prvních jízdách. Není ovšem výjimkou potkat řidiče, který při jízdě z kopce vyřadí na neutrál a mírně při tom sešlapává brzdu, a nebo na ni násilím dupne v momentě, kdy překročí rychlost. Názory jsou různé a oba způsoby mají něco do sebe, jenom je někteří neumí používat. V jakých situacích tedy motorem brzdit, a co se vlastně v motoru děje?

Doporučujeme: 5 rad, jak nastartovat i v té největší zimě, buďte připraveni

Obecně se za brzdění motorem považuje princip postupného podřazování až do úplného zastavení vozidla. Pokud bydlíte třeba na vesnici, kde vede silnice přes horizont, jistě jste občas mohli zaslechnout nepoměrné zvýšení hlasitosti motoru ku jízdě, řidič si jednoduše podřadil a tím motor vyhnal do otáček. Obecně rozdělujeme brzdění motorem na 3 nejrozšířenější druhy, nicméně, abychom vás neklamali, způsobů existuje vícero.

Proč a kdy brzdit motorem?

V praxi to znamená, že pokud budete brzdit motorem, snížíte tím opotřebení brzdového systému a klesne spotřeba auta. Typická situace, kdy sjíždíte z dlouhého kopce, vyřadíte na neutrál a po celou dobu máte mírně sešlápnutý brzdový pedál. Brzdy, a zejména pak brzdové destičky a kotouče, tím nehorázně trpí, a o to víc, že se nemůžou o zátěž podělit právě s motorem. Pokud navíc nemáte brzdový systém v dobré kondici, budete na pedál šlapat silou (což je špatně).

Brzdná dráha je při vyřazené rychlosti viditelně delší

Podstatně efektivnější je nechat zařazený rychlostní stupeň – umožňuje-li to rychlostní omezení, tak ten nejvyšší (na úseku s povolenou rychlostí 40 km/h nebudete mít zařazenou pětku). Motor pak sám přirozeně brzdí a žere při tom minimum paliva – ačkoliv je pravda, že při vyřazení na neutrál auto jede rychleji, potažmo mu motor neklade odpor. Se zařazeným stupněm se také podstatě lépe vrátíte zpět „do provozu“, a při brzdění nebudou brzdy vystaveny takové zátěži. Nehledě na to, že se brzdná dráha při jízdě na neutrál prodlužuje na zhruba trojnásobek.

Mohlo by vás zajímat: VW po roce 2026 končí s vývojem spalovacích motorů. Uhodnete proč?

Brzdění spalovacím motorem

Princip brzdění benzínovým motorem je na pochopení poměrně snadný. Po vyšlápnutí plynového pedálu se uzavře tzv. škrtící klapka, což je ventil ovládající přísun kyslíku do jednotlivých válců. A protože nemůže proces zážehu fungovat bez kyslíku, začnou jednotlivé písty „bojovat“ s podtlakem ve válcích, než aby kyslík využily k zapálení. Podtlak tedy musí být při pohybu pístu do dolní úvrati přetlačen (což spotřebovává energii), avšak v opačné fázi (při výbuchu) nedojde k přísunu paliva ani kyslíku, čímž dochází k postupnému brzdění.

Brzdění vznětovým motorem

U naftových motorů je ale princip o něco složitější. Brzdící funkci tu totiž vytváří zpětné tlaky, které jsou do válců vháněné, i když je jednotlivé písty nevyužijí. Složitost nastává v počtu způsobů vracení zpětných tlaků. Většina z nás se však nejspíš potká s vratnými tlaky tvořenými snížením otáček turbodmychadla a proměnnou geometrií lopatek. O zbytek se pak postará EGR ventil, a svůj podíl vykoná rovněž filtr pevných částic.

Další možností může být přímo klapka umístěná za turbodmychadlem, která se po uvolnění plynového pedálu uzavře. Motor se tím pádem začne „dusit“, a de facto se nám dostane stejného principu jako u spalovacích motorů. Jediný rozdíl mezi benzínem a dieselem je ten, že u této varianty není klapka závislá na síle sešlápnutí pedálu. Zkrátka se po sundání nohy z plynu uzavře na 100 %.

Motorová brzda: Zase trochu jiný princip u velkých motorů

Jiné kafe potom tvoří přímo motorová brzda. Ve výbavě ji má jenom určitá skupina vozidel – montuje se do tahačů a malého množství nákladních vozidel, a při aktivaci uslyšíte typický sykavý zvuk vycházející z výfuku. Ovládaní je v 99 % stejné – pákou pod volantem, kde lze nastavit většinou 3–5 stupňů intenzity. A co se principu týče: při aktivaci se uzavře přísun paliva, a namísto toho se olejem vpuštěným solenoidovými ventily do hydraulických pístků otevřou výfukové ventily ve chvíli, kdy se píst nachází v horní úvrati a dochází ke 3. fázi, tj.: hoření.

Doporučujeme: VW končí se spalovacími motory; bude bojkotovat Škodu?

Namísto něho se však píst při přesunu do dolní úvrati musí „prát“ s podtlakem, který si sám pomocí otevřeného výfukového ventilu nasává. Aby tuto práci vykonal, musí zde předat část své energie, což opět působí jako brzdící efekt. Čím více pak zvýšíme stupeň intenzity, tím více podtlaku „vpustíme“ do jednotlivých válců. Tahače tohle využívají například při dlouhodobém klesání, což značně snižuje opotřebení brzd, a zvyšuje tím úsporu paliva a snižuje opotřebení brzd.

Nakonec se hodí říct, že u větších objemů motoru se taktéž zvyšuje jejich brzdná síla. Chceme-li tedy brzdit motorem v jedničkové Fabii, výsledný efekt nebude ani zdaleka tak účinný, jako u pětilitrového Mustangu. Právě proto našla motorová brzda tak široké uplatnění u nákladních vozidel a kamionové dopravy.